S neblahými praktikami, které více než co jiné připomínají předlistopadový režim se opakovaně setkává Společnost pro obranu svobody projevu. „Možná jste zaznamenali, že pod ministerstvem vnitra existuje Centrum pro hybridní hrozby. To sdílelo na Twitteru článek, který o nás napsali Manipulátoři. Byl dost tendenční, zavádějící, dá se říct vylhaný. Zaskočilo nás to, ale nijak dál jsme to neřešili. Až druhý den, kdy mi přišla sms z Deníku N, v níž se mě ptali, co říkáme na to, že Centrum pro hybridní hrozby nás má v hledáčku a co říkáme na to, že mluvčí ministerstva vnitra říká, a teď tam bylo vyjmenována spousta věcí typu, že sdílíme konspirační teorie, sdílíme kvazi média a tak dále. Odpověděla jsem, že na to neříkáme nic, protože nevíme, co to znamená,“ uvedla Gabriela Sedláčková, provozní manažerka SOSP, na setkání zástupců společnosti s novináři.
Ale tu odpověď Deníku N poslali zároveň i ministerstvu vnitra, které požádali, aby jim definovalo, co například znamená kvazi média. „Chtěli jsme od ministerstva vnitra vědět, tedy znát návod, jaká média máme sdílet, abychom nebyli v hledáčku Centra pro hybridní hrozby. Ale žádnou odpověď jsme nedostali. Tak jsme se na ministerstvo vnitra obrátili oficiálním e-mailovým dopisem asi na 15 jeho důležitých adres, o nichž jsme získali informace, že by to měli vyřizovat. Ani po několika měsících nám nepřišla žádná odpověď, ačkoli jsme ji urgovali několikrát. Tak jsme se rozhodli, že půjdeme úplně oficiální cestou a poslali jsme dopis i klasickou poštou. Ani na to nám nebylo odpovězeno. Chceme proto napsat otevřený dopis premiéru Fialovi, kterého se zeptáme, jak je možné, že o nás ministerstvo vnitra a jeho Centrum pro hybridní hrozby šíří takové věci a nereaguje, aby nám vysvětlilo, co o nás šíří,“ prozradila Gabriela Sedláčková další krok.
Bojí se lidé starší, vysoko příjmoví a se SŠ vzděláním
O tom, že to se svobodou projevu v Česku není moc valné, svědčí průzkum, který si SOSP nechala udělat v únoru tohoto roku. „Průzkum pro nás prováděla agentura SANEP a zúčastnilo se ho přes 3 tisíce respondentů. Podle něj má více než polovina lidí strach a bojí se otevřeně vyjadřovat své názory. A bojí se hlavně výpovědi v práci, diskriminace nebo šikany v práci. Nejvíce se lidé bojí vyjadřovat k tématu covidu, migrace a pohlaví či manželství. Tři čtvrtiny dotázaných si také myslí, že nemá cenu bojovat s dezinformacemi, protože je to součást demokracie. A že pokud bojovat, tak ne legislativou, ale osvětou a vzděláváním. Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce se bojí vyjádřit otevřeně své názory lidé nad 50 let, vysoko příjmoví lidé a ti, kteří mají středoškolské vzdělání,“ informovala Natálie Vachatová, která má v SOSP na starosti řízení projektů.
„Nejkomfortněji, pokud jde o názory, se dnes cítí naše mláďátka, tedy skupina ve věku 18 až 29 let, z nichž více než polovina odpověděla, že se své názory otevřeně vyjadřovat nebojí. Za nimi v tomto ohledu následovali ti se základním vzděláním a nízkopříjmoví. Výsledky také ukázaly, že mladí téměř nesledují veřejnoprávní média a naopak lidé nad 50 let si vyhledávají informace z více zdrojů, což je v úplném rozporu s tím, co nám dnes média sdělují. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že podle nich nepravdivé informace nejvíce šíří provládní politici, to si myslí přes 80 procent dotázaných. Za nimi na druhém a třetím místě následují veřejnoprávní a mainstreamová média. Na tom panuje shoda bez ohledu na věk, vzdělání nebo příjem,“ konstatovala Natálie Vachatová.
Výsledky, které jsou v rozporu s tím, co prosazuje vláda
Po takových výsledcích průzkumu, který Společnosti pro obranu svobody projevu odmítly provést „renomované“ agentury, očekávali, že se kolem nich strhne společenská debata. „A to proto, že v poslední době sledujeme, jak obrovský humbuk se spustil kolem dezinformací. Můžeme sledovat vytváření nejrůznějších akčních plánů. Sledujeme, jak pan Rakušan velice často používá slovo dezinformace, jak pan Fiala hovoří o právu na korigované informace. Proto jsme mysleli, že to je závažné společenské téma. A když nám v průzkumu vyšly výsledky, které jsou v přímém rozporu s tím, co vláda prosazuje, tak jsme předpokládali, že proběhne nějaká veřejná debata. Ale debatovalo se jen o tom, u koho jsme si vlastně ten průzkum zadali,“ líčí manažerka řízení projektů SOSP, jaká byla obrana „potrefených hus“.
Psali jsme:
Ředitel SOSP Vlastimil Veselý se krátce vrátil ke zmíněnému sdílení článku Manipulátorů na oficiální sociální síti Rakušanova úřadu. „Už to, že ministerstvo vnitra sdílí na svém oficiálním twitteru Manipulátory a dokonce je uvádí na webu ‚Braňme Česko‘ jako oficiální doporučené zdroje, je naprosto šílené,“ žasl nad tím, co se také u nás děje. Hlavní pozornost ale věnoval „DSA“, Digital Services Act, který vešel v platnost v listopadu 2022 a účinnosti nabyde v únoru 2024. Jde o nařízení o digitálních službách, které komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci Evropské unie a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů.
Fialův kabinet se těší, jak zavede a bude využívat DSA
„Naše společnost byla u nás první, která varovala před touto legislativou ještě v době, kdy se to dalo ovlivnit, a to vládou ještě předchozí, Babišovou, která se o to ale moc nezajímala. To současná vláda se na to naopak těší a je ráda, že něco takového je a bude. Do českého práva to nějakou národní implementací musí podle regulí přejít do února 2024. Nečekal bych to dřív, protože teprve před pár dny se rozhodlo, kdo bude takzvaným koordinátorem digitálních služeb. Bude to Český telekomunikační úřad a ministerstvo průmyslu a obchodu to má v gesci. Pravděpodobně to bude u nás řešeno formou novely zákona o některých službách informační společnosti. Dá se to ještě hodně ovlivnit, budeme to monitorovat a informovat, jak se to bude vyvíjet,“ přislíbil Vlastimil Veselý.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Upozornil, že veřejnost o nařízení o digitálních službách vůbec neví, protože média to absolutně nereflektují. „Spíš to líčí jako super, že je nějaké DSA, které bude regulovat platformy, neboť ty jsou ty ‚zlé‘ a ‚ošklivé‘. Pravda, zasahují nám do našeho obsahu. Ale místo toho, abychom my jako stát vzali na sebe tu moc je regulovat, tak jsme ji vlastně předali Bruselu. A ten to reguluje za nás. Zastánci budou tvrdit, že DSA je bezvadné, protože umožní spotřebitelům bránit se zásahům. Ano, zlepšení bude možná podle nějakých jasnějších procedur pro reklamaci. Ale pozor, nejsou tam žádné sankce, nebo lhůty typu, když Facebook nezareaguje třeba do měsíce. Nic takového tam není. Ponechává se to čistě na soudech. Budou povoleny zásahy do obsahu, který nejenže bude nelegální, což by pochopitelně nevadilo, ale i zásahy do obsahu, který je škodlivý,“ připomněl ředitel Společnosti pro ochranu svobody projevu.
Demagog a Manipulátoři důvěryhodnými oznamovateli?
Přitom škodlivost si bude platforma definovat sama. „To je ten známý kodex blogera, na základě kterého byl před pár dny vykázán pan Větvička z blogu iDnes, že porušil za posledních pět let 29x kodex blogera. Povoleny budou také zásahy vůči obsahu, který odporuje zákonům v některé členské zemi. To se dá vyložit mnoha způsoby. Třeba i tak, že když nějaký obsah bude odporovat zákonům v Bulharsku, nebo třeba v Irsku, tak to ta platforma bude muset mazat i u nás. Zákonů členských zemí je iks, k tomu je ještě unijní legislativa a pak je možný takový výklad, že když to bude odporovat čemukoli z tohoto výčtu členské země plus samotná unijní legislativa, tak to budou muset mazat. Platformy si musí nechat zpracovat i tzv. analýzu rizik. A pokud míra škodlivosti překročí její nastavenou laťku, tak bude muset mazat. Do jisté míry si sama stanovuje restriktivnost, kdy zakročí,“ podotkl Vlastimil Veselý.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Příklady toho, co by mohl být škodlivý obsah, jsou rizika nepříznivých dopadů ve vztahu k Listině základních práv a svobod, nepříznivé dopady související s genderově podmíněným násilím nebo nepříznivé dopady na veřejné zdraví. „Zakončím to pastí, která hrozí a která spočívá v tom, že ustanovený národní koordinátor bude schvalovat tzv. důvěryhodné oznamovatele. Pravděpodobně to budou neziskovky, tušíme, kdo asi budou ti factcheckeři – Demagog, Manipulátoři a další. Stejně jako dosud bude mít každý z nás možnost žalovat či udávat příspěvky na Facebooku, že je škodlivý a je třeba ho smazat. To bude moci udělat každý jasnou procedurou podle DSA. Ale ti – v angličtině trusted whistleblowers – důvěryhodní oznamovatelé budou mít status s větší váhou. Takže jejich požadavky a jejich hodnocení budou rychleji vyřizovány. Jsme proto moc zvědavi, koho ČTÚ pověří a dá jim tuto možnost,“ přiznal ředitel SOSP.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
antares.h
