„Inflace je přímý důsledek války na Ukrajině, ruské agrese, která zdražila ceny energií a potravin, které jsou dominantní složkou,“ připomněla úvodem Zamrazilová.
Zda ponechat úrokovou sazbu na stávajících 7 %, Zamrazilová déle zvažovala: „Několik dní před jednáním analyzuji všechny dostupné informace. Vždy se dívám na čísla, která přišla od posledního měnově politického jednání. A to, co přišlo, aby mělo dominantně protiinflační charakter z pohledu toho, jak vypadala situace v té minulé prognóze,“ sdělila viceguvernérka.
Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Pakliže by tento trend přetrvával, znamená to, že se do budoucna bude inflace snižovat? „Samozřejmě ano. Inflaci měříme indexem spotřebitelských cen, které se vyvíjejí v souladu s tím, jak se vyvíjí spotřeba domácností. Spotřeba razantně klesla mezičtvrtletně o 3 % a meziročně o 6 %, došlo ke snížení spotřeby zboží střednědobé a dlouhodobé trvanlivosti, tedy tzv. zbytného zboží, které si většinou jsme schopni nějakým způsobem odpustit, téměř o 13 %,“ přiblížila viceguvernérka ČNB.
„Je to skutečně razantní vývoj. Je vidět, že ta vysoká inflace, která sama o sobě nutí lidi spořit u toho zbytného zboží, a i ty úrokové sazby centrální banky, nějakým způsobem zapůsobily a zchladily poptávku,“ dodává Zamrazilová, že se do značné míry daří boj s inflací a proto základní úroková sazba zůstává stabilní.
Přesto rozhodnutí není nesporné. Dva ze sedmi členů bankovní rady si představovali zvýšení základní úrokové sazby na 7,5 %. „Minule ale kolegové požadovali podstatně razantnější zpřísnění měnové politiky. Minule byl požadavek 7,75 % a předminule 8 %, dnes hovoříme o padesáti bazických bodech, situace se od minulých zasedání změnila, a tato měnová politika působí,“ zmínila Zamrazilová, že nejde o tak radikální střet uvnitř bankovní rady.
Osobně Zamrazilová prý vůbec nevylučuje to, že měnovou politiku ještě bude nutné zpřísnit. „Nevylučuji, že se budeme muset dostat na mnohem vyšší úrovně, tady jako největší riziko vidím tradiční lednové přeceňování, až uvidíme jeho důsledky. V kombinaci s tím, kdy spotřeba nepadala tak rychle, jak si myslíme, tak pak by to byl důvod zasáhnout,“ dodala.
Tlumí už nyní podle Zamrazilové 7% úroková sazba českou ekonomiku? „Určitě. Tato skutečnost byla důležitým momentem při rozhodování. Měnová politika nemá kouzelný provázek, za který by zatáhla a ta inflace aby za krátkou dobu spadla ke kýženým 2 %. Je to soustava lanek, která se vzájemně ovlivňují. A trvá to několik čtvrtletí, než na inflaci zapůsobí,“ pokračovala viceguvernérka ČNB.
„Takže, co vlastně vidíme? Dramaticky se omezil objem hypoték, které se poskytly v posledních měsících, jde o pokles až 80 %. Tím pádem se podařilo zchladit hlavní problém české ekonomiky, to byly nahodnocené ceny nemovitostí. Podle mého je to velmi důležité, protože se tu bude omezovat vliv tzv. imputovaného nájemného, tento statistický pojem měří náklady majitele na bydlení,“ zmínila, že toto imputované nájemné rostlo v závislosti na rostoucích cenách nemovitostí. „Takže vidíme tu omezení a celkové zchlazení poptávky, na které úrokové sazby také měly vliv,“ zopakovala Zamrazilová.
ČNB na středečním zasedání ponechala úroky počtvrté v řadě beze změny. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla se může inflace v únoru vyšplhat až na 20 %. Pak očekává, že razantně klesne. Centrální bankéři současně rozhodli, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
