V roce 1989 v Československu sílila nespokojenost s vládnoucím režimem komunistické strany a opozici se dařilo rozšířit svůj vliv i mimo oblast disentu. Svou roli sehrála i mezinárodní situace – změny v Polsku a v Maďarsku, zhroucení režimu v Německé demokratické republice a především „uvolnění opratí“ ze strany Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Vládnoucí komunisté na změnu situace nedokázali zareagovat, naopak jejich vedení v čele s Milošem Jakešem se snažilo udržet u moci silou. Důkazem byly i tvrdé policejní zásahy proti nepovoleným demonstracím.
Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se považuje povolené pietní shromáždění 17. listopadu asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhý den oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní týdenní stávky a vyzvali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Následně vzniklo v pražském Činoherním klubu hnutí Občanské fórum (OF), jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel.
Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948. V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud nepřístupná literatura. Sešli se také zástupci vysokoškolského studentstva, kteří přijali výzvu, v níž generální stávku charakterizují jako manifestační vyjádření postoje občanů k současné situaci. Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že některé požadavky ještě nebyly splněny, například to, že zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávají poslanci parlamentu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
Politické neziskovky
Jak se pozná politická neziskovka? Kdo by to měl určovat? Protože podle mě je politicky orientovaná většina neziskovek.
Další články z rubriky
22:12 Trump válku s Čínou prohraje. Šokující předpověď na „digitální frontě“
Americký prezident Donald Trump vyhlásil Číně válku v oblasti vývoje umělé inteligence, kterou Spoje…
- 19:46 Studenti z Afriky za vaše peníze. Nový plán EU zděsil Jermanovou
- 18:58 „Těhotní lidé.“ Toto už „britská ČT“ nemůže ustát
- 17:10 Vybrakovaná země neschopná obrany. Česko po čtyřech letech Fialy
- 11:11 Václav Moravec „překročil hranici“. Hýbou se v ČT ledy?
- 19:30 Petr Kolman: Jediný správný názor je Pirátů a chvilkařů? Za to jsme cinkali klíči?




