Moc šrotu, málo lidí. Analytici nalezli důvod, proč Rusové mají problémy. A mít budou

3.6.2022 9:10 dop. | Analýza

Ruská armáda je podle bývalého důstojníka námořní pěchoty a odborníka na ruskou obrannou politiku Roba Leeho a ředitele programu ruských studií v CNA Michaela Kofmana nepřipravená na dlouhý konflikt, který nyní vede na Ukrajině. Armáda Moskvy dle nich čelí velkým personálním nedostatkům a Rusko sice nasadilo velké množství tanků a obrněnců, ale nemělo už nikoho, kdo by je kryl či dokonce řídil. Ruský debakl z prvních dnů války tak dle autorů začal připomínat Grozné a je na místě otázka, zdali nejsou oproti ruské armádě schopnější Wagnerovci či separatisté.

Moc šrotu, málo lidí. Analytici nalezli důvod, proč Rusové mají problémy. A mít budou
Foto: Repro min. obrany Ukrajiny
Popisek: Zničená ruská technika

Anketa

Je Stepan Bandera hrdina?

1%
97%
hlasovalo: 20444 lidí
Lee s Kofmanem ve svém článku na serveru warontherocks.com označují ruskou invazi na Ukrajině za „hluboce chybnou vojenskou operací“. Nedostatků má být mnoho – od předpokladů Moskvy o snadném vítězství až po nedostatečnou přípravu, špatné plánování a nasazení sil. Rozhodující je však také množství kompromisů u personálních počtů v ruské armádě.

Nedostatečné stavy mají být dobře viditelné zejména u pěchoty a Rusko je tak nuceno měnit své stavy během konfliktu. „Ruské ozbrojené síly jsou nyní tlačeny k udržení operací na Ukrajině a pokoušejí se o něco, co se rovná částečné mobilizaci, aby zabránily vyhlídkám na výrazné zvraty na bojišti,“ shrnují oba dva odborníci na ruské poměry.

Kompromisy Rusko ve své armádě podle nich tvořilo již od pádu Sovětského svazu, kdy se snažilo upustit od armády s velkým počtem branců a vytvořit spíše stálé síly. V nich země využívala z většiny smluvní vojáky až do roku 2013, kdy se Rusko vrátilo k částečné mobilizaci sil v naději, že vytvoří značnou bojovou sílu v krátké době s co nejmenšími náklady.

V praxi pak probíhala snaha o taktické formace, což mělo za následek, že pozemní vojska, včetně výsadku a námořní pěchota, byla jakožto síly se stupňovanou pohotovostí naplněna na 70 až 90 procent.

Ruská armáda má být vhodná pro krátké konflikty vysoké intenzity, které jsou definovány intenzivním používáním dělostřelectva. Naproti tomu pro trvalou okupaci nebo drtivou opotřebovávací válku, která by vyžadovala velký podíl ruských pozemních sil, je armáda Moskvy dosti nepřipravená i přesto, že právě takovou situaci nyní na Ukrajině rozpoutala.

„Ruská armáda nedisponuje takovými počty, aby se mohla snadno přizpůsobit nebo rotovat síly, pokud by ve válce vázla podstatná část bojové síly. Jejich velkým předpokladem bylo, že v případě krize s NATO by politické vedení schválilo mobilizaci za účelem navýšení počtu mužstva a nasazení posádkových formací,“ shrnují odborníci s tím, že Putin doufal, že se Ukrajina rychlé vzdá a nebude se tak houževnatě bránit.   

Nedostatek pěchoty se projevuje například ve schopnosti Ruska obsazovat terén kvůli nedostatečné podpoře techniky. Praporní taktické skupiny mají větší podíl podpůrných přídavků, jako je dělostřelectvo, protivzdušná obrana, ženisté nebo elektronický boj, než motostřeleckých nebo tankových manévrovacích rot. Skupiny vytvořené z tankových praporů mají obvykle méně personálu a ruská armáda sice do boje nasadila mnoho obrněných vozidel, ale nemá dostatek pěších výsadkářů.

Právě nedostatky živé síly přitom připomíná v Rusku nechvalně proslulé problémy v čečenském Grozném v polovině devadesátých let. Tanky a obrněná vozidla jsou bez pěchoty, která by je chránila například před protitankovými týmy a dochází tak k situací, kdy po útoku lehkých ukrajinských protitankových týmů vyzbrojených protitankovými zbraněmi jakožto Javelin Rusové ztrácí ohromné množství techniky. Právě tento nedostatek prý může vysvětlovat, proč Rusko po debaklu v prvních dnech války zanechávalo na napadené Ukrajině opuštěná vozidla.

Kvůli nedostatku vojáků se tak země upíná k námořní pěchotě, jež je dle autorů pravděpodobně nejlépe fungujícím prvkem v rámci pozemních sil – právě ta spolu se separatistickými jednotkami vedla většinu bojů v ukrajinském Mariupolu.

Bojovníci z Doněcka a Luhanska byli nasazováni i v regionech mimo Donbas a rozhodující roli v bojích pak údajně sehráli především Wagnerovi soukromí vojenští kontraktoři. „Je skutečně na místě se ptát, zda některé oddíly Wagner a jednotky stálé pohotovosti separatistů nejsou ve skutečnosti elitnější a schopnější než pravidelné ruské motostřelecké jednotky,“ komentuje Lee s Kofmanem neúspěchy Ruska.

Dostatek smluvních vojínů kvůli nižší prioritě nemají zejména motostřelecké prapory. Rusové proto zvolili netradiční krok. Snížili množství počtu personálu v těchto praporech, místo toho aby spíše snížili počet taktických skupin praporů stálé pohotovosti, čímž si zadělali na logistické problémy a také na dosti neřešitelný problém – měli totiž připravenou techniku, ale už nebyl nikdo, kdo by ji řídil.

I po totálním neúspěchu z prvních dnů války by se prý šlo poučit, a pokud by ruské síly měly dostatečně zajištěnou strukturu, dokázaly by se zotavit z počátečního selhání a pokusit se přizpůsobit novému stavu, ruská armáda však aktuálně možnost nemá a je navíc omezena politicky.

Je prý skutečnou otázkou, zda Putin neměl nadsazený pocit ruských vojenských schopností. Odborníci na poměry v ruské armádě míní, že u ruského neúspěchu sehrálo roli jak neupřímné informování armády o tom, co dokáže, tak i opačný problém s nenasloucháním vojenským radám od politického vedení.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pekarová v Rakousku: „Nesmíme podléhat závěru, že sankce bolí víc nás než Rusko.“ To prý trpí, jen to maskuje propagandou

20:10 Pekarová v Rakousku: „Nesmíme podléhat závěru, že sankce bolí víc nás než Rusko.“ To prý trpí, jen to maskuje propagandou

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v rakouském Grafeneggu zúčastni…