„Podle našich analýz v tuto chvíli rosteme o něco více, než je náš potenciál... Což je jakýsi odhad míry růstu, kdy ještě ekonomika roste tak, aniž se příliš zvyšuje inflace a příliš se napíná trh práce. Zaplať pánbůh, že rosteme,“ dodal jedním dechem. Prý by si přál, abychom takto rostli pořád, ale bez toho, aby tolik chyběly především pracovní síly. Současně by bylo třeba zlepšit systém vzdělávání, infrastrukturu a další citlivá místa.
Sedláček nabádal, že bychom se měli rozhlédnout, co se děje ve světě. „Já jsem spíš nervóznější, co se týče americké ekonomiky. Ta americká ekonomika je nadopovaná víc než česká. Ta americká ekonomika se neustále zadlužuje a úrokové sazby tam jsou nižší, než by měly být,“ varoval Sedláček. Přehřívá se prý i čínská ekonomika, která se ale přehřívá už dvacet let. „Ta americká ekonomika je taková křehčí,“ doplnil ekonom. Rusnok dal Sedáčkovi do jisté míry za pravdu, ale současně diváky uklidňoval. „K určitému přehřívání v Americe dochází, ale na horizontu nevidíme, že by to mohlo prasknout tak jako letech 2007, 2008 a 2009,“ řekl Rusnok.
Pilný dokreslil situaci prohlášením, že dnes připravujeme studenty na obory, které už zanikají nebo brzy zaniknou, což je problém. Dalším naším problémem je ekonomická závislost na Německu. Naši ekonomiku bychom měli přetvořit v ekonomiku talentů. Naše talenty mohou podle Pilného vymyslet to, jak konečně zastavit naše plýtvání vodou, teplem a dalšími zdroji.
Sedláček se však nezdál být příliš uklidněn. „My na hrozby digitalizace reagujeme nacionalismem. Když to řeknu na příkladu, tak hloupý americký taxikář se bojí levné pracovní síly z Mexika, zatímco chytrý taxikář se bojí samořiditelných aut,“ přiblížil situaci host. „Vyspělé státy jsou dnes dvakrát zadluženější, než byly v roce 2008,“ poznamenal také. Spojené státy se chlubí, že jejich HDP roste tempem dvě procenta ročně, ale současně se zadlužuje čtyřmi procenty ročně, a tady je podle ekonoma ten největší problém.
Lidé by si podle Sedláčka měli zvyknout na to, že se budou muset celý život vzdělávat a měnit profese. Pilný dal Sedláčkovi za pravdu. „Je potřeba, aby se vzdělání orientovalo na věci, které jsou nebo budou potřebné,“ uvedl. Nejvíce ohrožena bude podle jeho názoru střední skupina pracovníků. Bílé a modré límečky. Na řídicí úrovni se bez lidí neobejdeme a tu nejlevnější práce budou také vykonávat lidé, protože je to zatím levnější, než kdyby to dělali roboti.
Rusnok dodal, že naším největším problémem je skutečně nedostatek lidí a stárnoucí populace. „Může se ukázat, že lidé ve službách ztratí práci a že to nebude v těch montovnách, protože ony už to nejsou montovny, tam už ta robotizace dnes je,“ podotkl. Tak jako tak se ale neobejdeme bez přílivu pracovní síly. Buď z Ukrajiny, z Běloruska, nebo třeba z Balkánu. Pokud ještě dnes někdo tvrdí, že ty lidi potřebovat nebudeme, je podle Rusnoka naivní. „Ti lidé sem prostě přijdou,“ zdůraznil.
Kromě nedostatku pracovní síly se potýkáme také s rostoucím zadlužením českých domácností. Rusnok tady apeloval na soukromé banky, aby lidem půjčovaly obezřetně a hleděly na to, aby se jim půjčky vracely.
Zadlužuje se i stát, což by podle Pilného nevadilo, kdybychom půjčené peníze vkládali do investic. To se ale neděje. Podle Pilného půjčené peníze jen projídáme a politici se populisticky tváří, že je to v pořádku. Politici slibují ledacos. Moravec v této souvislosti připomněl, že i premiér v demisi Andrej Babiš slibuje miliardy tu i onde. Jednu miliardu slibuje i Invalidovně v Praze.
„Závod populismu v téhle zemi nemůže vyhrát nikdo jiný než Tomio Okamura. Já jsem třeba obeznámen s tím, jak je to u té Invalidovny, a vím, že tam ta miliarda v žádném případě nestačí. Je třeba mluvit o tom, co přesně se s těmi penězi bude dělat,“ zdůraznil Pilný.
Obrovským problémem této země je systém penzí. Hosté se shodli na tom, že tento kapitální problém je konečně třeba řešit. Dnešní mladí lidé by měli zapomenout na to, že půjdou do důchodu v 65 letech. Stát na to nebude mít. Rusnok vyčinil vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL za to, že zrušila postupné navyšování věku odchodu do důvodu. Dnešní dvacátníci by se přitom pravděpodobně smířili s tím, že půjdou do důchodu později než v 65 letech a že si budou povinně spořit na důchod. Státní důchod je tady od toho, abyste nespadli do bídy. Tak by měl fungovat a tak si myslím, že i funguje, ale dál jsme nedošli,“ prohlásil Rusnok, když se pořad blížil k závěru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
