Od konce války si v naší vlasti připomínáme lidickou tragédii a z úst celé řady osobností zní, že na osud této obce nesmíme nikdy zapomenout. K témuž letos vyzval i poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Požádal své spoluobčany, aby také nezapomněli, kdo má lidický masakr na svědomí, tedy nacistické Německo, a kdo nás od nacistů osvobodil. Většinu území Československa osvobodili sovětští vojáci.
„Dnes jsem byl uctít památku vypálení Lidic, památku českých obětí německého nacismu. Nikdy nesmíme zapomenout na utrpení, nikdy nesmíme zapomenout, kdo je viníkem tohoto utrpení. A nikdy také nesmíme zapomenout, kdo nás osvobodil, za jakých obětí tak učinil,“ požádal Foldyna.
Čím však budil Foldyna pozornost a za co se dostavila na jeho osobu kritika, bylo oblečení, které pro tuto příležitost zvolil. Nebyl to totiž žádný společenský oblek, ale motorkářské oblečení. Pořadatelům se nelíbilo, že motorkáři mají na svých vestách nápisy v azbuce, a zakázali jim proto položit kytky k památníku německého druhoválečného masakru v obci Lidice. „Pán vystupující za pořadatele si asi nechce uvědomit, kdo píše azbukou a kdo píše švabachem? Kdo Lidice vypálil a povraždil Čechy? A kdo nás tehdy osvobodil?“ reagoval pak rozčíleně na svém facebookovém profilu Foldyna.
K této skupině motorkářů v čele s Foldynou měl nutkání se vyjádřit i radní z ČT Zdeněk Šarapatka. Na Facebook přidal fotku zachycující motorkáře na pietní akci a okomentoval ji slovy, že opravdu nejde o zájezd štamgastů z Modré ústřice, ale jedná se bohužel o včerejší „dress code“ politika vládní strany, poslance, člena sněmovního výboru pro bezpečnost a „nočního vlka“ Foldyny na pietě k 77. výročí vypálení Lidic.
Co nad tím běželo hlavou čtyřiceti přítomným velvyslancům a zástupcům zahraničních ambasád, o pozůstalých a přeživších ani nemluvě, nechce Šarapatka raději ani vědět. Na závěr svého příspěvku se obrátil na předsedu ČSSD Jana Hamáčka s dotazem, zda by se našlo pro Foldynu pár drobných po panu Altnerovi na kurz u Špačka. Narážel na spor o 338 milionů mezi ČSSD a dědici právníka Zdeňa Altnera, který se táhne 19 let a jeho kořeny sahají až do devadesátých let. Peníze, které Altnerovi dědicové požadují, měl právník získat za zastupování strany při znovuzískání Lidového domu.
Nad tím, o čem informuje Šarapatkův přispěvek se pak v diskusi zhrozila uživatelka Dominika Fenixová. Podivila se, jak je možné, že Foldynu pořadatelé či ostatní hosté rovnou nevykázali. „To je otřesný,“ dodala. Šarapatka jí připomněl, že vykázat tuto partu není nic lehkého, když ji zaštiťuje poslanec s imunitou.
Podle Pavla Kováře je to celé přesně v duchu „Rusko je všude tam, kde jsou Rusové“. O česky mluvících ruských vlastencích se prý raději zmiňovat nebude, aby kvůli kolaborantům nedostal další ban.
Servítky si s Foldynou nebrala ani Míša Urbanová. Poslance označila za „nechutný prase“ a zároveň se pozastavila nad tím, proč to už neřeší nějaká komise.
„Postoj jednoho z organizátorů, který řekl, květiny můžete položit, ale nepřejeme si, abyste vy, co pokládáte květiny, měli na sobě nápis v azbuce, přijde jako postoj bezpáteřní loutky. Ne, nevěřím, že by náš národ tak hluboko klesl. Je to postoj vystrašené figurky, která bezpáteřně a iniciativně se hrbí s dobou,“ vyjádřil se Foldyna k chování pořadatelů později na sociální síti Facebook.
Vyhlazení Lidic bylo součástí německého teroru rozpoutaného po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
