Islámský stát: strašák Západu kombinující ty nejstrašlivější formy středověkého mučení a náboženského fanatismu s moderními technologiemi. Na Blízkém a Středním východě je na pokraji vojenské porážky.
Vraťme se v mediálním prostoru trochu zpět v čase. „Do Evropy připlula padesátka džihádistů, varuje Interpol,“ novinová zpráva z ledna 2018. „Za Islámský stát v Sýrii bojuje stále 2500 Evropanů,“ zpráva ze září 2017. „Islámský stát se po své porážce promění v kyberchalífát,“ prosinec 2017.
Spolu s tím, jak Islámský stát (ISIS) v Sýrii a Iráku ztrácel čím dál tím více pozice, začaly přibývat obavy z možné transformace této organizace a případně z přesunu radikálních bojovníků do Evropy.
V Praze se v pátek 2. listopadu konala v prostorách Martinického paláce mezinárodní konference na téma: Jak vojensky vyřešit Islámský stát či Daeš, jak se mu někdy říká, jednou provždy. Kromě akademiků a vojenských expertů v úvodu konference vystoupil i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Tomáš Zdechovský
Podle Zdechovského již z Islámského státu je i „evropský problém“. Jak k tomu došlo? Zdechovský je známý tím, že měl jako europoslanec příležitost navštívit některé z evropských táborů zřizovaných pro válečné uprchlíky a migranty z Blízkého a Středního východu.
Jedním z těch nejvíce neblaze proslulých je i uprchlický tábor Moria nacházející se na řeckém ostrově Lesbos. Podle Zdechovského je tábor Moria infiltrován ideologií radikálního islámu a Syřané i Kurdové z řad uprchlíků jsou v tomto táboře vystaveni ze strany radikálů násilí. Dochází prý i ke znásilňování. „Gangy Syřanů sympatizujících s ideologií Islámského státu nastolily v uprchlickém táboře Moria režim teroru,“ sdělil na konferenci Zdechovský.
Islámští radikálové se v táboře podle europoslance snaží získat pro svou věc muslimy z řad migrantů. „Neexistuje žádná pochybnost o tom, že ISIS je nyní již i evropský problém,“ upřesnil Zdechovský. Uvedl rovněž, že příklady, které zmínil, představují v celé věci pouze pomyslné „špičky ledovce“. Problémem podle něj je prý to, že někteří z migrantů prý radikální islamismus chápou jako alternativu. Ze strany Západu je podle Zdechovského ve vztahu k islámskému radikalismu namístě „nulová tolerance“.
Jednu mladou divačku zajímalo, jak by Zdechovský tento problém chtěl řešit, aniž by pojmenováním toho, že mezi uprchlíky a migranty mohou být a jsou islamističtí radikálové či teroristé, přispíval k růstu protimigračních, protiislámských nálad a xenofobie v Evropě.
Muž středních let původem ze severočeského Mostu, který dle svých slov žil delší dobu v Africe, zase uvedl, že na základě své zkušenosti vidí většinu světových muslimů jako „sekularizované“, kteří ve své podstatě extremismus a radikalismus odmítají. Muž si postěžoval na to, že konference se tématem zabývá z příliš „evropského“ hlediska. Rovněž poznamenal, že i v Mostě se lidé radikalizují, a pokud prý chceme mluvit o radikalismu, je nutné mluvit i o této skutečnosti, a tedy o radikalizování obecně, a ne pouze o radikalismu v souvislosti s islámem.
Další z hostů mladší generace, zahraniční student, uvedl, že islám jako náboženství a terorismus podle něj nemají nic společného. „Neměli bychom tedy mluvit o islámském terorismu ale pouze o terorismu,“ mínil student.
Následného zástupce z řad zahraničních studentů zase zajímalo, jaká je souvislost mezi vzestupem populistických a krajně pravicových stran ve střední a východní Evropě a strachem z muslimské migrace a příchodu uprchlíků. „Neobviňujme islám a muslimy. Obviňujme islámský radikalismus. Skutečný islám je ve skutečnosti mírumilovný,“ uvedl Zdechovský.
Zdechovský rovněž hovořil o některých případech evropských občanů radikalizovaných prostřednictvím ideologie politického islámu. Podle Zdechovského je problémem, že islamistická vize pro některé lidi představuje přijatelnou a myslitelnou alternativu. Přijmout radikální islám pro dané jedince znamená zavržení západních hodnot.
Úvodního panelu se spolu se Zdechovským zúčastnili Nikola Hynek, ředitel katedry bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha, Mitchell Belfer, prezident Euro-Gulf Information Centre v Římě, a Vít Střítecký, zástupce ředitele katedry bezpečnostních studií na Karlově univerzitě.
V dalším panelu se konference zúčastnili například i Lahur Talabany, ředitel agentury Zanyari a šéf protiteroristické kurdské jednotky a člen vlastenecké unie Kurdistánu, David Des Rosches, přidružený profesor na univerzitě Národní obrany ve Washingtonu, a Alessandro Politim, ředitel NATO Defence College Foundation v Římě.
Psali jsme:
autor: Jonáš Kříž
