Vnímáte sudetské Němce jako své krajany?Anketa
Migranti, kteří přešli z Běloruska, totiž v litevském uprchlickém táboře protestují, část odmítá stravu a nutí k tomu ostatní, případně brání v úklidu. Chtějí, aby je z tábora pustili na svobodu. „Pokud migranti odmítají přijmout jídlo, tak mají zřejmě dostatečné množství vlastních zásob, a pokud brání v úklidu, tak si asi chtějí uklízet sami. Ať si tedy jedí, co chtějí a uklízí dle své libosti. Blízký východ a Afrika jsou přece proslulé svým pořádkem a čistotou, takže tábor bude určitě jen zářit,“ řekl redakci Jaroslav Foldyna.
Reagoval také na skutečnost, že v jiné části země Litevci demonstrují proti stavbě dalšího uprchlického tábora: „Pokud Litevci nechtějí na svém území další migranty a další tábory, tak si asi budou muset začít bránit své hranice. Ještě nedávno bych k takovému účelu doporučil použití zbraní, což už ale podle našich soudů nesmím, abych snad nepodněcoval nenávist, takže dnes Litevcům mohu doporučit jen to, aby své hranice zkusili před migranty bránit zpěvem, tancem a recitací veršů o pravdě, lásce a výhodách členství v Evropské unii. A kdyby to snad nezabralo, tak si můžou vzít na pomoc státního zástupce Latu, státní zástupkyni Mizerovou, soudkyni Kantorovou a soudkyni Černou, kteří jim jistě rádi pomůžou,“ přidal Foldyna doporučení.
Situace se zhoršila po té, co Bělorusko umožnilo volný průchod migrantům do Litvy. Krok je reakcí běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na evropské sankce a také na dění po vynuceném přistání letadla v Bělorusku s opozičním novinářem. Na otázku, zda je Lukašenkova reakce adekvátní, odpověděl poslanec SPD ironickou nadsázkou: „Pan Lukašenko jako odpověď na sankce do Evropské unie posílá pracovité, mírumilovné a přizpůsobivé vědce, inženýry a lékaře z Afriky a Blízkého východu, kteří si své země už vybudovali, a teď by to rádi dali dohromady i u nás v Evropě. Myslím, že je to od pana Lukašenka docela hezké gesto. Nikdo si přece nemyslí, že migranti z Afriky, Afghánistánu, Blízkého východu a dalších podobných oblastí jsou líná, nevzdělaná a násilnická individua, která by snad nějak mohla ohrožovat bezpečnost Evropanů. Kdepak, tak to určitě není,“ odvětil.
Hodní a zlí migranti?
Kvůli situaci s migranty buduje Litva podél hranic plot z ostnatého drátu. Podle Litvy využívá Lukašenko migranty k politickému nátlaku na Evropskou unii. Ale podle Foldyny si prezident Lukašenko vzal zřejmě příklad z německé kapitánky Caroly Racketové. „Té za import černochů do Evropy, při kterém navíc napadla italské strážce hranic, tleskal Europarlament ve stoje. Dá se tedy předpokládat, že europoslanci zatleskají ve stoje i panu Lukašenkovi. Nebo že by snad migranti z lodi pirátky Racketové byli hodní, a migranti, které pouští do Evropy Lukašenko, byli zlí, i když jsou to migranti ze stejných zemí? Že by tedy o tom, který migrant je dobrý a který špatný, rozhodovalo jen to, kdo je jeho importérem? To ale asi také není možné, když přece všichni migranti jsou dobří, jedou nás obohatit, a kdo tvrdí něco jiného, ten se dopouští trestného činu. Proč ale stavět plot z ostnatého drátu, aby se k nám nedostal ten, kdo je dobrý a kdo nás obohatí?“ ptal se bývalý politik ČSSD a pokračoval.
„Pak by ale nemohlo být takové konstatování trestným činem. Anebo je trestným činem i konstatování zjevné pravdy? Nějak se v tom ztrácím. Asi se budu muset zeptat nějakého unijního soudruha, nebo některé z výše uvedených soudkyň, jak to vlastně je, protože na tohle logika nestačí. Každopádně: Pokud Europarlament tleskal Racketové, měl by tleskat i Lukašenkovi, protože oba dělají prakticky totéž,“ tvrdí Jaroslav Foldyna. Stejně je tomu i s financemi. Jestliže se peníze posílají Erdoganovi, měly by se posílat i Lukašenkovi, protože oba dělají totéž. Rovněž uvedl, že je tu řešení další – neposílat nikomu nic a zkrátka si své hranice bránit vlastními silami, to znamená za použití zbraní dle zákona. „Jenže to se zase nesmí říkat, protože to je nenávist, takže to odvolávám, aby mě snad nějaký horlivý fanatik neobžaloval a jiný fanatik v taláru neodsoudil. Je to složité a jak už jsem uvedl, budu se muset zeptat nějakého zasloužilého unijního soudruha, jak se na to správně, tak nějak po soudružsku dívat,“ podotkl.
Psali jsme:
Právo Evropské unie by nemělo být nadřazeno právům států
Pro ParlamentníListy.cz také okomentoval rozhodnutí Evropského soudního dvoru, podle něhož disciplinární režim polských soudů odporuje právům Evropské unie. Polské soudy nyní řeší, zda je právo Evropské unie nadřazeno právům země. „Nevím, zda nadřazeno je, ale vím zcela jistě, že by nadřazeno být nemělo. V čele Evropské unie je asi skupina oikofóbických fanatiků (oikofóbie je odpor vůči domovu a domácímu prostředí, vlasti, kultuře a podobně, pozn. red.), kteří zřejmě usilovně pracují na likvidaci evropských národů. Není žádný důvod k tomu, aby výplody těchto v uvozovkách chorých mozků měly být nadřazeny zákonů jednotlivých členských zemí. Máme dost vlastních cvoků,“ poznamenal Foldyna.
Ani výroční hodnocení Evropské komise ve smyslu stavu právního státu napříč unií, podle něhož si špatně vede právě Polsko a Maďarsko, nepokládá za směrodatné: „Co si myslí členové Evropské komise a jejich poskoci, má zhruba stejnou hodnotu, jako to, co si myslí chovanci z nějakého ústavu. Na rozdíl od nich ale mají členové Evropské komise obrovskou moc, kterou využívají způsobem, jež lze vnímat jako likvidaci vlastních zemí a vlastního obyvatelstva, a zřejmě skončí nikoli v nebi, ale v pekle.“
Dříve se tomu říkalo vlastizrada, dnes je to proevropský integrační postoj
Nesouhlasí ani se zrušením práva veta pro členy Evropské unie, se kterým naopak souhlasí Piráti – například předseda Ivan Bartoš a europoslanec Marcel Kolaja. Pro členské státy by to znamenalo nemožnost odmítnout nějaký návrh, pokud většina států rozhodne jinak. Jaroslav Foldyna sdělil, že právo veta by samozřejmě zrušeno být nemělo. „Činnosti, které se dopouští výše zmiňovaní a jim podobní, se dříve říkalo vlastizrada a trestala se nejpřísnějšími tresty. Dnes se tomu říká proevropsky integrační postoj a je to odměňováno různými prebendami. Snad jde jen o dočasné pominutí smyslů evropské civilizace,“ řekl k tomu. V opačném případě se domnívá, že bychom se připravili o poslední zbytky naší suverenity. „Česká republika by de facto zanikla a o osudech Čechů, Moravanů a Slezanů by rozhodovaly kreatury typu Timmermanse, Leyenové, či Jourové, které by byly obdařeny téměř absolutistickou mocí. To je dost děsivá představa,“ dodal.
Z kroků českých politiků oceňuje schválení úpravy zákona, podle něhož se budou pokuty za opakované přestupky strhávat ze sociálních dávek. Tedy „třikrát a dost“. Odpůrci se domnívají, že tento krok mohou nakonec odnést děti. Součástí je také nutnost docházky dětí do školy, s čímž jsou v některých městech problémy. Poslanec SPD to označil za krok správným směrem. Avšak pokud nebudou následovat kroky další, tak se nic moc nezmění. „Ale i malý krůček je lepší než nic,“ uvedl.
Dat je tak málo, že se očkování pohybuje v rovině víry
Opakované rušení vládních opatření českými soudy – naposledy nošení respirátorů a roušek v uzavřených objektech, MHD či restauracích a vyjádření soudu, že Ministerstvo zdravotnictví není opakovaně schopné dostatečně zdůvodnit své kroky, označil za chaos: „Jsme svědky a bohužel i účastníky chaosu, politického amatérismu a postupného rozkladu státu,“ sdělil. A nakonec přidal i vyjádření k povinnému očkování, o němž se v posledních týdnech velmi diskutuje. Například Francouzi ho zavedli pro určité skupiny lidí, jako jsou zdravotníci, nyní se o tom uvažuje i v Německu.
„Já osobně jsem se nechal očkovat, ale pro ty, kdo se očkovat nechtějí, mám pochopení. Ohledně účinnosti a případných nežádoucích účinků vakcín máme k dispozici tak málo relevantních dat, že se všichni pohybujeme spíše v rovině víry než v rovině vědění. Já věřím, že mi vakcína pomůže, ale respektuji, že někdo jiný tomu nevěří. V situaci, kdy se nejsou schopni shodnout ani odborníci a společnost je rozdělená na dva zhruba stejné tábory, které věc vidí zcela rozdílně, by politici měli být s příkazy a nařízeními velmi, velmi uvážliví. To, že jsou různé skupiny občanů ohrožené různě, snad ale víme jistě, a měli bychom se proto podle toho chovat,“ řekl Jaroslav Foldyna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
