V roce 1989 v Československu sílila nespokojenost s vládnoucím režimem komunistické strany a opozici se dařilo rozšířit svůj vliv i mimo oblast disentu. Svou roli sehrála i mezinárodní situace – změny v Polsku a v Maďarsku, zhroucení režimu v Německé demokratické republice a především „uvolnění opratí“ ze strany Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Vládnoucí komunisté na změnu situace nedokázali zareagovat, naopak jejich vedení v čele s Milošem Jakešem se snažilo udržet u moci silou. Důkazem byly i tvrdé policejní zásahy proti nepovoleným demonstracím.
Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se považuje povolené pietní shromáždění 17. listopadu asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhý den oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní týdenní stávky a vyzvali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Následně vzniklo v pražském Činoherním klubu hnutí Občanské fórum (OF), jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel.
Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948. V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud nepřístupná literatura. Sešli se také zástupci vysokoškolského studentstva, kteří přijali výzvu, v níž generální stávku charakterizují jako manifestační vyjádření postoje občanů k současné situaci. Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že některé požadavky ještě nebyly splněny, například to, že zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávají poslanci parlamentu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Zastrojování platů
Na jaké částce by podle vás měly být platy politiků zastropovány nebo na co by měly být navázány? A řeší něco zmrazení platů, když dřív nebo později dojde k rozmrazení?
Další články z rubriky
20:53 Sbíral na raketu Dana, teď chce vzít Rajchla na Ukrajinu
Po nedávném promítání dokumentu Velký vlastenecký výlet, který sleduje cestu pochybovačů o válce na …
- 9:30 Pohádka ČT, která vás ubije. Radši se pak nebudete ptát
- 10:47 Veteránka boje proti „nenávisti“: V Německu dostává medaile, USA na ni teď uvalily sankce
- 14:00 Vánoční Ivan Hoffman: Jednou za rok máme vzácnou příležitost zmlknout
- 8:00 „Cenzory tu nechceme.“ Pět Evropanů se do USA nepodívá, včetně bývalého pohlavára EU
- 21:55 Rebel ODS Minčič: Není vyloučeno, že za Fialovou kampeličkou stojí Fialova Ukrajina


