Lidovec chce nahradit Junckera a tak otočil a podrazil Maďarsko. Premiér Orbán však vzkazuje...

21.09.2018 10:00

Atomovou variantu spustil Evropský parlament tím, že více než dvoutřetinovou většinou schválil článek 7 Smlouvy o Evropské unii, který vyhrožuje sankcemi těm členským státům EU, které podle názoru Evropské komise poruší základní hodnoty EU. Soeren Kern ve svém textu pro Gatestone Institute se sídlem v New Yorku upozorňuje, jaký názorový obrat v této věci provedl vůdce Evropské lidové strany Manfred Weber a dává to do souvislosti s jeho ohlášenou kandidaturou na post předsedy Evropské komise, který zastává Jean-Claude Juncker. Připomíná ale i rázná slova maďarského premiéra Viktora Orbána, že jeho země se nepodrobí vydírání a bude i nadále hájit své hranice, bránit nelegální imigraci a bránit svá práva.

Lidovec chce nahradit Junckera a tak otočil a podrazil Maďarsko. Premiér Orbán však vzkazuje...
Foto: Presalocala.com
Popisek: Maďarský premiér Viktor Orbán

Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní mainstreamová média tají. Autorem následujícího textu, který vyšel 13. září 2018 v anglickém originále, je Soeren Kern, vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku. Pro českou verzi Gatestone Institute ho přeložili Helena Kolínská a Libor Popovský a ParlamentníListy.cz ho publikují v plném znění.

Evropský parlament odhlasoval bezprecedentní disciplinární kroky vůči Maďarsku v souvislosti s údajným porušením „základních hodnot“ Evropské unie. EU obvinila maďarskou vládu z útoků proti médiím, menšinám a právnímu státu.

Maďarský premiér Viktor Orbán toto obvinění odmítl a uvedl, že jde o odvetu za to, že jeho vláda odmítá přijímat migranty z muslimského světa.

Toto disciplinární řízení je před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 další salvou souboje a měření sil mezi zastánci EU a jejími odpůrci.

Europoslanci spustili atomovou variantu

Během zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku dne 12. září 2018 schválili poslanci EP 448 hlasy proti 197 hlasům, tedy více než dvoutřetinovou většinou, aby byl proti Maďarsku aktivován článek 7. Toto je poprvé, kdy bylo takové parlamentní opatření přijato proti členskému státu EU a tento krok může nakonec vést k tomu, že Maďarsko ztratí svá hlasovací práva v orgánech EU.

Článek 7, označovaný za „atomovou variantu“, vyhrožuje sankcemi členským státům EU, které – podle názoru EK – poruší základní hodnoty EU. Tyto základní hodnoty EU jsou definovány jako „svoboda, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, a právní stát“.

Orbán je obviňován z toho, že podkopává nezávislost soudnictví a médií v Maďarsku; vede právní bitvu proti Středoevropské univerzitě (CEU), kterou v Budapešti založil maďarský filantrop George Soros; ze špatného zacházení s žadateli o azyl a uprchlíky, a z prosazení zákona, který kvalifikuje pomoc migrantům jako trestný čin.

Článek 7 je dvoustupňový proces, který začíná u „preventivních opatření“ (článek 7.1) a pokračuje k „trestným opatřením“ (článek 7.2). Vlády EU se nyní musí rozhodnout, zda uvalí proti Maďarsku sankce. Maďarsko pravděpodobně unikne nejzávažnějšímu sankčnímu opatření, totiž pozastavení svého hlasovacího práva v EU, protože to vyžaduje jednomyslný souhlas všech států EU a Polsko, které má v EU také potíže, se zavázalo Orbána podpořit.

Vůdce Evropské lidové strany provedl čelem vzad

V lednu 2018 schválil Evropský parlament nezávazné usnesení, které vyzývá země EU, aby „urychleně rozhodly“, zda Polsko svými soudními reformami porušuje hodnoty EU.

Prahová hodnota pro přijetí článku 7 je vysoká – vyžaduje, aby ho poslanci Evropského parlamentu přijali dvoutřetinovou většinou. Předchozí pokusy o hlasování proti Maďarsku selhaly kvůli nedostatečné podpoře poslanců, zejména z Evropské lidové strany (EPP), která je panevropskou středo-pravou politickou skupinou Evropského parlamentu, jejímž členem je i Orbánova strana Fidesz.

Hlasování pro spuštění Článku 7 proběhlo poté, co vůdce EPP Manfred Weber nečekaně oznámil svou podporu tomuto kroku. Weberův obrat přišel méně než dva týdny poté, co oznámil svůj úmysl vystřídat Jean-Claude Junckera v pozici předsedy Evropské komise. Weberovo „čelem vzad“ je téměř jistě součástí jeho snahy získat podporu pro svou kandidaturu.

Rozhodnutí Manfreda Webera nastoluje otázky o budoucnosti Orbánovy strany Fidesz uvnitř EPP, největšího bloku v Evropském parlamentu, a to právě v době, kdy se Orbán zařekl, že sjednotí další nacionalisty, aby v EU bojovali proti její migrační politice otevřených dveří.

Potřebujeme Komisi, která nebude trestat za ochranu hranic

V srpnu 2018 se Orbán a italský ministr vnitra Matteo Salvini zavázali, že budou před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 hledat koordinovanou strategii, která by porazila pro-imigrační stranu Evropských socialistů (PES), celoevropskou stranu zastupující socialistické strany všech členských států EU. Cílem obou státníků je změnit politické složení evropských institucí, včetně Evropského parlamentu a Evropské komise, a tak v EU zvrátit migrační politiku otevřených dveří.

„Potřebujeme novou Evropskou komisi, která se zaváže k obraně evropských hranic,“ řekl Orbán. „Po volbách do Evropského parlamentu potřebujeme takovou Komisi, která nebude trestat ty země, jako je Maďarsko, které chrání své hranice“.

Orbán Webera napadl a zapřísahal EPP, aby „našla cestu zpět k ideálům svých zakladatelů… a k hodnotám, odvaze a charakteru, které zajistí, že křesťanský přístup – tedy křesťanský konzervativní přístup – bude v politickém dění EU aktivně zastoupen. Evropané, kteří sdílejí tento přístup, musí být zastoupeni v orgánech EU, dnes tomu tak není“.

Dodal, že EPP je paralyzována politickou korektností: „V posledních letech ztratila strana EPP svůj charakter a opustili jsme učení našich otců zakladatelů. Stali jsme se evropskou politickou rodinou bez charakteru a bez nezávislé vůle, která je neustále velice opatrná a která zoufale rozvažuje každý svůj krok - a tak nakonec tancujeme, jak socialisté a liberálové pískají. Strana EPP má teď jen jeden cíl: Vyhnout se, bože chraň, nějaké kritice v evropském tisku a na evropských fórech“.

Zelená nizozemská poslankyně předložila Sorosovu zprávu

Právní řízení proti Maďarsku podle článku 7 je nápadem nizozemské poslankyně (Zelení – Evropská svobodná aliance) Judith Sargentini, která řídila jednání v Evropském parlamentu. „Jde především o práva maďarských občanů,“ tweetovala po skončení hlasování ve Štrasburku.

V dubnu roku 2018 zveřejnila poslankyně EP Judith Sargentini zprávu o 26 stranách, ve které projevuje obavy o soudnictví, korupci, svobodu projevu a práva migrantů v Maďarsku. (Možná že stojí za zmínku, že samotný Evropský parlament byl opakovaně obviněn z korupce a vytrvale odmítá spolupracovat s externími vyšetřovateli.)

Orbán, který označil zprávu poslankyně Sargentini za „Sorosovu zprávu“, obviňuje její autory, že v Maďarsku neuskutečnili ani jednu vyšetřovací misi a že jejich dokument je plný nepřesností. A napadl Sargentini za to, že nejedná demokraticky:

„Před několika měsíci proběhly v Maďarsku volby. Maďaři rozhodli, jak to má v Maďarsku v budoucnosti vypadat, a během naší volební kampaně jsme diskutovali o všech problémech – o Středoevropské univerzitě (CEU, Central European University), o nevládních organizacích a všeobecně o všech důležitých politických otázkách. Lidé se potom sami rozhodli. A nyní chce Evropský parlament zvrátit rozhodnutí maďarského lidu a přinutit maďarskou vládu, aby provedla to, co nám chce vnutit, místo toho, co si přejí naši voliči“.

Juncker s rozhodnutím Evropského parlamentu souzní

Před hlasováním v Evropském parlamentu přednesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svůj projev o stavu Evropské Unie v 2018 pod názvem „Nastal čas evropské suverenity“, v němž varoval před rostoucím nacionalismem a hrozbou, kterou to pro Evropskou unii představuje. „Článek 7 musí být uplatněn vždy, když je ohrožen právní stát,“ varoval.

Juncker později ocenil rozhodnutí Evropského parlamentu takto: „Kdybych byl členem Evropského parlamentu, hlasoval bych pro článek 7. Evropská komise využívá nástroje, které má k dispozici, a zahájila řízení pro porušení práva EU vůči zemím, které právo EU nerespektují. A já s dnešním rozhodnutím Evropského parlamentu naprosto souzním“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó se hlasování vysmál. Nazval to „mizernou pomstou proimigračních“ politiků: „Maďarsko a maďarský lid byli odsouzeni za to, že jsme dokázali, že masová migrace není nevyhnutelná a že může být zastavena“.

Politici z jiných zemí EU Orbánovu vládu obhajovali. Například v Británii označil poslanec EP a zastánce brexitu Nigel Farage debatu Evropského parlamentu o Maďarsku za „monstrproces“ a dodal: „Díky Bohu, že je alespoň jeden evropský vůdce připraven obhajovat své principy, svůj národ, svou kulturu a svůj lid, tváří v tvář této extrémní šikaně“. Po skončení hlasování Farage tweetoval, že rozhodnutí Evropského parlamentu je příkladem „autoritativního fungování EU“.

Maďarsko je vzorem zemím EU a Orbán je hrdina

V Nizozemsku tweetoval Geert Wilders, lídr Strany pro svobodu: „Maďarsko je vzorem všem zemím EU, premiér Orbán je hrdina a zaslouží si Nobelovu cenu“.

Maďarský premiér Orbán je u moci od května 2010. V dubnu 2018 byl znovu zvolen drtivou většinou hlasů. Je velmi nepravděpodobné, že by ho akce Evropského parlamentu zastrašila. 11. září 2018, den před kárným řízením, Orbán ve svém projevu před Evropským parlamentem břitce zpochybnil zprávu Sargentini a nešetřil ani Evropskou unii: