Budou do Řeporyjí jednou jezdit turisté toužící poznat působiště „extrémního starosty“ Novotného? Pokud ano, otázkou, kterou budou řešit, je, jak se tam vlastně dostat? Velmi schůdnou variantou, kterou by jim imaginární cestovní kancelář pravděpodobně doporučila, je vlak: typický šourák, loudající se ze Smíchovského nádraží přes malebné Prokopské údolí a takřka panenské Dalejské údolí do Řeporyjí a dále na Beroun.

Kdo se rád projde, může to dokonce „švihnout“ z tzv. Prokopáče, jak mu Pražáci říkají, delší procházkou. Výlet je to pěkný, oblastí bývalých lomů a nalezišti zkamenělin, údolím Dalejského potoka až nahoru do Řeporyjí. Člověk by až nevěřil, že se ještě nachází na území hlavního města.

Druhou možností je pak využít metro (neboli „krtka“, jak metru prý někteří Pražáci říkají, což mi shodou okolností sdělil jeden Řeporyjec) směr Zličín a na Lukách nastoupit na věčně natřískaný autobus, cesta veskrze spíše nepříjemná.