Ekonomka Ilona Švihlíková v úvodu pořadu Co na to vaše peněženka odpovídala na dotaz moderátora Tomáše Vzorka, jak moc by se ČR dotklo Trumpem oznámené navýšení cel až na 50 % na veškeré zboží z EU. „Musíme si říct, že operujeme ve velice nejistém prostředí, protože nevíme, co z toho nakonec bude. Americká politika je v tomto ohledu minimálně v krátkodobém časovém výhledu velice proměnlivá. Znamenalo by to velké omezení obchodu mezi USA a zeměmi EU, ale na druhou stranu to stále může být nástroj k tomu, jak dosáhnout dohody, která by byla pro Spojené státy zajímavá, a hlavně by umožňovala americkému prezidentovi dobře ji prodat americkému publiku. Určitý návod můžeme vidět v dohodě mezi Velkou Británií a USA, která není zdaleka tak rozsáhlá. Vidíme tam kombinaci nižších cel,“ řekla Švihlíková a upřesnila, že základ je 10 % na veškeré zboží. „Je to ve spojení s kvótami, třeba na automobily,“ dodala ekonomka.
Tento postup by podle ní mohl americké administrativě vyhovovat. „Ale musíme si uvědomit, že vyjednávání není snadné. Americká administrativa má dva základní cíle,“ uvedla ekonomka a připomněla americký daňový balíček s obrovskými daňovými úlevami. „Povede ještě k větším deficitům, než mají dnes, proto potřebují příjmy z cel. Druhá věc je přesun výrobních kapacit do USA. Do jaké míry o tom bude chtít EU vyjednávat je otázka,“ uvedla Švihlíková
Ekonom Richard Hindls se pak zamyslel nad dopady do české ekonomiky. „Zas tak velký dopad to mít nebude. Česká ekonomika dnes do USA vyváží za méně než 150 mld. korun, to je mnohem méně než do řady jiných zemí, představuje to tři až čtyři procenta našeho vývozu. Ale nejsme v Evropě sami,“ řekl Hindls a zmínil automobilový průmysl a výrobu komponent. „Dotklo by se nás to nepřímo. Přímo se to dotkne Německa, Británie, Francie a dalších zemí, tam ten dopad bude poměrně značný,“ zdůraznil ekonom.
Spokojen prý však Hindls není s dosavadními jednáními. „Od začátku mám pocit, že americký establishment si chce Evropu rozparcelovat. Chce jednat s jednotlivými zeměmi,“ zdůraznil ekonom a věnoval se také Trumpově záměru přesunout výrobu do USA. „Má to jeden háček – nejde to za hodinu. Je to věc, která dlouho trvá – postavit investiční celek nebo přesunout technologie, zaučit lidi. Chápu, že americká ekonomika je vyspělá, disponuje celou řadou technologií. Ale přesunout tohle za hodinu do USA přes moře, to určitě nepůjde,“ zdůraznil Hindls.
Fotogalerie: - Fosilní monopoly
Podpořila ho i Švihlíková. „Trumpova představa, že jednoduše lze přesunout výrobní kapacity, je mylná. Chápu, že to chce. Já bych to na jeho místě chtěla taky. Nespokojila bych se s tím, že průmyslová páteř je v Mexiku a v Asii. Ale je to běh na dlouhou trať a je potřeba si připomenout, že USA nemají kapitálové statky, oni je nevyrábí, dováží je. Nemají linky, roboty na výrobu, museli by je dovézt. A hlavně nemají lidi. Oni nemají průmyslový výcvik. To neuděláte lusknutím prstů. Na to musíte nastavit celý systém,“ řekla ekonomka.
Je podle ní možné, že by se Trump v tuto chvíli spokojil s nějakým politickým slibem. „Hlavně aby ho mohl politicky prezentovat. To je stránka, ve které je silný. Ale že by se rychle začala projevovat změna ve struktuře, zaměstnanosti a ve mzdách, tak to bude trvat mnohem déle. Pochybuji, že se to dá stihnout za jedno volební období,“ zdůraznila ekonomka.
Lidé chtějí dostat své peníze
Dalším tématem, kterému se experti na ekonomiku věnovali, bylo českou vládou slibované zvýšení platů. „O mzdách se před koncem roku nepochybně bude jednat všude – v soukromém sektoru, ve veřejné správě. Může to působit jako předvolební dárek. Za ty měsíce, které nás ještě do voleb čekají, ještě uslyšíme o tolika předvolebních dárcích, že už ani nebudeme vědět, které z nich platí a které neplatí,“ domnívá se Hindls.
Každá země však podle něj musí mít určitou představu o růstu platů tak jako každá soukromá firma. „Spíš mě zajímá celkové mzdové vyrovnávání. Máme tu několik citlivých míst. Podívejme se na vojsko, policii, bezpečnostní složky. Je tam tahanice mezi armádou a hasičským sborem. Další jsou nepedagogičtí pracovníci, je to 59 tisíc lidí. Je tam velká snaha to přehodit na zřizovatele. Do toho přijdou další věci, které budou předmětem kolektivního vyjednávání. Tlak na růst mezd bude. Musíme si uvědomit, že nám nominální mzdy několik let nerostly, je inflace kolem 2,5 %. Lidé chtějí dostat své peníze, tlak bude poměrně značný. Samozřejmě slibem neurazíš, ale je otázka, co se pak skutečně stane. Lidé jsou opatrní, negativně vnímají vysoký růst cen. Cenová hladina strašně vzrostla. Lidé to vnímají každý den při nákupu,“ zdůraznil ekonom.
Fotogalerie: - Neodvolání Novotného
Švihlíková poukázala na další problém: „Jednou z prvních věcí, kterou udělala Fialova vláda, když se dostala k moci, bylo, že navyšování platů sekla s výjimkou několika kategorií na nulu, takže v platové sféře došlo k většímu poklesu reálných mezd, než se celkově vykazuje. Ukazuje se, a u této vlády zvlášť, že moc neví, co si s tím veřejným sektorem počít. Když jsou v opozici, tak kritizují, jak se to všechno rozbujelo, a až budou u moci, všechny lidi vyhodí nebo jim dají minimální mzdu nebo já nevím co všechno. Když jsou u moci, nejsou schopni udělat ani audit výdajů, ani audit základních agend, aby jasně řekli – tahle agenda bude digitalizovaná, zrušená, nepotřebujeme tolik lidí... Potom jdou k plošným nástrojům a to není dobře, to nepomůže.“
Takový přístup podle ní schopné lidi odradí. „A ti neschopní tam zůstanou, protože by si nic jiného nenašli. To znamená, že to není vhodná politika. Potřebujeme úplně jiný přístup v platové sféře,“ zdůraznila Švihlíková. Komu přidat, je podle ní politické rozhodnutí. „Já bych se klonila k tomu, nesekat to na jednotlivé segmenty. Z politických důvodů někdo vezme armádu, pak je samozřejmě otázka vnitřní bezpečnosti, tak je logické, že vzniká napětí. První věc je ujasnit si, co od veřejné správy chci,“ zdůraznila Švihlíková. Každý stát podle ní potřebuje dobře fungující veřejnou správu. Zato u nás to prý je, jako když myšička vařila kašičku. „Tomu dala, tomu dala, a na toho nezbylo – takhle nevypadá systémový přístup k věci,“ zdůraznila ekonomka.
„Pořád máme rozpočtovou sekyru, ať se na to díváme zleva, zprava, čtvrt bilionů korun. A vždycky se říká, že by se mohlo ušetřit na státní správě, ale to je pár miliard,“ řekl Hindls a vyjmenoval řadu příkladů neefektivního hospodaření státu.
Otesánek vojenskoprůmyslového komplexu
Oba experti se vyjadřovali také k možnému navyšování výdajů do obrany. Hindls připomněl, že nová německá vláda už provedla ústavní změnu a zasáhla do zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Stát se bude muset zadlužit,“ soudí ekonom. „Když si stanovíte chorý cíl, vyjde vám z toho chorá politika,“ domnívá se Švihlíková a dodala, že když se chce, tak se zdroje na další zadlužování vždycky najdou. Obává se dalšího růstu inflace a také toho, že z vojenskoprůmyslového komplexu bude „maxiotesánek“.
Fotogalerie: - Potlach s Černochovou
„Co před něj postavíte, to sežere. Můžeme se tak dostat do situace, že pistolka bude stát 200 milionů a budeme si říkat, jak je to výborná cena a jak jsme posílili vlastní bezpečnost. Zajímavé je sledovat priority. Peníze pro školníky a kuchařky jsou problém, o tom se neustále jedná. Ale vyhazovat na zbrojení, to je očividně správná priorita,“ podivuje se Švihlíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Považujete za správné zvyšovat výdaje na zbrojení?
autor: Naďa Borská
anaboca
