V roce 1989 v Československu sílila nespokojenost s vládnoucím režimem komunistické strany a opozici se dařilo rozšířit svůj vliv i mimo oblast disentu. Svou roli sehrála i mezinárodní situace – změny v Polsku a v Maďarsku, zhroucení režimu v Německé demokratické republice a především „uvolnění opratí“ ze strany Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Vládnoucí komunisté na změnu situace nedokázali zareagovat, naopak jejich vedení v čele s Milošem Jakešem se snažilo udržet u moci silou. Důkazem byly i tvrdé policejní zásahy proti nepovoleným demonstracím.
Za začátek takzvané sametové revoluce v Československu se považuje povolené pietní shromáždění 17. listopadu asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, které přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. Další události na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhý den oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní týdenní stávky a vyzvali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Následně vzniklo v pražském Činoherním klubu hnutí Občanské fórum (OF), jehož neformální hlavou se stal disident Václav Havel.
Československo do té doby zažilo generální stávku naposledy v únoru 1948. V den stávky 27. listopadu rozhodlo ministerstvo kultury, že ve fondech knihoven bude pro veřejnost uvolněna dosud nepřístupná literatura. Sešli se také zástupci vysokoškolského studentstva, kteří přijali výzvu, v níž generální stávku charakterizují jako manifestační vyjádření postoje občanů k současné situaci. Koordinační stávkový výbor studentů vydal prohlášení s názvem Proč? Proto!, v němž bylo uvedeno, že některé požadavky ještě nebyly splněny, například to, že zkompromitovaní funkcionáři stále ještě zůstávají poslanci parlamentu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Rozpočtové určení daní
Můžete udělat něco, aby Praha neměla na občana 4,5 krát víc než malá města a venkov Z NAŠICH DANÍ ? Zatímco Praha NEVÍ ROUPAMA co by postavila ( a mnohdy to jde dokonce ze státního rozpočtu ), tak na malých městech trvá roky, než je na drobnou OPRAVU třeba chodníku.
Další články z rubriky
10:40 „Zloději a záchody ze zlata. Ať si kradou, ale ne z našeho“. Novoroční Okamura vytočil ukrajinského velvyslance
Šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny se ve svém novoročním projevu ostře vymezil vůči napadené Ukr…
- 4:46 Prezident Pavel a vstřícnost k terorismu. Chytrá babička. Keller útočí na Hrad
- 19:54 Popáleninu, ať jim shoří auto nebo ať zažijí válku. Fotograf Vrabec má přání pro ty, kdo slavili s pyrotechnikou
- 18:32 Rusové na steroidech. Jakub Janda cítí, že se blíží velká válka
- 15:43 Nerudová vzkázala Babišovi, ať méně mluví. Dohru měl i projev Pavla
- 14:09 Petr Pavel sjednocoval: Naslouchejme mladým a dejme jim možnost rozhodovat


