Mladý Soros u Pavla a Koláře. Nic pozitivního, obává se znalec neziskovek

03.12.2023 9:06 | Analýza

Hrad na to příliš neupozorňoval, ale protistrana se schůzkou s prezidentem Pavlem ráda pochlubila. Společně s Petrem Kolářem přivítal ve čtvrtek Alexandera Sorose, „amerického filantropa“. Ten uvedl, že se na schůzce řešilo pokračování aktivit rodinné neziskovky v Evropě.

Mladý Soros u Pavla a Koláře. Nic pozitivního, obává se znalec neziskovek
Foto: Twitter Alex Soros
Popisek: Alexander Soros jedná s prezidentem Petrem Pavlem

Filantrop, česky lidumil. Tak nazval prezident Petr Pavel dědice finančně-neziskového impéria Alexandera Sorose, se kterým se v týdnu sešel na Hradě. Hrad o schůzce neinformoval, na sociálních sítích ji „propálil“ sám Soros junior, když v popisku fotografie Pavla představil jako „působivého“. Tématem diskuse měl být „dlouhodobý závazek nadace Open Society Fund k Evropě“.

Schůzce byl kromě kancléřky Vohralíkové a ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Zajíčka přítomen i Petr Kolář, prezidentův „přítel po boku“, který byl po desetiletí spojkou mezi byznysem a neziskovým sektorem.

„Je znám svým angažmá v americké vlivové kanceláři Squire Patton Boggs,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Robert Kotzian, právník a autor knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci.

Anketa

Povedla se stávka ČMKOS?

77%
18%
hlasovalo: 10838 lidí

Alexander Soros letos převzal nadaci Open Society Fund, která je považovaná za centrum globálně nejvlivnější „rodiny“ neziskových organizací. Když letos v létě vyšla zpráva, že OSF chce omezovat své aktivity v Evropě, bylo z toho horké politické téma.

Právník Kotzian ze schůzky na Hradě vyvozuje, že Alexander Soros má v plánu v Evropě dlouhodobě působit i nadále. „Před časem to vypadalo, že se OSF z Evropy stahuje,“ dodává. Pozitivní zpráva pro kontinent to podle něj není.

George Soros, zakladatel světového řetězce neziskových organizací, byl původně jedním z nejbezohlednějších světových finančníků. Pohyboval se ve světě hedgeových fondů, které zahrnují největší riziko, ale také přinášejí největší výnosy.

Jeho fond Quantum rostl naprosto zázračným způsobem. Existuje řada modelů, kolik by dnes vydělal investor, který by mu na začátku sedmdesátých let svěřil tisíc dolarů, ale víceméně všechny předpokládají současný výnos v milionech – tedy na úrovni tisícinásobku základního vkladu.

V devadesátých letech spekulant Soros provedl několik „útoků“ na měny, při kterých dokázal jednorázově vydělat miliardy. Nejslavnější je bezesporu „černá středa“ v roce 1992, kdy přinutil britskou vládu devalvovat libru a za jeden večer měl vydělat miliardu dolarů.

Aby si napravil veřejnou reputaci a současně nadále udržel „páku“ na světové vlády, začal se od devadesátých let intenzivně věnovat rozvoji své charity, kterou nazval Organizace otevřené společnosti. Jejím cílem od počátku byla podpora lidských práv a demokratických reforem, což bylo z druhé strany často vnímáno jako zasahování do politického vývoje země.

První zkušenosti OSF sbírala koncem devadesátých let při podpoře opozice proti Vladimíru Mečiarovi na Slovensku. V novém tisíciletí byla nejprve spojována s aktivitami „barevných revolucí“ na Ukrajině, v Gruzii a v dalších zemích. Postupně si vytvářela pobočky napříč celým světem a dařilo se jí ovlivňovat veřejné mínění a politický diskurs v čím dál více zemích.

Hovoří se o tom, že Soros si některé politiky měl přímo „vyrobit“. Třeba Edi Rama, který je už od roku 2013 nepřetržitě premiérem v Albánii, byl jeho organizacemi (ve kterých si našel i svou manželku) podporován zcela otevřeně už od doby, kdy se jako bývalý basketbalový reprezentant, pokoušející se prorazit jako nezávislý malíř, stal rovnou ministrem kultury.

Sorosovy zásahy do politiky v Albánii, do kterých měl zatáhnout i Obamovu administrativu, se dokonce diskutovaly přímo v americkém Kongresu.

Česká pobočka Nadace otevřené společnosti byla založena v roce 1992, od roku 2012 uvádí, že je na „centrále“ finančně nezávislá. „Dál ale sleduje své původní cíle: zůstává advokátkou demokratických hodnot, hybatelkou pozitivních změn a propagátorkou otevřené společnosti,“ píše na svém webu.

V devadesátých letech byla nejviditelnější aktivitou její podpora Romů, některými označovaná za pozitivní diskriminaci.

Od devadesátých let intenzivně spolupracuje například s Člověkem v tísni. Například se už od začátku tisíciletí věnují a prezentují aktivitou „zvyšujeme společenské povědomí o přínosu migrantů“. Od roku 2003 systematicky radí českým neziskovkám, jak se ucházet o peníze EU. Od roku 2008 realizuje stáže českých učitelů, od roku 2010 uděluje Novinářské ceny.

Jinde jsou aktivity Open society fund ještě výraznější. Hovoří se například o jejím podílu na tzv. arabském jaru v roce 2011. Zasahuje i do politiky v domovských USA.

Komentátor Štěpán Kotrba před několika lety v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vzpomínal. „Soros se rozhodl, že on bude vládnout. Protože vládnou peníze. A on se ze svých výdajů nezodpovídá nikomu, zatímco vláda je pod kontrolou Kongresu. Američané už více než čtyřicet let – prakticky od neúspěchu hard power ve Vietnamu – aplikují v zahraniční politice teorii soft power. Platí a živí rozsáhlé skupiny vnitřní opozice v desítkách zemí. Cvičí je ve schopnostech nastolování agendy místním vládám. A jsou v tom sakra úspěšní. Chcete příklad?  Po neslavně skončené dekádě romské inkluze, která nás nenaučila milovat romskou kulturu, zavelel americký velvyslanec Norman L. Eisen k boji proti globálnímu oteplování a proti korupci. Spolu s norským vyslancem Jensem Eikaasem si udělali rozlučkový výlet do Šluknovského výběžku, aby se tam na vlastní oči přesvědčili o životních podmínkách českých cikánů. Eisen se nechal slyšet, že bude prosazovat protikorupční opatření a lobbovat za dostavbu Temelína americkou firmou Westinghouse. Za několik měsíců... ejhle, kolik protikorupčních neziskovek se vylíhlo a kolik proromských organizací skončilo. Najednou kde se vzal – miliardář Janeček a Motejlův fond proti korupci… Najednou několik křivých obvinění v institutu CEELI dobře vycvičených státních zástupců. A kolik lidí se věnuje globálnímu oteplování, i když je zima až praští. Kolik peněz na tyto aktivity dává přímo či nepřímo sám stát?! Připomeňme soláry... To je levná válka, když ji někdo na vaše pošťouchnutí vede za vás za své peníze,“ zamyslel se v roce 2017.

Tehdy měl zrovna George Soros těžké časy, nástup prezidenta Trumpa dost vymetl washingtonskou administrativu, kterou předtím obsadil lidmi ze svých neziskovek. Za Sorosovo „politické dítě“ byl považován i sám prezident Obama, který s jeho podporou stihl během jediného roku skok z nepříliš známého senátora ke zvolení do Bílého domu.

O tomto spojení ledacos řekla Hillary Clintonová, zklamaná Obamova soupeřka, kterou se Sorosem pojilo přátelství od dob prezidentství jejího manžela Billa v devadesátých letech.

V době Obamovy administrativy Sorosovy organizace ještě jednou rázně vstoupily do dění v Evropě, když se v roce 2015 výrazně angažovaly v migrační krizi. Jednoznačně přitom podporovaly „vítací“ postoj.

„Vliv OSF je značný. Například již dvě analýzy think-tanku European Council for Law and Justice (https://eclj.org/) dokládají silný vliv této Sorosovy sítě politických neziskovek na Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnutí této vrcholné soudní instituce jsou jednou z hlavních překážek v řešení problému masové nelegální migrace do Evropy.

George Soros sám se prezentoval jako vizionář zaštítěný svým obchodním úspěchem, který světu poskytuje dobré rady a předává své postřehy. Přesto se vedou debaty, do jaké míry jde o filantropii, a do jaké míry hájí své obchodní zájmy.

Vzhledem k jeho vlivu je poměrně pečlivě sledován každý jeho projev. Když na začátku loňského roku pronesl „Jsme blízko důležitých rozhodnutí, která určí, kam se svět bude ubírat,“ všichni zpozorněli. V témže projevu vyzval, aby svět udělal vše pro sesazení čínského prezidenta Si. „Otevřené společnosti by měly udělat vše, aby povzbudily Čínu, aby se vydala požadovaným směrem,“ vyzval Soros zcela otevřeně.

93iletý George Soros se ale v roce 2023 rozhodl z firmy stáhnout a předat OSF synu Alexanderovi. V srpnu se objevila informace, že nadace chce výrazně omezit své aktivity v Evropě, kde už podle nich o lidská práva a demokratické hodnoty dostatečně pečuje sama EU.

Alexander Soros zároveň CNN řekl, že uvažuje podobně jako otec, ale má „více politické smýšlení“. Je absolventem historie na univerzitě v Berkeley.

„Petr Pavel vůbec nechápe, co je Soros a jeho OSF doopravdy zač,“ obává se právník Robert Kotzian.

autor: Jakub Vosáhlo

Michal Zuna byl položen dotaz

EURO

V čem by podle vás pro nás měla být výhoda brát mzdy v Eurech? Já nevím, ale nežijete v úplně jiném světe?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ubožák ..............., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseVierka , 03.12.2023 10:23:20
Král Hujerů. Podlézáků. Navíc lampasák , potupa českého národa. )))

|  20 |  0

Další články z rubriky

Istanbulská úmluva: ČT tvrdě napomenuta za Události

17:50 Istanbulská úmluva: ČT tvrdě napomenuta za Události

Reportáž o divadelním představení, které velmi návodně prezentuje politické téma Istanbulské smlouvy…