Pomník maršála by podle něj byl věrohodnější, kdyby byl odhalen někdy krátce po válce, když lidé ještě pociťovali vděčnost za osvobození. Nikoliv v roce 1980, kdy už nikdo neměl iluze ani o sovětském režimu, ani o samotném Koněvovi, který se mezitím stihl namočit do krve při maďarském povstání a hrát roli i při okupaci Československa.
"Více než čímkoliv jiným tak bylo odhalení Koněvovy sochy jen projevem servility vůči SSSR. Kdyby se tenkrát postavil památník rudoarmějcům jako takovým, asi by proti tomu dnes nebyly zdaleka takové emoce, ostatně takový památník osvoboditelům - všem těm anonymním klukům a chlapům, kteří chtě nechtě museli do války a umírali po statisících v první frontové linii, zatímco pro velitele ve štábu, Koněva nevyjímaje, to byla prostě jen čísla a spoléhali na to, že 'nas mnogo' a i přes děsivé ztráty Němce prostě početně přejedou,“ myslí si Palička.
Chybou podle něj bylo, že normalizační památník servility nebyl odstraněn hned na začátku devadesátých let, když se odklízeli Leninové, Gottwaldové a další potentáti po celé republice.
Svobodně zvolené zastupitelstvo Prahy 6 podle Paličky již delší dobu usilovalo o odstranění památníku, takže to nebyla žádná hurá akce, i když bez pubertálních vtípků starosty Koláře o chybějící roušce by se to mohlo obejít.
"Pokud by byl lid Prahy 6 tak nespokojen, nic mu nebrání si v příštích volbách navolit takové zastupitelstvo, co slíbí na místě vztyčit třeba desetimetrového Koněva. Takhle to v demokracii holt funguje, je to něco, co v koněvovských časech neexistovalo, ale tyto časy jsou naštěstí za námi,“ dodává novinář.
Psali jsme:
A pak se rozepsal o 'ruské propagandě', která se prý rozjela na plné obrátky ve všech 'obskurních parodiích' jako je Sputnik nebo Aeronet a začala chrlit články, které vypadaly jako opsané ze stalinských magazínů padesátých let. Zmínil 'obvyklé podezřelé' z řad 'skalních rusofilů od ultraleva do ultraprava' a patolízalské dopisy do Moskvy, za které by se prý nemuseli stydět ani Jakeš s Bilakem.
"A úplně největší bizár je reakce samotného Ruska - výhrůžky a základy práva popírající 'zákon' o trestání odstraňování soch nucenými pracemi kdesi v gulagu. Ne soudruzi, vaše parodie na právo už na jiném, než ruském území (kterým ČR zaplať pánbůh není) neplatí,“ dodal.
Fascinuje jej prý, že jediným, kdo na to zareagoval, byl ministr zahraničí Petříček. Od prezidenta prý ani nic takového nečekal, touží prý dělat kompars na výroční přehlídce, ale pokud v něm zbyla elementární úcta k republice, do jejíhož čela byl zvolen, mělo by to být přes čáru i pro něj.
A nakonec ještě vyřídil argument mezinárodní smlouvy o péči o válečné hroby a památníky. Ve skutečnosti jsou podle Paličky v Česku hroby rudoarmějců pečlivě udržované, zatímco Rusové nechávají hroby Čechů na svém území v dezolátním stavu, dokonce tak moc, že z nich toulaví psy vytahují kosti padlých hrdinů.
"Takže by možná nebylo od věci si taky schválit nějaký zákon, který by zpětně poslal starosty ruských obcí, kde se legionářské hroby nachází, na pár let do Jáchymova na uran,“ zamyslel se. Jenže v Česku k tomu nedojde, protože my jsme prý schopni pochopit, co patří a co nepatří do 21. století.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
