Český prezident Miloš Zeman při příletu do Bělehradu řekl podle agentury AP srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. V televizi Barrandov pak ještě před odletem do Srbska, kde je na třídenní návštěvě, řekl, že nepovažuje Kosovo za demokratický stát. A ve středu na tiskové konferenci dokonce po setkání se srbským prezidentem sdělil, že chce s českými ústavními činiteli projednat uznání Kosova samostatným státem s tím, že v jeho čele stojí váleční zločinci.

Ostře se na adresu Kosova vyjadřuje i člen jeho delegace, poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna. V Českém rozhlasu Plus v pořadu Pro a proti například uvedl: „Kosovo je stát, který vznikl na základě porušení všech mezinárodních práv.“ Dále prohlásil, že ekonomika Kosova je ekonomikou loutkového státu. „Je tam 41procentní nezaměstnanost. To, co produkuje Kosovo, je především drogová narkomafie, teď se přeorientovali na převádění muslimských migrantů do Evropy. Kosovo není standardním státem. Politický důvod je ten, že země vznikla na základě bombardování v rozporu s mezinárodním právem. Nevidím důvod, proč s ní v tuto chvíli obchodovat,“ domnívá se.

Oponentem v pořadu Českého rozhlasu byl místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Pirátská strana). „Kabinet usiluje o integraci prostoru západního Balkánu směrem k Evropě. Podobná vyjádření o Kosovu nepopisují realitu. Země má celou řadu problémů... a celá problematika Balkánu je neskutečně složitá,“ konstatoval. „Nechceme věci lakovat narůžovo, ale pokud budeme o jednom státu tvrdit, že je úžasný, a o druhém, že je naprosto příšerný, tak se nikam nedostaneme. Vede se s Kosovem dialog. Je problematický, to neznamená, že ho musíme odpískat,“ dodal.

Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008 jako Kosovská republika, Srbsko ho však stále považuje za svoji autonomní provincii. K lednu 2019 uznalo samostatnost Kosovské republiky 100 členů OSN z celkových 193. Chybějí mezi nimi ovšem například sousední Slovensko, Rumunsko, Španělsko, Rusko, Řecko a další.