Na otázku, jestli by měla být u amerického prezidenta jedním z hlavních kritérií víra, odpověděl Carson, že to záleží na tom, jestli by byla tato víra v rozporu s hodnotami a principy Ameriky. Na otázku, jestli je islám v souladu s Ústavou, odpověděl Carson záporně. „Není. Skutečně bych neviděl rád, kdyby měl naši zemi vést muslim,“ cituje Buchanan Carsonovo vyjádření, které vzbudilo zejména mezi americkými muslimy, ale i levicovými aktivisty a novináři bouři nevole. První reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Carsonovo prohlášení odsoudil např. výkonný ředitel Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR) Nihad Awad. „Měl by odstoupit z prezidentských voleb, protože jeho názory jsou v rozporu s Ústavou Spojených států. Ve jménu tolerance nemůžeme tolerovat Carsona.“

Podle Buchanana však Carsonovo prohlášení Ústavě v žádném případě neodporuje. „Carson pouze přiznal, že by si nepřál, aby se stal prezidentem USA muslim, jenž vyznává islámskou víru. Je snad nyní zakázáno poukazovat na to, že náboženství může mít vliv na to, jak bude ve svém úřadu postupovat hlava státu? Náboženství každého člověka je součástí jeho osobnosti. Ačkoli to nemusí znamenat přesný návod, jak se takový člověk chová, mnohé to o jeho budoucích krocích napovídá. Pokud by mormoni stále bojovali za uznání mnohoženství a prohlašovali, že černoši nemohou být mormoni, bylo by nelegitimní tuto záležitost řešit? Mohl by být prezidentem a tedy i vrchním velitelem ozbrojených sil kvaker, když jeho náboženství vyznává nastavení druhé tváře?“ podivuje se Buchanan.