„Tyto sankce, tedy ta nová vlna, mají spíš symbolický smysl. Ale smysl mají,“ sdělil Klvaňa. „Je třeba ale rozlišit typ sankcí. Ty sankce by měly být na politické úrovni, ale určitě ne ekonomického rázu,“ domnívá se Drahotský. „V těchto sankcích však cítím i ekonomický ráz,“ sdělil a poukázal na ropovod Nord Stream. „Americe bude pomáhat v udržení si distribučních nebo odběratelských vztahů ze západní Evropy,“ dodal.
Klvaňa však popřel, že by sankce byly ekonomickým páčidlem ze strany USA vůči Evropské unii. „Američané v tomto smyslu nepřemýšlí. Je to politický tlak týkající se především zasahování do prezidentských voleb. Což je velmi závažná věc. Evropská unie a USA by se v tomto měly sjednotit. Jde o demokracii,“ tvrdil Kvaňa.
„Podívejme se, jak za Obamovy administrativy se (odhalily a pak) vytratily odposlechy německé kancléřky Angely Merkelové. Tento exces byl prokazatelný, a sankce nebyly,“ poznamenal Drahotský s tím, že to, zda ruští hackeři skutečně ovlivňovali prezidentské volby v USA, nebylo prokázáno. „Zpravodajské služby se shodly na tom, že ruští hackeři se snažili ovlivnit americké volby,“ oponoval Klvaňa.
Drahotský pak opakovaně uvedl, že nejprve by měli být případně potrestáni politici, pak diplomati, a pak až byznys. „Politické excesy by se měly trestat politicky. Vměšuje-li se někdo do politiky, trestejte politiky, netrestejte byznys,“ dodal. „Nejsem tedy proti všem sankcím,“ zdůraznil pak, aby nedošlo k nedorozumění.
Klvaňa pak podotkl, že ekonomické i politické sankce mají smysl jako tlak. „Ekonomické sankce by měly fungovat po několik let a pak by měly být odvolány,“ řekl. Politické sankce by pak měly podle něj zůstat v platnosti, dokud nedojde ke změně zahraniční politiky Ruské federace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
