Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
„Včera v ukrajinském parlamentu složilo 400 nových poslanců přísahu. Dalších 27 míst však zůstalo kvůli anexi Krymu a válce na východní Ukrajině neobsazeno. Přesně před rokem začali Ukrajinci na Majdanu protestovat proti kleptokratickému režimu prezidenta Janukovyče, což vedlo později k jeho pádu a v celosvětovém měřítku k nové studené válce. Anexe Krymu byla první záležitostí tohoto typu od konce druhé světové války. Nyní však jako kdyby už byla zapomenuta. Ceny stoupají a lidé dále mizí, pokud se zprotiví novým vládcům. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zaznamenává zdomácnění strategie Vladimira Putina, v rámci které jsou zneužíváni aktivisté a zastrašováni novináři.
Birrell připomíná, že do dnešních dní bylo v rámci tohoto konfliktu zabito více než 4 300 vojáků i civilistů. „Téměř milion lidí muselo opustit své domovy. V posledních týdnech počet uprchlíků opět roste. Podle OSN navíc umírá denně v průměru 13 lidí. A to i přesto, že mezi Ukrajinou, Ruskem a povstalci panuje údajně příměří. Ekonomika všech zúčastněných stran se mezitím dostává do velkých problémů,“ připomíná Birrell.
„Tak co se tady vlastně děje? Po summitu G20 se zdálo být vše jasné. Putin byl poslán do „diplomatického vyhnanství na Sibiř“. Kanadský premiér Stephen Harper ruskému prezidentu sdělil, že si s ním potřese rukou, ale jen proto, aby mu řekl, že má nechat Ukrajinu na pokoji. Putin se stal terčem urážek a odmítán byl jednotně všemi světovými vůdci. Nebylo proto překvapivé, že domů odjel neplánovaně o něco dříve. Málokomu bylo líto tohoto despoty, který jde proti zájmům svého lidu doma i v zahraničí. Ze strany západních politických vůdců však šlo jen o politická gesta pro veřejnost ve chvíli, kdy se zdálo, že nemají žádnou strategii k vyřešení krize uprostřed Evropy. Zatím se zdá, že Ukrajina začíná být v rámci zahraniční politiky upozaďována,“ upozorňuje Birrell.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Nejenom, že Putin uchvátil Krym, ale jeví se stále více pravděpodobnější, že toho samého může pomocí destabilizace rodícího se demokratického režimu docílit kdekoli na Ukrajině. Právě proto Kyjev zastavil vyplácení veřejných prostředků do oblastí tzv. Nového Ruska, které ovládají proruští separatisté. Jen slepý a hluchý pozorovatel však může z těchto tragických scén vinit někoho jiného než Putina. Ruský prezident poslal své vojáky do země svého souseda, aby ji roztrhal na kusy. Pokusy Ukrajiny získat zpět kontrolu nad svým územím byly zmařeny ruskými vojáky, tanky a dělostřelectvem,“ poukazuje Birrell.
Jedinou reakcí západních vůdců je podle mínění Birrella chovat se jako ostří hoši před veřejností, zatímco se připravují drobné sankce namířené proti separatistům a kumpánům Putina. „Doufají, že tlakem na ruskou ekonomiku zabrání další eskalaci konfliktu. Byť reakce Putina na takový tlak mohou být nepředvídatelné. Moskva zároveň zvyšuje své vojenské výdaje, jako tomu bylo ostatně od začátku, kdy bývalý KGB aparátčík s ambicemi mocného cara usedl do prezidentského úřadu. V Pobaltí následkem toho i nadále vzrůstá nervozita a obavy z dalšího vývoje,“ píše Birrell.
Birrell je přesvědčen, že řešení musí vycházet z diplomatického základu, nikoli z vojenské akce. Přesto dle jeho názoru musí být vedle diplomacie použity i odstrašující prostředky. „Existuje tady však nebezpečí, že Západ je natolik paralyzován událostmi na Blízkém východě, že dává ruskému medvědovi v Evropě až příliš volné pole působnosti. To však představuje velkou hrozbu pro blízkou budoucnost. Na začátku letošního roku sestavil ruský aktivista Alexej Navalnyj seznam lidi z Putinova nejbližšího okruhu, na které by mohly být uvaleny sankce. Téměř všichni se také na černé listině ocitli. Ovšem kromě fotbalového oligarchy Romana Abramoviče a Ališera Usmanova,“ kritizuje Birrell.
Birrell rovněž zmiňuje skutečnost, že Moskva nyní navíc požaduje záruky, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO. „Ovšem prezident Ukrajiny Petro Porošenko tento týden trval na tom, že až jeho země splní podmínky pro vstup, dostane šanci členství v prestižním klubu dosáhnout. Toto volání by mělo být vyslyšeno, pokud vyjde přímo z lidu. Stejně jako tomu bylo v případě jejich touhy týkající se vstupu do EU. Jádro této krize spočívá v jednom z nejušlechtilejších ideálů Evropy, v demokratickém právu lidí rozhodnout se o své budoucnosti bez toho, aby přitom byli ovlivňováni či přímo ohrožováni cizím agresorem,“ shrnuje v závěru svého komentáře Birrell.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
