„Když nás Britové po roce 2004 v české redakci BBC seznamovali s tím, že nás zruší, tak říkali – vy jste už v EU, v NATO, vy už nepotřebujete, aby Česká republika měla vysílání v češtině. Já jsem říkal s nadsázkou – my jsme vstoupili do EU, abychom vás pomohli dekultivovat. Referenční rámec britské žurnalistiky, že oni budou kultivovat nás, tak ta cesta v nadsázce byla opačná,“ uvedl na začátek své přednášky Václav Moravec.
Fotogalerie: - Fuck Erdogan
Je špatně, když politici nadávají novinářům ČT, např. z pořadu 168 hodin?Anketa
Manipulace aneb všichni jsme jen pouhé ovečky?
„Zásadními faktory v globálně technologickém vývoji je pochopitelně nástup síťových digitálních médií a vystřízlivění, které přichází v posledních třech letech a které v mediální teorii a v žurnalistice je označováno jako technomiopia, což znamená, že když se objeví nová mediální technologie, máme přehnaná očekávání, která jsou spojena i s těmi, kteří tu technologii adaptují do společnosti,“ pokračoval Moravec. „Všimněte si vzletných slov Marka Zuckerberga o tom, že všichni jsme komunita, jak nám sociální sítě a síťová digitální média rozšíří prostor pro demokratizaci, participaci společnosti. Potlačí to odporné ze světa tradičních médií, aby nyní po patnácti dvaceti letech zjistili, co v technomiopii přichází, že technologická krátkozrakost a přehnané ideály se promítají v korekci, že cítíme, že to, co jsme negativního cítili u tradičních médií, jako jsou komodifikace obsahu, podléhání reklamním inzerentům a prodej zpravodajských obsahů že je tu v daleko širší míře a že všichni jsme ovce, a to cenné, co mají, jsou data a manipulují s námi více než tradiční média.“
Grant na ZČU to ukáže
„Bohužel dlouho jsme všem těm Zuckerbergům a Jobsům baštili to, o čem moudří mužové a ženy psali už před sto lety, a to, že technologie není všeobjímající. A nepřistupujeme k technologiím hned od počátku kriticky. Nejsme schopni vést racionální a tvrdou diskusi o aplikaci umělé inteligence. Tam vidím zaostávání ve vzdělávacích systémech,“ konstatoval Moravec a pochlubil se: „Máme díky grantu tady na Západočeské univerzitě algoritmy, které vytvářejí zpravodajské texty, které se týkají dění na pražské burze. A protože grant se týká proměny technických aspektů automatizované žurnalistiky a žurnalistiky umělé inteligence, je v angličtině, na rozdíl od toho, čím se zabýváme v českém prostředí. Tam už mají vyzkoušené před sedmi osmi lety a umělá inteligence z toho, co mi vyprávěl kolega, který patří k nejvýše postaveným Čechům v reklamním průmyslu na světě, Radim Svoboda, tak říká, že umělá inteligence na základě obřích dat, která o nás korporace sbírají, dělá natolik personalizovanou reklamu, že si na základě toho, jaké máte rádi barvy, chutě, uděláme sto variací reklamy a ty algoritmy umějí přizpůsobit a personalizovat reklamu,“ konstatoval Václav Moravec.
Viděti a slyšeti…
Tedy vzestup společnosti, která nehledí na fakta, „… protože přibývá šumu ve společnosti a zanikají nám signály, protože míra objektivizovaného poznání je relativně stejná nebo narůstá v menší míře než narůstá šum. Nejsme schopni vést racionální diskusi o jisté míře regulace, která někdy dostává až absurdní konotace. Když Česká televize odvysílá film Kobry a užovky, který má nějaké vyjadřovací prostředky, tak čelí milionovým pokutám od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale to, na co se dívá nejmladší generace na YouTube a na sociálních sítích, nikoho vlastně nezajímá,“ postěžoval si přítomnému auditoriu Moravec. „Buď my jsme přeregulovaní jako tradiční média a máme si užívat takovou svobodu, jakou si užíváme v síťových digitálních médiích, nebo síťová digitální média jsou vlastně neregulovaná. Ukazuje se, že negativní trendy, které tady byly v éře tradičních médií, jsou stejné, nebo jsou dokonce posíleny. Já si myslím, že jsou v mnoha ohledech posíleny.“
Václav Moravec ve svých Otázkách
Ještě že tak, každý je rád velitelem
Kulturně-lokální aspekty souvisejí podle přednášejícího s transformací. „Týkají se nových titulů tištěných médií, vzniku soukromých televizních a rozhlasových stanic a transformace státních médií na média veřejné služby. Díky bohu za způsob transformace státních médií na média veřejné služby v České republice! Na rozdíl od Slovenské republiky, kdy rozpad Československa se v médiích a transformace Československé televize a Československého rozhlasu odehrály dříve, než se federace skutečně rozpadla. To znamená, že malý kompetenční zákon, který vedl ke vzniku Slovenského rozhlasu a Slovenské televize, byl předzvěstí toho, že je federace neudržitelná a že i v České republice i na Slovensku národovectví, představované Vladimírem Mečiarem a Václavem Klausem, povede k rozpadu Československa. Slováci, protože si ustavili Slovenskou televizi a Slovenský rozhlas dříve o půl roku, tak na štěstí pro nás, pro Čechy, že jsme nespěchali, tak oni mají hybridní média veřejné služby, respektive mají polostátní média,“ konstatoval Moravec.
Média veřejné služby tam podle přednášejícího zůstala napojena na státní rozpočet, generální ředitel byl volen a odvoláván Slovenskou národní radou a děje se tak dodnes. „Složení kontrolních orgánů rady, tehdy ještě nesloučené, protože dnes jsou Slovenská televize a Slovenský rozhlas sloučené. A já doufám, že se v České republice nepůjde tímto směrem, protože vždy tato cesta v naší středoevropské a východoevropské kultuře vede k tomu dostat média více pod kontrolu. Každá změna bohužel tady vede k horšímu, co se týče mediální legislativy.“
Pak ještě dovysvětlil: „Tím, že Česká televize a Český rozhlas vznikly k 1. lednu 1992 a o půl roku později než ta slovenská, zkušenost, kde vznikla k prvnímu červenci obě dvě média – Slovenský rozhlas a Slovenská televize, tak vedla k tomu, že my jsme ze západní Evropy převzali právní a transformační rámec včetně relativně nezávislých rad. I přes vánoční krizi v České televizi, kdy jsme nevěděli, jestli vysílá Jana Bobošíková se svou částí televize, nebo Adam Komers se svou částí ČT. Přes všechno je třeba říci, že jsme v relativně dobře transformovaném prostředí. Vždy si to uvědomuji, když přijedu na Slovensko, jak silným referenčním bodem je pro Slováky Česká televize. A na rozdíl od nadávání a spojování tří tváří – Nora Fridrichová, Marek Wollner a já, tak čím dál častěji jezdím na Slovensko, kde nás chválí. Protože když vám tady neustále nadávají, tak je to občas frustrující.“
Komerce aneb prachy, prachy…
Transformace ve vztahu k soukromým médiím přinesla negativní rysy, které jsou a byly v západní Evropě a nemohli jsme se jim vyhnout. „To znamená komercionalizace tradičních médií, příchod bulvárních médií – Blesku, Aha, tabloidních médií a komodifikace obsahu, která pak bohužel vede ke stírání obsahu mezi kvalitní, seriózní žurnalistikou a žurnalistikou bulvární a tabloidní.“
Václav Klaus st. nebyl dodnes potěšen…
„My jsme ten kapitál měli. Ano, byla tu divoká privatizace i v médiích, v mých očích reprezentovaná Ondřejem Neffem, Martinem Komárkem a lidmi z někdejších socialistických deníků, jako byla Mladá fronta, později Mladá fronta Dnes. Totéž se týkalo divoké privatizace Rudého práva na Právo. Zdeněk Porybný, na rozdíl od ostatních privatizátorů, si „užil“ vazbu, protože v případě Porybného a Rudého práva to bylo vyšetřováno včetně důsledků pro něj – vazebního stíhání. To je pro mne zajímavá kapitola, která vedla až k tomu, že až na Zdeňka Porybného redaktoři, kteří si divoce zprivatizovali média, tak je prodali a měli jsme zahraniční kapitál. A národovci, kteří se nemění, Václav Klaus starší, si vzpomeňte na ty výroky, jak je ohrožena česká žurnalistika a česká média, protože jsou v německých nebo francouzských rukách. Stále tu byla entita, která zvítězila,“ konstatoval dále Moravec.
„Proto tady máme ‚šťastné zítřky‘, oligarchy se šesti rodinami, miliardáře, kteří nám vlastní většinu médií v České republice. Jak trefně uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2012 Marek Dospiva, spolumajitel Penty, který, a to se vracím na počátek transformace, ta snaha udělat z České televize polohybridní médium, jaké je na Slovensku, nebo pokud možno státní, ta tady byla přítomna stále. Václav Klaus se nikdy nesmířil s tím, že vznikla média veřejné služby. Proto jsme slyšeli už v devadesátých letech, že je to divný rozpočet, že je to hybrid, že by se to mělo napojit na státní rozpočet, a chtěli to mít po slovenském vzoru. „Já chci vládní vazbu a opozice se do médií nedostane.“ To, co ‚krásně‘ realizuje v Polsku Kaczyński,“ pustil se do našeho severního souseda Václav Moravec.
Chudák Kellner – neměl médium!
„U nás snaha vstupovat do soukromých médií, vytvořit si vlastní platformy pro politické strany a de facto navrátit se ke stranickému tisku, tak byla přítomna už v devadesátých letech. Vzpomeňte si na IPB a na financování Telegrafu a Denního Telegrafu, což měly být noviny ODS. Kapitál, který vzešel z divoké privatizace a začal už v roce 2008 – a jsem s tím populární v pražské kavárně – tak si dovolím říci, že věci týkající se lidí, kteří jsou v zákulisí politiky a chtějí ovládat média, ti prostupují těmi třiceti lety naší cesty. Nebyli tak viditelní. Jestli si vzpomínáte na deník Super, který měl v rámci bulváru utvrzovat prostředí v éře opoziční smlouvy napojené na TV Nova. Propojené s rádiem Alfa, později Nová Alfa. Ti, kteří mají kapitál, chtějí mít vliv na média, která budou udržovat status quo a budou potlačovat kritickou žurnalistiku. Nebo ji budou podporovat, ale jenom vůči těm, které chtějí zlikvidovat. V roce 2008 Zdeněk Bakala a nákup Economie. V roce 2004 nebo 2005 jsem ještě zapomněl na PPF, která vlastnila Novu. Pro Petra Kellnera byly lákavé ty miliardy, když to prodával zpět CME a teď si to zase kupoval zpět – byl chudák poslední, který ještě neměl vlivné médium. Když přišel Andrej Babiš, který odstartoval éru, kdy si najednou Křetínský koupil Ringier, Frekvenci 1, Evropu 2. Penta si koupila regionální deníky. A nyní máme třešničku na dortu – PPF zpět kupující Novu,“ informoval přítomné Moravec.
„Díky bohu za globální změnu síťových médií. Nikdy by na tom nevydělali tolik a v mediální branži se tomu říká ‚Babišova přirážka‘. Hodnota Mafry byla o třetinu nadsazená, protože on tu Mafru chtěl, protože vstupoval do politiky a potřeboval nějaké médium. Od té doby má zahraniční kapitál šanci to výhodně prodat.“
Jaderný mediální kufřík a opět peníze
Po ekonomické krizi a nástupu nejnovějších technologií se začaly hroutit ekonomické modely tradiční žurnalistiky a tradičních zpravodajských médií a podle přednášejícího Moravce přestaly téci peníze na dobrou žurnalistiku. Protože lokální média se dostávají do čím dál větší části. Bohaté ekonomické skupiny – Soukupa mezi ně nepočítám, protože to je takový český folklór,“ konstatoval za smíchu přítomných Moravec. „Tady se dá demonstrovat, kam až se dá v české zemi zajít… ale ta velká pětka nám způsobila, že ještě budeme vzpomínat na zahraniční kapitál v médiích, kterému šlo jen o generování peněz a jejich vyvádění do domovských zemí. Bohužel miliardáři používají média, jak to krásně řekl Marek Dospiva, jako jaderný kufřík, který mají k dispozici pro prosazování svých zájmů ve veřejné sféře. To jsou devastující účinky na žurnalistiku, protože my jsme se jako novináři a novinářská obec nebyli schopni těm změnám účinně bránit, jako to nyní sledujete u Daniela Křetínského s Le Mondem, kde redakce dovede začít s takovým odporem vůči možnému prolamování redakční nezávislosti.“
„Ale to souvisí s rozháraností novinářské obce, její nejednotností. Ona už byla oslabena před nástupem oněch oligarchů a skupováním médií, takže nyní jsme v tom stavu, že jednotliví novináři se i kádrují mezi sebou, kdo je v jakých médiích. A v České televizi a v Českém rozhlase to dostává už takové absurditu, kdy my už čárkujeme i zastoupení novinářů z jednotlivých mediálních domů, aby měli podobné množství čárek. Přistupujeme tedy na logiku kádrování jednotlivých vydavatelství,“ uvedl v závěru své přednášky Václav Moravec.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
