Jak bylo ostatně řečeno na protestu jednotlivými řečníky, „matka“ si do Francie stahuje stamilióny ročně, ale ve zdejším závodě se nejen handrkuje o procenta, ale nejraději ze všeho – mlčí. Ačkoliv Plzeň a okolí je polepeno reklamními plakáty a bannery „Děláme do letadel“, kde nabízí samé superlativy, skutečnost je, zdá se, poněkud jiná...
Mluvte s námi!!!
Těšíte se na vládu ANO a ČSSD s podporou KSČM?Anketa
„Chceme dosáhnout podmínek pro zaměstnance, které odpovídají tomu, co vyrábí. Aby management společnosti začal komunikovat, jako to je normální, ale tady se nekomunikuje. Přišel nový vlastník společnosti a od té doby komunikace hapruje,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz těsně před začátkem akce odborový předák Ivo Kužel. „Dělali jsme průzkum a velká většina zaměstnanců nejen naše požadavky podpořila, ale také vymyslela ještě svoje další.“
Že ve vlastní propagaci to je jak s růžovými brýlemi mámení? „Mají pětadvacetiprocentní fluktuaci. Je to zodpovědná, těžká práce, kvalifikovaná práce. Mají i agenturní zaměstnance, kterých je okolo 15 procent. S nárůstem výroby se budou dále angažovat a přijímat, ale i to je otázkou dalšího jednání,“ říká vedoucí regionálního pracoviště odborového svazu Kovo Ivo Kužel ze Zodiaku. Interiery, například kuchyňky do letadel konsorcia Aerbus, je finanční terno a zlaté české levné ručičky se hodí...
Fotogalerie: - Kampaň pro odbory
Bez sociálního cítění i rozumu
Krajský odborář Jindřich Brabec k tomu dodává: „Je tady poměrně sofistikovaná výroba pro letecké společnosti. Jsou tady na Borských polích, kde si firmy přetahují zaměstnance. V Plzeňském kraji je 1,9 procenta nezaměstnanosti. Ve firmách v bývalé Škodovce je plat přes 30.000 korun zcela standardní, a to co chtějí zde, zvýšení mezd, připojištění, je zcela normální,“ seznamuje nás se situací krajský odborový boss.
„Ještě ráno byli na jednání s vedením společnosti, a zase nic – neuspěli. Lidé si jsou vědomi, že zde dělají kvalifikovanou práci, není tady žádná montovna, tak by měli mít nárok na zvyšování mezd, a aby i další věci byly alespoň částečně podle jejich představ. Přiznám se, že současnému vedení společnosti příliš nerozumím,“ posteskl si Brabec. „To, že některé vedení společnosti nemá sociální cítění, to chápu – ale že nemají ani pud sebezáchovy... Protože ti lidé jim mohou odejít jinam, tady jsou ostatní firmy v okruhu pár set metrů... Co se týká mateřských firem, tak to už se vůbec nedá srovnávat. Mzdy v mateřských společnostech mají dvakrát až třikrát vyšší,“ odkazuje Brabec na podmínky francouzských zaměstnanců v mateřské firmě.
Rozdávání vlajek a hesel. Foto: Václav Fiala
A to už začíná manifestace. Třepotají se vlajky odborového svazu KOVO, přicházejí další a další lidé – většinou třicátníci, i ženy. „Neschovávejte se! Vylezte!“ vykřikují někteří u plotu společnosti. Lidi popouzí, že si je zpoza oken prohlížejí jako zvířátka v zoo.
Heslo odborářů. Foto: Václav Fiala
Známá věc: V jednotě je síla
„Není vám lhostejný váš příjem a podmínky, ale ani věci, které dělá Zodiac, jako vaše společnost, pro kterou pracujete. Chcete zvýšit mzdy, je to tak?“ hecuje atmosféru Kužel. „Anooo…!“ zní unisono. „Sjednocení pracovní doby – pro všechny stejnou...“ pokračuje odborový předák. „Anooo!“ „Chceme penzijní připojištění, stejné pro všechny, ne rozkastované, ne podle toho, kdo je na jaké funkci!“ pokračuje Kužel. „Anoooo!“ znějí desítky hlasů. „Chceme, když firma zavádí odpolední směnu, aby za to dala příplatek, je to tak?“ „Anooo!!“
Pozvání na akci dostal i ředitel společnosti. Zatím není vidět... Podporu plzeňským protestujícím vyjádřili v rámci OS Kovo například Motorpal Jihlava, SKF Chodov na Karlovarsku, Škoda trakční, Škoda tools. Je tu odborářský předseda Panasonicu Plzeň Jan Dvořák. „Předseda organizace z Českých Budějovic, z Jihostroje, se diví, proč ještě nemáte pracovní dobu 37,5 hodiny týdně všichni,“ halasí do mikrofonu Kužel. „Aby pracovní doba byla 37,5 hodiny, což je standardní a normální v podnicích, kde je odborový svaz. A to nemluvím o tom, jaká je pracovní doba v Německu a jaká je ve Francii, v supermatce této společnosti,“ informuje zaměstnance za pískotu davu.
Přišli i ředitelé... Foto: Václav Fiala
Firma stále nabírá zaměstnance. Foto: Václav Fiala
Tomu dáme to a tomu ono
„Další věc, která vás trápí, je penzijní spoření. Proč je podle kategorií zaměstnanců? Dělník má nejméně, trochu vyšší má úředník, o 200 korun, a superúředník má nejvíce. Ale copak do penze jdeme také různě? Vy budete mít menší penzi. A příspěvek na spoření může firma dát stejný všem. Od začátku jsme to navrhovali a požadovali. Všechny návrhy na smazání této diskriminace byly zamítnuty. Takže požadujeme, aby byl stejný pro všechny a maximálně aby byl „odkrokován“ po odpracovaných letech ve firmě jako příspěvek k loajalitě,“ pokračuje Kužel za bouřlivého potlesku.
„Znovu to tady začíná, že jsou odpolední směny, ale proč bez příplatku? Chceme stabilní kmenové zaměstnance, nechceme, abyste neustále někoho zaškolovali. Nechceme, aby se neustále měnil kolektiv, aby se neustále zhoršovala kvalita. Kdo na to doplácí?“ „Myyy!!!“ zní před Zodiacem. „Chcete stabilní kolegy? Musíme je zaplatit!“ „Anoooo!“ „Děláte práci dobře? Někteří ještě lépe – výborně! Děláte jí kvalitně?“ „Anooo!“ „Zvyšujete produktivitu?“ nedá se zastavit Kužel. „Anoo!“ „Tak proč ne spravedlivou odměnu?“ A následuje potlesk a pískání.
Miliardy francouzské matince
„Kvalitou jste nad průměrem v kraji, ale odměňováním pod úrovní. Učíme se spolupracovat se zaměstnavatelem, s odbory, tak jako zaměstnavatel se učí žít s odboráři z vaší organizace. To vše nějakou dobu trvá, ale tady trpělivost dospěla. Převzal vás nový vlastník, od kterého jste si slibovali, že se některé věci zlepší. Ve firmě se připravuje nový prémiový řád, v komisi jsou i zástupci odborářů, ale proč až teď? Už loni jsme upozorňovali, že tento systém bude nefunkční, ale přesto byl zaveden a po půl roce se pracuje na nové verzi,“ pokračuje dále Kužel. „Tržby společnosti za minulé účetní období vzrostly o více jak 50 procent.“ Opět se ozývá pískot a muž středních let se neudrží: „Kurvy jedny!“ „Obrat firmy dosáhl 5,5 miliardy. A kdo ten obrat dělá?“ „Myyyy!!!!!“
„Provozní zisk firmy byl za období 2016 až 2017 1,1 miliardy,“ vypočítává dále Kužel a je slyšet „…ty kráááso…“. „Vzrostl o 300 miliónů oproti předchozímu roku, což je zhruba o 40 procent. Ale kdo se na tom podílí? Zaměstnanci! Zisk společnosti před zdaněním dosáhl 908 miliónu korun a proti předchozímu období vzrostl o deset procent – o 72 miliónů korun! To jsou čísla, která jste vytvořili vy, za spolupráce vašich vedoucích, nadřízených, manažerů a pana ředitele. Je to práce všech! Tu jste vytvořili vy, kterých bylo 1047. To znamená, že počet zaměstnanců vzrostl o 15 procent. Takže lidé chtějí dělat v Zodiaku, když je práce, ale chtějí ji spravedlivě ohodnotit!“ ukončil svůj úvodní projev za potlesku přítomných Ivo Kužel.
Divoký západ v Čechách (snad) končí
Slova se pak ujímá místopředseda OS Kovo Libor Dvořák, který dlouhou dobu pracoval jako předseda základní organizace Škoda Auto Kvasiny: „Vidím tady jeden pěkný leták – ‚Není problém nasytit chudé, ale bohaté‘. To je bohužel realita zahraničních vlastníků v České republice. Zvykli si tu, že to, co tady vytvoříte, tak převážně odteče svým vlastníkům do zahraničí. O Škodě Auto se velmi často mluví, protože tam jsou nadprůměrné mzdy v České republice. Víte proč? Protože za celou dobu, co to převzal Volkswagen, jsou tam silné odbory, které mají 95procentní organizovanost. Když se jedná o kolektivní smlouvu, zaměstnanci jsou schopni své vyjednavače podpořit, jít do stávky a dělat protestní mítinky. Proto tam jsou takové mzdy. Myslíte si, že by Volkswagen normálně takové mzdy tady v České republice platil? Neplatil! Žádný zaměstnavatel nebo vlastník takovéto nadnárodní společnosti sem nejde proto, že tu chce dobře ohodnotit své zaměstnance, kteří mu ty zisky vytvářejí. Každý tady chce vydolovat co nejvíce, protože z České republiky se stal po revoluci Divoký západ, Klondyke, a zahraniční zaměstnavatelé si zvykli na to, že naši zaměstnanci jsou mírní, že si neřeknou o své ohodnocení,“ uvádí rozhořčeně Dvořák.
Nenažranost elit
Ale to se prý mění. „Máme na to právo jako naši kolegové na západ od nás. Mnohdy jsme k nim v minulosti vzhlíželi a říkali si, jaké tam mají úžasné podmínky. Ani tam to není tak, že vlastník rád rozděluje a nechá si z toho jenom určitou část. A přesto, že jsou na tom ti lidé lépe než my, tak se každý rok nebojí zvednout hlavu a při kolektivních vyjednáváních podpořit své vyjednavače a dosáhnout ještě lepších výsledků, aby ti, kteří to vytvářejí, měli adekvátní odměnu. A to se v České republice neděje. Jsem rád, že jste tak stateční, že se nebojíte a přišli jste ukázat managementu společnosti, že stojíte za svými vyjednávači a jste odhodláni si své nároky vymoci,“ pochválí přítomné místopředseda OS KOVO.
„A to je třeba změnit v celé České republice, aby se z tohoto státu stala země, která patří do Evropy. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou mzdy jedny z nejnižších v rámci celé EU, tak se nemáme za co stydět, že chceme bojovat, protože oni nám to opravdu sami nedají. Žádná legislativa to nezmění, můžeme to změnit jen my. Elity si vždy dovolí jen to, co jim dovolí většinová společnost. Takže jim už konečně musíme ukázat, že to, co se pro ně vytváří, že o to se budeme také spravedlivě dělit!“
Hamty hamty, aneb ať mám jenom já!
„U vyjednávacího stolu se vždy dá domluvit jen něco. Pokud chceme dosáhnout víc, musíme všichni v této společnosti zvednout zadky a ukázat elitám, že si to už nenecháme líbit a že máme větší nároky. Když vás tady vedení uvidí, je to jiné, než kdybychom se doprošovali někde v kanceláři, jestli nám dají termín na další jednání... Při ziscích, které vytváříte, si zasloužíte mnohem lepší podmínky než doposud. Držte se, nedejte se a držte při sobě!“ vyzývá za potlesku přítomné. „Přestáváme sytit jenom bohaté!“
Kužel k tomu dodává: „V dubnu 2017 vyplatila společnost kumulovanou dividendu za předchozí dva roky Zodiaku Aerospace, matce, ve výši 1,2 miliardy korun!“ seznamuje přítomné pro ně s šokujícími čísly. Odpovědí je pískot. „Kdo vydělal víc jak miliardu, která odešla z republiky?“ „Humusáci...“ odplivne si muž ve středních letech. „Myyy!!!“ zní opět před budovami závodu, až se obrazně řečeno tabulky skla chvějí, protože toto zde ještě nikdo neslyšel. „Kdo má mít podíl ze zisku a z dividend?“ „Myyyy!!!!“ burácí dav.
Vypískaný ředitel – a potlesk pro zástupce majitele
Nastává překvapení. V doprovodu postaršího šedovlasého muže a asistentky-tlumočnice přichází za pískotu přítomných ředitel společnosti Phillippe Michel. Stoupá si na improvizovanou tribunu, obyčejný přívěs za auto, a za pomocí překladatelky říká: „Jsem velmi rád, že máte schopnost vyjádřit své vlastní myšlenky, přestože to je trochu proti mně. Tak jsem stejně na vás pyšný, že jste se sešli a vyjádřili své myšlenky a názory. Čtyři roky, které jsem strávil ve firmě, jsem se snažil zlepšit podmínky pro všechny zaměstnance firmy, nejen pro management. Rozumím tomu, že to nemusí být dostatečné a že každý by chtěl více,“ uvádí ředitel za nesouhlasnéhu šumu přítomných. „Budu dále ve svých snahách pokračovat, aby se plynule zlepšovaly vaše podmínky.“ Zazní pískot... a je slyšet muže: „…mám dělat za dvacet tisíc??“ Francouz pokračuje: „Jsem pyšný na to, že pracuji pro Zodiac a vy byste na to měli být také pyšní.“ A opět pískot lidí: „A proč jsme tady?“ „Budu nadále se všemi diskutovat a pokračovat v jednáních, která byla započata,“ ukončuje krátký projev za nesouhlasného pískotu ředitel Zodiaku.
A nastává překvapení – pravděpodobně i pro stávající vrcholný management. Za překladu asistentky z angličtiny, ze které přímo tryská francouzský přízvuk, Bruno Pasini, zástupce společnosti SAFRAN, která převzala Zodiac, říká: „Skupina má velký zájem na tom, aby sociální politika byla zaměřena na lidi a bude v tom nadále pokračovat. Skupina je samozřejmě orientovaná na výsledek, ale je pro nás důležité, aby vyjednávání pokračovalo a dohlédne na to, aby dialog byl oboustranný a mohl pokračovat. Vyjednávání, která začala a byly pozastavena, budou pokračovat a určitě nebudou zakončena dřív, než bude cokoliv dohodnuto.“ Světe, div se! Žádné pískání, ale naopak potlesk přítomných zaměstnanců.
Bude happy end?
„Je dobré ukázat, že svá práva si umíte hájit. Najednou se zde ventiluje, že jednání, která byla zastavena, budou pokračovat. Jsme rádi, že jsme to slyšeli, a je to i natočeno, takže se už z toho vedení společnosti nemůže vykroutit. Hlídejte to, jak se bude situace vyvíjet,“ poznamenává Libor Dvořák. „Zaměstnavatel byl doteď přesvědčen, že je vás pár tak nespokojených. Dnes vidí, kolik vás je. Doufám, že příště přijdou i ti, kteří se báli. Ale není se čeho bát. Při spravedlivých požadavcích a spravedlivých postojích není důvod mít strach,“ konstatuje za potlesku přítomných místopředseda odborového svazu KOVO.
Obrat? Čelem k podniku? Foto: Václav Fiala
Vypadá to na sukces
Odborář Brabec ještě pro média dodává peripetie kolem zvyšování platů a sociálních výhod: „Návrh byl 15 %. Je zajímavé, že od doby převzetí žádná jednání neprobíhala a aniž by to společnost projednala, v únoru přidala 4,5 %, ale diferencovaně. Chceme nárůst 7 %. Chceme, aby byla navýšena mzda i pro zaměstnance, kteří mají smluvní mzdy. Od listopadu jsme měli za sebou pět kol kolektivního vyjednávání. Pak se to zastavilo, pak prý kvůli změně vlastníka museli najmout novou právní kancelář, která zpochybnila působení odborů, což se po týdnu změnilo. Chtěli další čas na jednání, ale veškeré kontakty se zastavily. Organizovanost je tady velice dobrá,“ pochvaluje si Brabec. Dozvídáme se, že platový průměr v kraji je 32 až 33.000, a tady dělníci mají 28.000, ostatní 32.000 hrubého. Informace jsme začali na základě doporučení Evropské rady posílat i vlastníkům,“ vysvětluje Brabec.
To prý možná vedlo právě k většímu zájmu o tuto kauzu. Což potvrzuje i Dvořák: „Byl tu jeden z nejvyšších představitelů společnosti, tak se dá předpokládat, že budou mít snahu se domluvit, protože na západ jsou zvyklí jednat s odbory. To, co zástupce sdělil, je důležité, totiž to, že jsou ochotni dále jednat, což se do současné doby nedělo. Neřekl bych, že návštěva takového představitele byla úplná náhoda na dnešní den, i když byly zprávy, že sem tento týden dorazí. Že zrovna konkrétně dnes, asi si chtěli ověřit, jak velký bude protest,“ uvedl Dvořák a dodal, že pokud by se jednání zadrhlo, příště jistě přijde více lidí. „Jak upozorňujeme, nejsou to jen zahraniční, ale i čeští vlastníci, kteří si zvykli, že jsou tady nižší náklady. Ale časy se mění a je to o tom, že ti lidé se již tolik nebojí podpořit své vyjednávače,“ přidává exklusivně pro ParlametníListy.cz Dvořák.
Francouzská libůstka
Nutno dodat, že právě francouzské firmy, které mají pobočky v Plzeňském kraji, to mají se sociálním přístupem k našim zaměstnancům poněkud na štíru. Ti, kteří se dostali třeba jen na několik dní na stáž do mateřské firmy, valí oči, jaké nesrovnatelné podmínky jsou tam a zde. O takové případy se budeme nadále zajímat.
Psali jsme:
autor: Václav Fiala
