Český prezident Miloš Zeman při příletu do Bělehradu řekl podle agentury AP srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. V televizi Barrandov pak ještě před odletem do Srbska, kde je na třídenní návštěvě, řekl, že nepovažuje Kosovo za demokratický stát. A ve středu na tiskové konferenci dokonce po setkání se srbským prezidentem sdělil, že chce s českými ústavními činiteli projednat uznání Kosova samostatným státem s tím, že v jeho čele stojí váleční zločinci.
Ostře se na adresu Kosova vyjadřuje i člen jeho delegace, poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna. V Českém rozhlasu Plus v pořadu Pro a proti například uvedl: „Kosovo je stát, který vznikl na základě porušení všech mezinárodních práv.“ Dále prohlásil, že ekonomika Kosova je ekonomikou loutkového státu. „Je tam 41procentní nezaměstnanost. To, co produkuje Kosovo, je především drogová narkomafie, teď se přeorientovali na převádění muslimských migrantů do Evropy. Kosovo není standardním státem. Politický důvod je ten, že země vznikla na základě bombardování v rozporu s mezinárodním právem. Nevidím důvod, proč s ní v tuto chvíli obchodovat,“ domnívá se.
Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008 jako Kosovská republika, Srbsko ho však stále považuje za svoji autonomní provincii. K lednu 2019 uznalo samostatnost Kosovské republiky 100 členů OSN z celkových 193. Chybějí mezi nimi ovšem například sousední Slovensko, Rumunsko, Španělsko, Rusko, Řecko a další.
„Zeman si na letištní ploše mumlá, co chce“
Na výše zmiňované výroky Zemana (ještě před těmi středečními) a Foldyny se ParlamentníListy.cz v anketě zeptaly českých politiků. První zareagoval předseda Starostů a nezávislých, poslanec, člen zahraničního výboru Vít Rakušan. „Není to první mezinárodní přešlap Miloše Zemana. Kdybych chtěl být drsný, tak řeknu, že si na letištní ploše mumlá, co chce. Zahraniční politiku určuje vláda a zahraniční směřování České republiky je jedním z mála témat, ve kterém bych s touto vládou souhlasil,“ napsal ParlamentnímListům.cz.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
„Kritizujte režimy, ne národy. Nelíbí se vám fungování právního státu v Srbsku, Kosovu, kdekoliv jinde, řešte věcné výhrady ke konkrétním procesům. Říkat mám rád jedny, nebo druhé je dětinské,“ domnívá se europoslanec za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa.
Prezident používá dvojí metr, protože on Srbsko nechal bombardovat
„Mohu mít podobný názor, ale takto bych to nikdy veřejně neprezentoval. Budí to zbytečné emoce,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Tomáš Zdechovský
Doplnil ho jeho poslanecký kolega Ondřej Benešík. „Pan prezident používá dvojí metr, protože on Srbsko nechal bombardovat, aniž o tom rozhodovala vláda. Bez jeho souhlasu by to NATO neudělalo. Pan prezident se tím asi snaží ukonejšit své svědomí z toho, co spoluschválil,“ sdělil předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Zajímavé je, že tu vinu velká část společnosti hází na Havla. Ale to rozhodnutí udělal za Českou republiku premiér, kterým byl Zeman,“ upozornil. „Jako KDU-ČSL jsme nechtěli a nepodpořili uznání Kosova, protože jsme věděli, že je to velmi citlivá záležitost. Pro Srby je Kosovo součástí historie. V tomto směru tedy KDU-ČSL nemusí absolutně měnit názor. Co se týče drogových mafií, je to problém většího počtu zemí v tomto regionu,“ doplnil.
Benešík přitom doporučil tweet bývalého premiéra Mirka Topolánka. Ten ve středu napsal: „Miloši, to bombardování Bělehradu tím nenapravíš. Děláš-li hlupáka ze sebe, nás z toho vynech.“ O den dříve Topolánek uvedl: „Beru slova Miloše Zemana jako omluvu Srbsku za to, že jako premiér členské země NATO rozhodl sám, po poradě s Kavanem (vláda nehlasovala) o účasti na operaci Spojenecká síla, a souhlasil tak s bombardováním Bělehradu. Srbové to jistě pochopili.“
Území dobyté válečnými zločinci a mafiány, kde kvete zde obchod s lidskými orgány a drogami
„Je to samozřejmě složitější, ale v podstatě mají Zeman a Foldyna pravdu,“ míní europoslanec zvolený za SPD Ivan David.
Jiří Kobza, poslanec SPD, místopředseda zahraničního výboru, řečnicky položil otázku. „Ano, co k tomu říci.“
Sdílnější byl v reakci pro ParlamentníListy.cz jeho stranický kolega Radovan Vích. „Kosovo je Srbsko! Budeme v SPD usilovat, aby ČR změnila svůj přístup a změnila rozhodnutí v uznání Kosova. Pokud by ČR stáhla své uznání Kosova, zařadila by se tak po bok 12 zemí, které tak učinily v uplynulých třech letech. Jde například o Surinam, Lesotho, Šalamounovy ostrovy či Togo. Kosovo uznává stovka států, odmítavý postoj mají některé státy Jižní Ameriky, řada zemí bývalého Sovětského svazu, některé země v Africe či některé země jihovýchodní Asie,“ vyjmenoval. „Připomínám zradu vlády Mirka Topolánka z ODS a Karla Schwarzenberga z TOP 09, která uznala nezávislost samozvaného státu Kosovo, který zakládali lidé z teroristické organizace UÇK. Zrada české vlády na srbském národě je o to odpornější, že v roce 1938 se hlásilo 60 tisíc dobrovolníků z této balkánské země na obranu Československa proti Němcům...,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro obranu.
Ing. Radovan Vích
„Odsuzuji také válečné zločiny Spojených států amerických spáchané na srbském národu. Odsuzujeme ‚humanitární bombardování‘, které podporoval tehdejší prezident republiky Václav Havel. Současné problémy na Balkáně jsou jen důsledkem amerických vojenských invazí a jejich napadání suverénních států. Z těchto důvodů odmítám suverenitu samozvaného státu Kosovo,“ dodal.
„Ano, Kosovo nevzniklo v souladu s mezinárodním právem a šlo o narušení suverenity Srbska,“ okomentoval pro ParlamentníListy.cz poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič.
„Mám také rád Srbsko a ctím rezoluce RB OSN! Na rozdíl od pana bývalého ministra zahraničí Schwarzenberga, který přiměl tehdejší vládu uznat Kosovo. Stydím se za to jako občan. Přitom mezinárodní právo zná termín sebeurčení národů, ale tento postup uznání byl násilím na srbském obyvatelstvu Kosova zmařen. Mezinárodní společenstvo si tímto zadělalo na problém, se kterým si nyní neví rady. A mimo obecně známe případy připomenu Katalánsko, Severní Irsko nebo Baskicko, Korsiku nebo Valony a Vlámy,“ upozornil poslanec KSČM Leo Luzar.
Další poslanec KSČM, Jiří Valenta, místopředseda výboru pro evropské záležitosti, pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Podle mého názoru také zůstává Kosovo stále srbskou provincií, přesně tak, jak deklaruje oficiální vláda Srbska. Jakési pofidérní vyhlášení nezávislosti proběhlo kosovskými Albánci navzdory evropskému a mezinárodnímu právu, bohužel za tichého přihlížení a souhlasu některých tzv. demokratických, západních zemí. Mnozí odborníci a pozorovatelé hodnotí Kosovo jako území dobyté válečnými zločinci a mafiány, a to nejen vojensky, politicky, ale i vyrabované ekonomicky. Kvete zde obchod s lidskými orgány a drogami, který byl nastartován penězi uloupenými při nezákonném převzetí již zmíněné srbské provincie. To znamená, že souhlasím nejen s prezidentem Zemanem, ale i kolegou poslancem Foldynou.“
%20-%20kopie_profil_top.jpg)
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA
Na Facebooku je doplnila europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Dne 21. května 2008 uznala Topolánkova vláda na svém výjezdním zasedání v Teplicích Republiku Kosovo jako nezávislý stát, a to na návrh ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zdůraznil, že nezávislost státu Kosovo je fakt, s nímž musíme pracovat a uznat realitu. Tím došlo k porušení rezoluce RB OSN 1244 i k porušení Helsinských dohod. KSČM proti tomuto kroku jako jediná strana vystoupila na půdě Poslanecké sněmovny, takže slova prezidenta republiky pouze potvrzují správnost našeho více než deset let starého stanoviska. Jen mě mrzí, že pravice uznala stát, v jehož fungování hraje hlavní roli mafie. Ale jim to asi nevadí.“
Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda
Na Twitteru napsal místopředseda ODS Martin Kupka. „Miloš Zeman chce odvolat uznání Kosova. Očekávám, že podnikne stejně razantní kroky pro návrat Krymu Ukrajině.“ K tématu se na Radiožurnálu vyjádřil i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). „To, že on to neuznává, je jedna věc, druhá je, že Česká republika to uznala. Vždycky je trapné udělat rozhodnutí a není úplně podstatné, jestli bylo z nějakých hledisek správné, nebo méně správné. Ale takové rozhodnutí padlo, takže je docela obtížné je měnit, protože se to panu prezidentovi nelíbí,“ řekl a dodal. „Panu prezidentovi se nelíbí a chce mít dobré vztahy se Srbskem, což se podle mě úplně nevylučuje. Myslím, že to bylo součástí návštěvy, chtěl se zavděčit. Ale je to moje spekulace, ani jsem s ním o tom nemluvil.“
Na sociálních sítích se k tématu uznání Kosova vyjádřil i Miroslav Kalousek (TOP 09). „Jako člen vlády, která Kosovo uznala, jsem hlasoval proti. Nicméně rozhodnutí respektuji a přeji si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku ČR. Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda.“
Předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil zase napsal: „Miloš Zeman chce zrušit uznání Kosova, protože mu vládnou váleční zločinci. Znovu tak vytváří zlou krev výrokem, který situaci v Kosovu nenapraví a navíc poškodí pověst ČR v zahraničí. Za to bychom se ale zařadili po bok zemí jako Lesotho či Togo, které už uznání Kosova odvolaly.“
Vztahy obou komunit to nezlepší ani o milimetr
„Mám Srbsko rád, nemám rád Kosovo, prohlásil prezident Zeman v Bělehradě. Pro většinu Srbů i Čechů zní tento populistický výrok dobře. Jen je problém, že vztahy mezi Srby a kosovskými Albánci nijak neřeší ani nezlepšuje. Naše země měla díky tradičně úzkým vztahům k Srbům ideální příležitost podílet se na hledání diplomatického řešení srbsko-kosovského konfliktu. Podobně jako to v mnoha případech dělá na Blízkém východě i jinde třeba norská diplomacie. Evropa by tuto naši roli přivítala a ocenila. Nabídnutou historickou šanci jsme bohužel nevyužili. Takže i nadále budeme hlásat, že máme rádi Srbsko a nemáme rádi Kosovo. Vztahy obou komunit to ale nezlepší ani o milimetr,“ konstatoval ve své facebookové reakci Libor Rouček, bývalý předseda Evropského parlamentu (ČSSD).
Svoji reakci zaslal PL.cz i poslanec hnutí ANO Pavel Plzák, který je mimo jiné členem parlamentní skupiny ČR - Srbsko. „Jako poslanec Parlamentu ČR souhlasím s tím, že Parlament ČR nikdy uznání samostatného Kosova neschválil. Přes neschválení parlamentem vláda v nekompletním obsazení na výjezdním zasedání toto uznání provedla,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
