V roce 1989 v Československu sílila nespokojenost s vládnoucím režimem komunistické strany a opozici se dařilo rozšířit svůj vliv i mimo oblast disentu. Svou roli sehrála i mezinárodní situace – změny v Polsku a v Maďarsku, zhroucení režimu v Německé demokratické republice a především „uvolnění opratí“ ze strany Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Vládnoucí komunisté na změnu situace nedokázali zareagovat, naopak jejich vedení v čele s Milošem Jakešem se snažilo udržet u moci silou. Důkazem byly i tvrdé policejní zásahy proti nepovoleným demonstracím.
Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se považuje povolené pietní shromáždění 17. listopadu asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhý den oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní týdenní stávky a vyzvali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Následně vzniklo v pražském Činoherním klubu hnutí Občanské fórum (OF), jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel.
Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948. V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud nepřístupná literatura. Sešli se také zástupci vysokoškolského studentstva, kteří přijali výzvu, v níž generální stávku charakterizují jako manifestační vyjádření postoje občanů k současné situaci. Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že některé požadavky ještě nebyly splněny, například to, že zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávají poslanci parlamentu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Úhrada škody
Vyzvali jste radní, aby uhradili způsobenou škodu České televizi. Proti tomu nic nemám, ale zajímá mě něco jiného. Proč politici nemusí hradit škody, které svým jednáním způsobili? Nebo aspoň co vím, tak nemusí. To vám přijde v pořádku nebo také prosadíte, aby se to změnilo?
Další články z rubriky
11:55 „Možnost žalovat.“ Kam až Petr Pavel může zajít kvůli reklamě
„Není to nic nového. Asi před dvaceti roky tady byla billboardová kampaň, kdy byl použit ministr Lu…
- 9:00 „Chybí pokora.“ Kopání do Evy Filipi pirátce Demetrashvili neprošlo
- 4:44 „Bezpečnostní riziko.“ Z Německa jdou miliony extrémistickým neziskovkám
- 13:51 Schillerová čtenářům PL: Bez našeho zásahu byste za plnou nádrž platili stokoruny navíc
- 19:20 „Hnus hnusů.“ Opozice nevydýchala, co padlo o sudetských Němcích
- 17:33 Ošklivý původ „evropanství“. Hoffman v něm našel Němce



