Horník a držitel ekoceny přitakává Džamile Stehlíkové. O Havlovi i Křečkovi

21.02.2020 14:57

REPORTÁŽ Někdejší starosta Hory Svaté Kateřiny Petr Pakosta, který v 90. letech přivedl prince Charlese na Jezeří, na něj opět čeká. Původem horník z Ostravy zažil zvůli rudé partaje. Za zrůdné zlikvidování obce po revoluci ale nemohli jen komunisté, prohlásil letos. Chvíli předtím poslouchal slova Havla, se kterým se znal: „Vašim dětem teče hnis z očí.“ S bývalou ministryní bědovali nad stále hořkým tématem severu. „Svobodu máme, ale stále jsme v ohrožení,“ zaznělo. Vloží se do toho princ?

Horník a držitel ekoceny přitakává Džamile Stehlíkové. O Havlovi i Křečkovi
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Petr Pakosta ukazuje sám sebe na fotografii se známým ekologem Josefem Vavrouškem, po kterém je pojmenována cena, kterou Pakosta také obdržel – v roce 2013.
reklama

Havel na severu: „Vašim dětem teče hnis z očí.“

Anketa

Měla by policie zakročit proti těm, kteří by blokovali Stanislavu Křečkovi přístup do kanceláře ombudsmana?

99%
1%
hlasovalo: 15366 lidí

V Kadani před pár dny promítli část dokumentu, v němž Václav Havel v únoru 1990 v Chomutově říká:

„Uvědomte si, jakou hru hráli s vámi. Vycházeli z ideje: po nás potopa. Bylo jim jedno, co přijde po nich. Bylo jim jedno, co budou dýchat jejich děti a děti jejich dětí. A vás se snažili podplatit. Platili vám víc jen za to, abyste si nevšimli, že vašim dětem teče hnis z očí. Platili vám, podpláceli vás, abyste měli na video… a chtěli, abyste zapomněli, že ty děti se na to video těma očima koukat nemůžou. Ale nejen to, že vás obelhávali. Nejen to, že vás podpláceli. Nejen to, že vás otravovali, ale oni si pořád nedají pokoj. (…) Říkají vám, že budete nezaměstnaní, straší vás. Dejte si na ně pozor.“

Na třicet let starý šot se díval i Petr Pakosta, který je považován za zachránce zámku Jezeří, bojovníka proti uhlobaronům. Především to byl ale on, kdo v Ústeckém kraji, kde v roce 1989 ekodemonstrace započaly sametovou revoluci, horoval za pravdivé informace o životním prostředí.


Aktivity hnutí Brontosaurus, které spoluzakládal, i velkou nevědomost, kterou v lidech komunisté doslova pěstovali, potvrzují stránky Paměti národa u jména tohoto někdejší horníka na Mostecku. Má podíl na tom, že od roku 1987 vědci začali údaje o dopadu průmyslu na životní prostředí zveřejňovat. „Do té doby obyvatelé severních Čech věděli pouze to, že žijí v podivné šedé mlze, ale netušili, jaké zdraví škodlivé látky jsou v ní obsaženy,“ potvrzují stránky Paměť národa, kde se tvrdí, že tehdy oficiální orgány předkládaly veřejnosti zprávy, které byly zkreslené a líčily stav české přírody mnohem lepší, než ve skutečnosti byl.

O cenzuře, rakovině a nemocnosti dětí mluví Petr Pakosta na videu zde.


 Vina starého i nového režimu?

„Budťe rádi, že máte hezké město,“ podotkl Pakosta před pár dny v Kadani, kam dorazil na havlovskou oslavu spolu s fotografem Ibrou Ibrahimovičem, který v 90. letech fotografoval likvidaci Libkovic a jeho černobílé snímky jsou součástí knihy „Libkovice: Zdař bůh“.

Infobox

Záběr z filmu z roku 1990, kdy Václav Havel navštívil Kadaň. Část dokumentu Jana Voráče se promítla ...

Havel a Libkovice

Havel navštívil Libkovice, o jejichž demolici se rozhodlo roku 1987, v prosinci 1992, kdy vyjádřil podporu aktivistům, kteří mu pak v únoru dalšího roku předali otevřený dopis se žádostí, aby se zasadil o zastavení bourání Libkovic. K tomu ovšem ze své funkce neměl žádné oprávnění. Demoliční výměr vydaly úřady několik měsíců po revoluci a většina obce skončila pod buldozery v letech 1991–1993. V nadcházející době se pozornost přesunula na další obec na uhlí – Horní Jiřetín – a to trvá dodnes. 

Pakosta dodnes cítí bezmoc, že se jeho Spolku pro záchranu Libkovic nepodařilo odvrátit demolici této obce na Mostecku. Už proto, že se v ní nakonec nikdy netěžilo.

Revoluce v listopadu 1989 sice dávala obyvatelům Libkovic naději, ale nedokázal s tím hnout ani nově zvolený porevoluční prezident Václav Havel, se kterým se Pakosta setkal. Libkovice, kde na řadu domů nebyl demoliční výměr vydán v souladu se zákonem, chápe jako ohavnost, za kterou jsou zodpovědné obě vlády – ta „rudá“, i ta porevoluční. Rozhodnutí sice padlo ještě před rokem 1990, kdy měli vládu v rukou komunisté…

„Libkovice jsou problém staré i nové vlády, protože se bouralo ještě v roce 1994. Nakonec se dneska ukázalo, že zbytečně. Zrůdnost, kterou zažily i další obce –  112 zaniklých obcí –, byla světově odsouzena. Libkovice dneska neexistují. Obyvatelé zestárli, mnozí mezi námi už ani nejsou a uhlí je taky pryč. Není ani kostel svatého Michala,“ podotkl Pakosta k sakrální stavbě, která byla nejprve před buldozery ušetřena, nakonec padla k zemi dokonce deset let od hlavních demoličních prací, v roce 2002. Loni se archeologům podařilo odkrýt základy jeho středověkého předchůdce.

Ibra Ibrahimovič a Petr Pakosta v únoru 2020 spolu u výstavních panelů „Samet a uhlí“, u fotografie z návštěvy prince Charlese na zámku jezeří na Mostecku, čehož byl Pakosta v roce 1991 hlavním účastníkem. Foto: Lucie Bartoš

 Charles opět pozván: Stále jsme v ohrožení

Pakosta s Ibrahimovičem si mimo jiné pečlivě prohlíželi fotovýstavu „Samet a uhlí“, kterou již na několika místech prezentoval její autor Miroslav Rada, pod záštitou senátora Přemysla Rabase.

V březnu 2010 se po 19 letech od návštěvy Charlese na Jezeří (snímek vpravo, fotografoval Miroslav Rada) řešily „ztracené desítky milionů“, které měl princ poslat podle slibu z roku 1991 na opravu zámku, který stojí na hraně hnědouhelného lomu. Sdružení za záchranu Jezeří kvůli tomu založilo i speciální bankovní účet. Charles peníze poslal, ale nadaci Prague Heritage Fund, kterou založili Charles a prezident Václav Havel. Tajemnice exprezidenta tehdy ale odmítla, že by fond byl určen k obnově památek mimo Prahu – z prostředků se proto obnovily palácové zahrady pod Pražským hradem, socha svaté Luitgardy na Karlově mostě a kostel svatého Bartoloměje na Starém Městě. Foto: Lucie Bartoš

Jedna z fotografií dokumentuje návštěvu prince Charlese na Jezeří na Mostecku, na jejíž organizaci se tehdy Pakosta jako účastník podílel.

Zhruba před rokem opět Petr Pakosta napsal dopis Charlesovi. Připomněl mu, že zde v roce 1991 pobýval „… a že sice revoluce proběhla, že tady máme svobodu, ale stále jsme v ohrožení,“ zdůraznila Džamila Stehlíková, která se s Pakostou leta přátelí. „My, obyvatelé, kdo bydlí na uhlí. Všichni, kdo bydlí na uhlí, včetně například Kadaně, jsme ohroženi. Petr znovu pozval Charlese na zámek Jezeří,“ prozradila redakci Džamila Stehlíková, která je k tomu nyní mírně skeptická:

„Já jak to vidím objektivně – pochopitelně odpověděla kancelář, Petr čeká, ale já se domnívám, že je to tak, jak mi před chvílí před odchodem řekl Karel Schwarzenberg: No víš, Džamilo, někdy hraje roli biologie – já jsem prostě unavený… takže myslím, že Charles nepřijede, že – jak ho sleduju – do té kauzy se nevloží.“

Stehlíková prý Pakostovi často shovívavě říká, ať už to nechá na mladé: „Charles už není mladík. Petře, ty také nejsi mladík. Havel je po smrti. Dejmal je po smrti. Pithart ještě žije, ale je nemocný. Tak prosím vás, tady je ta generace… a on říká: Jo, máme dobrou generaci.“

Fotogalerie: - Volba předsedy Senátu

Miloš Vystrčil jako nově zvolený předseda Senátu p...
V Senátu proběhla volba jeho předsedy za zesnulého...
V Senátu proběhla volba jeho předsedy za zesnulého...
V Senátu proběhla volba jeho předsedy za zesnulého...
V Senátu proběhla volba jeho předsedy za zesnulého...
V Senátu proběhla volba jeho předsedy za zesnulého...

Stehlíková, Pakosta a Křeček – nezhojená rána

Stehlíková prožila dlouhá léta v Chomutově. „My jsme s Petrem blízcí přátelé. On, když začíná vyprávět o socialismu, říká vždycky: Džamilo, ty mlč, ty jsi z toho Kazachstánu. Ale já už tady od roku 1988 chodila na demonstrace!“ vysvětluje, proč toho tolik ví i o Pakostově činnosti.

Spojuje je nejen téma záchrany Jezeří, ale také zaniklých Libkovic. Pakosta na to letos v únoru vzpomínal právě se Stehlíkovou: „Křeček dělal obhájce občanům Libkovic. Zastupoval je, přitom nepřijel na soud, který s nimi probíhal na Okresním soudě v Mostě. Vybral si od nich čtyři stovky. On se právě neomluvil, já jsem ho musel omlouvat sám: porucha auta – to je uloženo ve spisu. Místo aby přijel nebo se omluvil, nedorazil vůbec. Z Prahy ani nevyjel,“ říká zkormouceně muž, jako by to bylo včera.

„Majitelé nemovitostí byli vydáni napospas Dolům Hlubina. Zkrátka si s nimi mohly dělat, co chtěly. Lidé o domy přišli, za mizerný peníz. On místo aby prosadil správné ohodnocení, tak vůbec nepřijel. Vůbec se o tom nechtěl bavit,“ dodává ještě muž, který na dotaz Stehlíkové, proč Křečkovu nepřítomnost vůbec u soudu omlouval, odvětil: „Byla jiná doba. My jsme se snažili ty lidi také uchránit nějakého postihu. Počítali jsme, že Křeček je charakterní člověk. A nebyl.“ Zrůdnost zbytečně zničené obce je v regionu zjevně stále živým tématem.

Libkovice byly poslední z obcí, které se v minulém století podrobily uhelnému průmyslu v Podkrušnohoří. Podle nedávných informací se těžební rypadla zhruba do dvou let dostanou k uhlí pod bývalou obcí. Společnost Severočeské doly by měla v lokalitě zůstat asi do roku 2030, kdy jí končí povolení k těžbě. V oblasti jsou stále archeologové. Nedaleko probíhá také výzkum bojiště druhé světové války.

„Jsem až dojatá, že jsme se teď mohli potkat a vzpomenout na Havla,“ zmínila Džamila Stehlíková. Pakosta je rovněž Havlův příznivec, jak potvrdil. I on mimo jiné poznal na vlastní kůži zlovolnost komunistů, o které tehdy na náměstí před třiceti lety Havel mluvil.

Od roku 1959 byl navelen jako havíř do Mostu, nakonec vedl úsek s 60 zaměstnanci. O vedoucí postavení ale přišel během prověrek po roce 1968, když odmítl vstup do KSČ a nevyjádřil souhlas se vstupem sovětských vojsk do země. Šest let poté kvůli tomu fáral jako řadoví horníci. Až od roku 1979 se stal známou osobností, když založil hnutí Brontosaurus, spoluzakládal Ekofórum pánevní oblasti Severočeského kraje, které už před revolucí dávalo najevo veřejně nesouhlas s ničením přírody. Zasloužil se o to, že zámek Jezeří už kvůli těžbě uhlí nezmizel z krajiny. I po odchodu do důchodu zůstal aktivní a je zván jako host na významné akce. Proto ho pozval i Přemysl Rabas na akci „Havel 30“.


Když se před pár dny Petr Pakosta objevil na akci u příležitosti 30 let od návštěvy Václava Havla v severních Čechách v únoru 1990, byl o něj nebývalý zájem. Například mostecký Pirát Adam Komenda považoval za čest, že se bývalý starosta horské obce podepsal pod petici za záchranu mostecké knihovny. Petr Pakosta je zachránce zámku Jezeří, bojovník proti prolomení limitů těžby a držitel Ceny Josefa Vavrouška. Soukromý zemědělec, dříve horník a také politik v Hoře Svaté Kateřiny na Mostecku. Spoluzakládal jak ekologické hnutí Brontosaurus, tak vizionářskou Společnost pro Trvale Udržitelný Život či slavné severočeské Ekofórum. Aktivní ochránce osídlení, přírody i krajiny Krušných hor. Pyšní se titulem „Král krušnohorských luk“, který obdržel od spolku botaniků ze sousedního Saska. Foto: Lucie Bartoš


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šok. Ředitel ČT Dvořák lapal po dechu. Fridrichová se Šarapatkou ho obešli

19:30 Šok. Ředitel ČT Dvořák lapal po dechu. Fridrichová se Šarapatkou ho obešli

Rada České televize své pravidelné středeční jednání tentokrát prováděla částečně distančně. Někteří…