Daniel Prokop v úvodu vysvětloval, že společnost je dnes silně fragmentovaná, a tak má zcela rozdílné ekonomické zájmy. „Už není nějaký velký elektorát dělníků, které by zastupovala sociální demokracie, a proti tomu elektorát živnostníků. Je i velký nesoulad – jak známe z Británie – v kulturní levicovosti a té ekonomické. Všechny velké příběhy – o emancipaci práce či že vše vyřeší trh, což jsou dva hlavní z devadesátých let, se vyčerpaly. Je potřeba nový příběh. Můžete lidi spojit na nějakých zájmech, což je dnes velice těžké. Anebo na společném nepříteli. To je vlastní populistům,“ uvedl.
Sociolog představil i svoji knihu Skryté stíny. „Moje knížka pojednává o tom, co jsou problémy české veřejné politiky a sociálního státu. Máme sice málo extrémní chudoby, ale relativně hodně lidí je na dohled této chudobě. Hodně daníme práci. Velká část pracujících si nemůže dovolit hradit nenadálé výdaje. Nerovnosti jsou také v nemovitostech a jsou násobně větší než nerovnosti příjmové. Hodně třeba záleží na tom, jestli jste zdědil byt, nebo ne,“ objasnil Daniel Prokop. Věnoval se i inflaci. Výrazně více než v Evropě se zdražovaly položky do bydlení, na potraviny a pro zdraví. Ostatní položky luxusnější spotřeby zdražovaly méně. Což více poškozuje nízkopříjmové části společnosti, vydávají za ně větší část svého rozpočtu. „Je tu celá řada skrytých faktorů, která poškozuje nižší střední třídu. Daní se jí práce, platí ten pod sebou sociální systém a nad sebou platí výhody typu slevy na hypotéky, příspěvky na důchodové pojištění, které ale zase až tak nevyužívá. To je spíše záležitost vyšší střední třídy. Je tedy v nešikovné pozici a je zdrojem podpory populistických stran,“ vysvětluje.
Dělník s doktorem se naposledy vidí v páté třídě
Velkým problémem jsou podle Prokopa nerovnosti ve vzdělávání. „Při výzkumech jsme narazili na to, že obrovské rozdíly jsou v postojích k demokracii a našemu směřování mezi gymnázii a středními odbornými školami. Je obrovské sociální dělení podle toho, z jaké třídy jsou vaši rodiče, odkud jste,“ vypozoroval. Za problém považuje, že naše školství rozděluje děti podle sociálního původu už v 11 letech. „Někdo říká metaforu, že dělník s doktorem se naposledy vidí v 11 letech, v páté třídě. Potom odejdou na různé typy druhých stupňů. Je to trochu přehnané, ale zase ne tolik,“ sdělil. Podle výzkumů mezi lidmi ve věku mezi 27 až 40 lety ti, kteří absolvovali učňák, mají nejenom výrazně nižší příjmy, ale mají i externě horší sociální kontakty. „Neznají nikoho, kdo by jim mohl pomoci s právními věcmi, finančnictvím a podobně,“ řekl Prokop. Mají i horší znalosti práce s počítačem či znalosti jazyků. „A nemuselo by to tak být. Příliš brzy je rozdělíme. Nemají sociální kapitál mimo jiné proto, že nestudují se žádnými lidmi z vyšší střední třídy,“ je přesvědčen. Jsou prostředí, třeba na těch učňácích, kde jsou lidé jen z těchto nižších sociálních tříd a slyší kolem sebe jen negativní příběhy. „Naopak gymnazisté slyší jen ty dobré a nechápou, jak někdo může říkat, že komunismus byl lepší než současnost,“ konstatoval.
Fotogalerie: - Levice.
Prokop vyvrací tvrzení, že Češi jsou rovnostáři či že dokonce toto rovnostářství narůstá. „Češi jsou menší rovnostáři, než je průměr v Evropě. Postoje k sociálnímu státu, k progresivní dani jsou v Česku nižší, než je v Evropě standardní. Naopak jsme docela individualisti. A navíc se to od devadesátých let vůbec nezměnilo. Tyto postoje jsou stabilní,“ prozradil. Rovnostářství se podle něj nekoná. „V reálné politice se to projevuje, že jsme sociální stát dokázali redukovat tak, že máme do něj výrazně podprůměrné výdaje v rámci EU a jsou historicky nejnižší, které byly v české historii,“ domníval se.
Psali jsme:
Koho volit? Dá se věřit těm, kdo zklamali?
„Marně jsem teď přemýšlel, koho bych měl volit. Chybí mi tu strana, která by dokázala jasně definovat hlavní problémy a jejich řešení a představila odborníky k jejich řešení. Prostě aby se tomu dalo věřit. Řeší jen nějaké dílčí problémy nebo boje mezi sebou,“ postěžoval si jeden z návštěvníků již ve zralém věku. „Dá se věřit těm, kteří už zklamali? Dokážou se poučit? Viz ODS, která teď vyhraje volby,“ řekl ironicky a sál se zasmál. „Volil jsem je několikrát a zklamali mě. Fáze očekávání střídala fáze zklamání. Mám už toho dost, hlas už jim nedám. Ale nemám nikoho jiného,“ dodal.
Chcete, aby byl Donald J. Trump znovuzvolen prezidentem USA?Anketa
„Mě fascinuje, jak Petr Fiala neustále říká, že je připraven být premiérem. Vychází z nějaké politologické poučky, že to musí dát najevo. Ale zatím to nějak nepůsobí,“ sdělil k tomu Prokop. Prozradil, že v programové fázi se mu u ODS líbí téma vzdělávání. „Kdyby byl Petr Hampl ministr školství, tak toho bych se nebál. Vzdělávání docela rozumí včetně Fialy samotného. Potom se ale podíváte do ekonomického programu a je to obrovský výsměch tomu, co by tato pravicová strana, která byla kdysi lídrem v pravicové kompetentnosti, měla dělat.“ A jmenoval nápad osvobodit od daní lidi do 26 let. „Proč lidi do 26 let? Proč ne třeba lidi v předdůchodovém věku, kteří už těch daní zaplatili strašně moc?“ ptal se. Dále kritizoval například osvobození daní za druhou a třetí nemovitost. „Proč by měl stát podporovat vyšší střední třídu za nějaký typ vlastnictví, a nájemníky ne? Je to úplně antipravicový program,“ domníval se sociolog. „Je to soubor opatření, která jsou buď nesmyslná, nebo kontraproduktivní,“ uvedl.
Další návštěvník k tomu poznamenal. „Chybí příběh, je to třeba u ODS úplně vyprázdněné. Tam se řekne – to, co dělá vláda, rozhodně není dobře. Ale jak jinak se to má dělat? Nic. Nic není promyšlené. Co těm lidem představí? Není to ale problém ODS, ale všech stran,“ konstatoval. „Působí to na mě, že strany mají i strach s něčím přijít, protože nechtějí nahrávat tomu, kdo ten politický marketink umí a dobře ho politicky prodá,“ doplnil. Podle Prokopa je tohle ale u ostatních spíše výmluva. „Podle mě jedním z takových velkých příběhů je takzvaný Marshallův plán pro chudší regiony. A tady jsme skoro nic neudělali,“ řekl.
Fotogalerie: - Rozloučení s Kuberou
Divačka levicového zaměření se zeptala, jestli tu není prostor pro novou levicovou stranu, kteráý by se zajímala o témata podpory a garance nájemního bydlení, řešení exekucí, chudoby, diverzifikace regionů. „Z mého pohledu to dostatečně nereflektuje žádná strana. Četla jsem, že vznikla strana Budoucnost, která se označuje za levicovou stranu a tato témata bere za svá. Otázka je, jestli tato strana má šanci na úspěch?“
Kombinace být hodně levicový a liberální dává v Česku maximálně pět procent
„Budoucnost bude asi kulturně liberální. A kombinace být hodně levicový a liberální dává v Česku, když to děláte dobře, pět procent. Část Pirátů je takto orientovaná, i část jejich voličů. Mohli by ale vnášet témata, aby vychýlili debatu. Protože dnes když právě Piráti řeknou, pojďme víc zdanit nemovitosti a míň zdanit práci, tak jsou takřka označeni za radikální levici. Přitom jsou to doporučení Světové banky. Ale jestli není perspektivnější raději spojení s Piráty?“ okomentoval Prokop. Divačka ale Piráty za levicovou stranu nepovažovala. „Nevidím tam ty ideály. Nemohu jim věřit. Jeden krok mohou udělat tak, že s nimi budu souhlasit, ale u deseti dalších jsem proti. Třeba Bartošovi bych věřila, ale nevěřím Pirátům na regionální úrovni,“ nevěřila.
Fotogalerie: - Trikolóra v Pardubicích
Na přetřes přišla i ČSSD. Jak je to s nimi? Získá zpátky své voliče? „Nebudou to mít lehké, když jsou ve vládě. Je to i otázka lídra. Nemyslím, že Jan Hamáček by byl tím typem lídra, který by nastolil ta témata a byl silným protihráčem Babiše. Nahrazuje to do jisté míry Maláčová, i když někdy kontroverzním způsobem,“ uvedl Prokop. „Nějací voliči se k ní vrátí v případě, že bude nějaká nová středopravicová vláda, bude v ní ANO a ODS, a oni ji budou kritizovat zleva,“ vysvětlil.
Znáte nějaké voliče Babiše, kteří mají radost, že ho volili? To byla jedna z posledních otázek na Daniela Prokopa. „Mám v rodině některé, kteří ho volili. A jsou spokojení. V diskusi s nimi si člověk uvědomí, jak důležitá je vize. Jak je Babiš kritizovaný těmi tradičními stranami, tak to vyvolává dojem, že to řešení je návrat k tomu před Babišem. Že před ním bylo dobře. Jenomže to bylo období ekonomické krize a velké korupce. A to tito lidé nechtějí. Porazit Babiše není v tom kritizovat ho, jak to tu předtím dobře fungovalo, ale pohled dopředu. I proto Piráti přes všechny problémy fungují lépe než TOP 09,“ zakončil Daniel Prokop.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
