V roce 1989 v Československu sílila nespokojenost s vládnoucím režimem komunistické strany a opozici se dařilo rozšířit svůj vliv i mimo oblast disentu. Svou roli sehrála i mezinárodní situace – změny v Polsku a v Maďarsku, zhroucení režimu v Německé demokratické republice a především „uvolnění opratí“ ze strany Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Vládnoucí komunisté na změnu situace nedokázali zareagovat, naopak jejich vedení v čele s Milošem Jakešem se snažilo udržet u moci silou. Důkazem byly i tvrdé policejní zásahy proti nepovoleným demonstracím.
Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se považuje povolené pietní shromáždění 17. listopadu asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhý den oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní týdenní stávky a vyzvali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Následně vzniklo v pražském Činoherním klubu hnutí Občanské fórum (OF), jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel.
Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948. V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud nepřístupná literatura. Sešli se také zástupci vysokoškolského studentstva, kteří přijali výzvu, v níž generální stávku charakterizují jako manifestační vyjádření postoje občanů k současné situaci. Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že některé požadavky ještě nebyly splněny, například to, že zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávají poslanci parlamentu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Nemyslím si, že ČT a ČRo jsou dokonalé a že jsou vždy nestranné
Věta v titulku jsou vaše slova, s kterými souhlasím určitě nejen já. Ale proč je teda máme všichni povinně platit? Věříte snad tomu, že bez povinných poplatků nejde docílit nezávislosti? A považujete tyto instituce dnes za nezávislé? Protože podle mě jsou nezávislé instituce i nestranné a samotnou n...
Další články z rubriky
14:43 Útoky starého i mladého Koláře na „žumpu a sv*ně“ oplaceny
Slovo „svině“ padlo směrem k podporovatelům Tomia Okamury ze strany europoslance Ondřeje Koláře (TOP…
- 11:24 Výbušně o Ukrajině. Zveřejnila Klára Samková. A bude toho víc
- 9:14 V cizině si všimli, jak Babiš otočil kolem Ukrajiny
- 9:08 Trump se inspiroval Marxem. Keller překvapivě k akci Venezuela
- 4:44 Jděte po Antifě. V Evropě začíná sílit tlak
- 21:05 Politolog Valeš varuje vládu: Jako pokračování Fialy. To lidé asi nechtěli



