V pátek 4. července 2025 zasáhl Česko rozsáhlý výpadek elektřiny. Postihl části Prahy, Libereckého, Ústeckého, Středočeského, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Příčinou byl pád fázového vodiče na vedení V411, což způsobilo kaskádový efekt a výpadek osmi rozvoden z celkových 44. Bez proudu zůstal asi milion odběratelů. Blackout ochromil dopravu (metro, tramvaje, vlaky), uvěznil lidi ve výtazích a přerušil průmyslovou výrobu, například v automobilkách Škoda a Toyota. Dodávky elektřiny byly plně obnoveny do podvečera téhož dne. Premiér Petr Fiala vyloučil kybernetický útok, potvrdil technickou závadu a zdůraznil potřebu analýzy pro prevenci. Hasiči vyprošťovali osoby z výtahů, nemocnice přešly na záložní generátory. Škody se odhadují v desítkách milionů korun. K čemu vlastně, podle vašeho názoru, došlo? Jak systém funguje?
Máme výrobce elektrické energie, to jsou elektrárny. Je jedno jestli jaderné, vodní, uhelné nebo plynové. To je výrobce. Někdo tu vyrobenou elektřinu potom musí přenést do rozvoden, to je ČEPS – Česká energetická přenosová soustava. Ta přenáší 400 kV na rozvodny. V Praze jsou čtyři rozvodny, tři jsou v držení Pražské energetiky, a jedna je ČEZ a ČEPS. Rozvodny transformují 400 kV na 110 kV, pak se to ještě dál transformuje na 22 kV a jde to ke spotřebiteli. V této chvíli se ukazuje, že problém je na straně přenosové soustavy.
Rozsáhlý blackout zasáhl letos 28. dubna celý Pyrenejský poloostrov, tedy pevninské Španělsko a Portugalsko, a částečně i jihozápadní Francii a Andorru. Postiženo bylo přibližně 55 milionů lidí, doprava, telekomunikace a další služby byly paralyzovány. Dodávky byly obnoveny do 29. dubna, příčina je přisuzována technickým poruchám a špatnému plánování, nikoli kyberútoku. Obnovu zajistily vodní a plynové elektrárny. K blackoutům docházelo také v Itálii. Pro nás v Česku je to ale neobvyklá situace. Máme se do budoucna připravit, že jich nastane více?
V roce 2014 jsem s kolegou generálem Šedivým dělal cvičení Blackout 2014. Trvalo tři měsíce a uvedli jsme tam několik postulátů. Řekli jsme, že ne zdali, ale kdy.
Blackout je brutální krize, ale má jednu výhodu oproti jiným katastrofám. Když si vezmete povodeň, tak prší a vy nevíte, jestli přijde stoletá voda, dvěstěletá, pětisetletá voda. Ale máte pořád nějaký čas, pokud nejde o lokální bleskovou povodeň, která ovšem nezasáhne velké území. Blackout je takový, že teď si spolu povídáme a může to spadnout. Ale má to výhodu – zjistíte si, co všechno máte na elektřinu a co potřebujete k zachování bazálních funkcí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný