V roce 1989 v Československu sílila nespokojenost s vládnoucím režimem komunistické strany a opozici se dařilo rozšířit svůj vliv i mimo oblast disentu. Svou roli sehrála i mezinárodní situace – změny v Polsku a v Maďarsku, zhroucení režimu v Německé demokratické republice a především „uvolnění opratí“ ze strany Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Vládnoucí komunisté na změnu situace nedokázali zareagovat, naopak jejich vedení v čele s Milošem Jakešem se snažilo udržet u moci silou. Důkazem byly i tvrdé policejní zásahy proti nepovoleným demonstracím.
Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se považuje povolené pietní shromáždění 17. listopadu asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhý den oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní týdenní stávky a vyzvali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Následně vzniklo v pražském Činoherním klubu hnutí Občanské fórum (OF), jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel.
Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948. V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud nepřístupná literatura. Sešli se také zástupci vysokoškolského studentstva, kteří přijali výzvu, v níž generální stávku charakterizují jako manifestační vyjádření postoje občanů k současné situaci. Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že některé požadavky ještě nebyly splněny, například to, že zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávají poslanci parlamentu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
Prezident a Ústava
Tvrdíte, že prezident nejedná protiústavně. Kde je Ústavě uvedeno, že má prezident právo zasahovat do programového prohlášení vlády, což chce? Děkuji za odpověď Jana
Další články z rubriky
13:47 „Když nejsou fakta, pracuje fantazie.“ Drsná dohra reportáže ČT o Motoristech
„Reportéři vytvářejí dojem napětí bez ověřitelných faktů. Když nejsou fakta, pracuje fantazie. Nepře…
- 17:59 Drahé letenky? Luxus, který má smysl. Rajchl ve varu ze slov náměstka
- 15:48 „Chucpe.“ Neuvěřitelné a veřejné. Lidé kolem ČT se do sebe pustili
- 12:48 Okamura v Bratislavě napravuje poškozené vztahy
- 12:33 Evropa prohrála Ukrajinu. Hrozí občanská válka, varuje známý ekonom
- 13:14 Letenky za 340 000 Kč pro dva poslance vyneseny ven




