Fialova vláda usiluje o to, aby se v době českého předsednictví v Radě EU stala Ukrajina kandidátem členství v Evropské unii. Ambicí českého předsednictví je také působit k ukončení války vítězstvím Ukrajiny.
Statut kandidáta členství v EU pro Ukrajinu, podle postojů jednotlivých států Evropské unie, ukazuje, že nebude samozřejmostí. Proti se v tuto chvíli staví Nizozemsko, Dánsko a Portugalsko.
Portugalský premiér prohlásil, že „kandidaturou Ukrajiny do EU se vytváří riziko falešných očekávání, která se stanou hořkým zklamáním“ a že „naléhavé problémy Ukrajiny nevyřeší“. Prioritou podle portugalského premiéra je okamžitá pomoc Ukrajině a její obnova.
Podle Dánska Ukrajina nesplňuje kritéria, která se týkají demokracie, právního státu, lidských práv a ochrany menšin. Švédsku a Nizozemsku navíc vadí i korupce na Ukrajině, uvedla ukrajinská Transparency International.
Pokud jde o statut kandidátské země, musí o něm rozhodnout všechny členské státy Evropské unie jednomyslně. Ani tento statut automaticky neznamená vstup země do Evropské unie.
Co se týká ambice Petra Fialy ukončit válku vítězstvím Ukrajiny, je otázkou, jak by takové vítězství mělo vypadat. Bobošíková připomíná, že Francie se odmítá do války s Ruskem zapojovat: „Realita je taková, že francouzský prezident Macron v těchto dnech v Kyjevě řekl, že se západní země dohodly, že Ukrajině nebudou poskytovat určité typy zbraní – letadla nebo tanky. Důvodem je, že se nechtějí zapojit do války s Ruskem,“ cituje Macronova slova. A Zelenskyj si je prý této dohody vědom.
Také německá ministryně obrany se v této věci vyjadřuje obezřetně; podle ní jde hlavně o to, aby Ukrajina přežila. Jednoznačným tvrzením, že válka musí skončit vítězstvím Ukrajiny, se vyhýbá. Podobně i nový německý kancléř říká, že Rusko nesmí vyhrát, ale už neříká, že Ukrajina musí zvítězit.
Opatrně se vyjadřuje také italský ministr zahraničí, který představil generálnímu tajemníkovu OSN čtyřbodový mírový plán, v němž Itálie požaduje úplnou neutralitu Ukrajiny.
Analytici listu Financial Times vysvětlují, že obezřetnost v podoře jednotlivých stran konfliktu je plně namístě. I poražené Rusko by totiž nadále zůstalo jadernou mocností a největší zemí kontinentu. Proto také podle komentátorů prezident Macron zdůraznil, že ‚Rusko nesmí být poníženo‘.
„Vzniká paradoxní situace. Čím úspěšnější by díky západním dodávkám zbraní byla Ukrajina na bojišti – tím více by byl ohrožen svět, a sice ruskými jadernými hlavicemi a následnou světovou a atomovou válko,“ cituje Bobošíková slova komentátorů z Financial Times.
„Jak se zdá, na rozdíl od premiéra Fialy, který tvrdí, že ambicí českého předsednictví je ukončit válku vítězstvím Ukrajiny, si západní politici a komentátoři uvědomují význam starého úsloví – pozor na to, co si přejete, mohlo by se vám to totiž splnit,“ uzavírá moderátorka.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
