„Žijeme v krásné zemi. Zemi s bohatou historií, architektonickými skvosty, nádhernou přírodou, velice schopnými a pracovitými lidmi. Naši vědci vymysleli kontaktní čočky, podílejí se na léčbě AIDS, bývali jsme hokejovou velmocí a jsme stále velmi kulturním národem,“ uvádí houslista svůj příspěvek do debaty ke stoletému výročí a dodává, že jsme nyní na vrcholu ekonomického blahobytu. Ale hned iluzi o krásné zemi boří.
Prý žijeme v zemi, která pláče. „Vytratila se vize, směr, kulturnost, sounáležitost. Závist nezmizela a mezilidské vztahy snad nikdy nebyly horší,“ připadá Šporclovi.Podle houslisty se vykopaly obrovské příkopy mezi městem a vesnicí, Prahou a zbytkem republiky, sídlišti a středy měst. Šporclovi vadí, že se útočí na intelektuály, Romy, migranty a obecně na lidi, kteří nezapadají. Všechno se prý točí kolem peněz a o zvyšování národní hrdosti nemůže být řeč.
Šporcl zmínil i návrat komunistů k moci a dodal, že lidé zřejmě podvědomě potřebují silného vůdce. Jaký je důvod? „Staré struktury nikdy opravdu nevymizely,“ myslí si houslista a dodává, že lidé jsou lhostejní. Prý jako národ nemáme ke komu vzhlížet, není, kdo by nás vedl, ukazoval cestu a připomínal základní principy slušného chování. „Atmosféra donášení a velkého bratra sledujícího všechno a nejlépe všechny je naprosto zřejmá a alarmující,“ ohrazuje se houslista.
Fotogalerie: - Evropská sametová revoluce před Rudolfinem
„V poslední době často hovořím o národní hrdosti. Tu jako národ dlouhodobě nemáme. Je to velká chyba. Snažím se ji podpořit, jak to jde,“ píše Šporcl. Nicméně úkol se mu zdá těžký, když podle něj nebylo kdy hrdost budovat kromě období první republiky a několika let po sametové revoluci. Houslista opět varoval před lhostejností. „Lhostejnost byla totiž příčinou zažehnutí druhé světové války či Vítězného února. Nechci nic podobného přivolávat, ale je potřeba být na pozoru a zajímat se. Nenechme si hodnoty českého národa pod záminkou líbivých a rázných hesel vzít,“ apeluje na čtenáře Šafrova serveru.
Šporcl se považuje se za optimistu. „Je jen na nás, aby každá změna byla k lepšímu. Abychom si za dvacet let mohli říct, že v roce 2018 jsme na tom byli z morálního hlediska nesrovnatelně hůř, ale teď v roce 2038 je situace daleko lepší,“ doufá a vyslovuje další přání: „K našemu jubilejnímu výročí bych přál naší zemi jednotný a hrdý národ, který ví, co chce a kam směřuje.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
