Podle MSF je summit jen „fíkovým listem dobrých záměrů“, který má za úkol všechny ujistit, že je všechno v pořádku, žádnou velkou akci však na pomoc těm nejohroženějším lidem na světě nepodnikne.
Mnozí však istanbulský summit vidí jako možnost k ukončení „největší humanitární krize našeho života“.
Očekává se, že se jej zúčastní na pět tisíc lidí včetně osobností politického i obchodního sektoru, humanitárních a neziskových organizací. Cílem je „znovu inspirovat a oživit oddanost lidstvu a obecnosti humanitárních principů“.
MSF však v summit již zcela oficiálně nevěří a vnímají ho jen jako zástěrku, která má světu ukázat, že to s ním mezinárodní společenství myslí dobře, rozhodně však ale nedosáhne těch cílů, které si na summitu stanoví.
„Již nadále ani nedoufáme, že se na WHS budou projednávat slabiny humanitárních aktivit a nouzových reakcí, obzvlášť v oblastech konfliktů nebo během epidemických situací,“ stojí v prohlášení MSF. Místo toho se totiž WHS jen pokouší udělat z humanitární pomoci širší agendu, aniž by však lpěli na povinnostech a standardech státu dodržovat jejich závazky.
MSF se velmi ostře vyjádřilo na adresu mezinárodní komunity, která podle nich naprosto nerespektuje humanitární právo vzhledem k tomu, kolik nemocnic MSF se stalo terčem útoků ze všech stran konfliktů. MSF ani nevěří, že by se diskutující na summitu k tomuto tématu vůbec dostali.
„Vzhledem k pokračujícímu šokujícímu porušování mezinárodních humanitárních zákonů a uprchlických práv účastníci WHS budou dotlačeni ke konsenzu ohledně nespecifikovaných, dobrých záměrů ve snaze ‚dostát normám‘ a ‚ukončit potřeby‘,“ stojí dále v prohlášení. „Ze summitu se stal fíkový list dobrých záměrů, který umožňuje, aby tyto systémová narušení, navíc ze strany států, byla zcela ignorována.“
MSF vidí problém především v tom, že se k tomuto konsenzu budou muset zavázat všichni účastníci, tedy neziskové organizace, státy, organizace OSN a mnozí další, čímž se minimalizuje odpovědnost vlád jednotlivých zemí za jejich dodržování. Navíc půjde o zcela nezávazná prohlášení.
Podle MSF totiž tato prohlášení nijak neřeší situaci, které je organizace vystavena v Sýrii, Afghánistánu, Jemenu či například Jižním Súdánu, ani nijak nepomůže uprchlíkům, kteří jsou v Řecku, Turecku, Makedonii či Austrálii. WHS považují takřka za pokrytecký a především nefunkční.
Přesto OSN minulý týden přijala rezoluci, jejímž cílem je ochránit nemocnice a jejich pracovníky před nebezpečím, které vyplývá z množících se útoků na zdravotnická zařízení. Učinila tak poté, co se nemocnice v Aleppu stala terčem náletů, při kterých zahynulo 55 lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
