Předseda SPD Tomio Okamura a jeho poslanec Miloslav Rozner čelí trestnímu oznámení kvůli tomu, jak se vyjadřovali o táboře v Letech. Okamura v internetové televizi DVTV prohlašoval, že tábor nebyl oplocený a lidé se v něm mohli volně pohybovat. Později se za svá slova částečně omluvil. Rozner také zpochybňoval nelidské zacházení s lidmi v táboře v Letech. za to na něj podali trestní oznámení Mladí sociální demokraté.
Poslanci SPD Jiří Kobza a Jana Levová začali ze všech sil své kolegy hájit. Kobza na sociální síti Facebook uznal, že v táboře umírali čeští občané – čeští Romové. Je to smutné a nikdo z hnutí Svoboda a přímá demokracie údajně nezpochybňuje jejich utrpení. Alespoň podle Kobzy ne.
Současná diskuse o táboře má však podle poslance za cíl zakrýt to, za kolik peněz vláda odkoupila vepřín, který dnes stojí na místě tábora. Zákonodárce má za to, že tato částka byla nesmyslně vysoká.
„Co je ale podstatné a co je umně zakrýváno právě rozvířenou aférou kolem tohoto tábora, je fakt, že stát za vepřín v Letech zaplatil dvojnásobek(podle některých odhadů dokonce až trojnásobek) odhadní ceny vepřína,“ napsal Kobza.
„Mne jako občana proto velice zajímá odpověď na otázky: Do čí kapsy šel ten přeplatek? Proč žádná veřejnoprávní media, která tak usilovně řeší, proč SPD platilo některé faktury (i když podle mne se faktury platí podle splatnosti a ta může klidně být i 180 dní), po tom nepátrají? Jak je možné, že státní instituce zašantročí skoro 300 milionů, a nikoho z nich to nezajímá? Co dělá NKÚ? Jak to, že to nezaujalo nikoho z tolik oslavovaných „investigativců“ a novinářů bez bázně a hany? Že nemají čas? Že by se hledání jakékoliv skvrnky na SPD vyplatilo více než šťourat se v kavárenských kostlivcích? Nepřijde vám to pokrytecké? Mně tedy ano, a to pořádně!“ pokračoval nazlobeně.
Podobně jako tábor v Letech by mohla vláda vykoupit např. Kounicovy koleje v Brně, kde se za druhé světové války také děly hrozné věci. To bohužel platí o celé řadě objektů po celé České republice.
Kobza toho ale v kauze kolem vepřína nechápe mnohem víc. Nechápe např., proč se bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který za koupí vepřína stál, schází v Německu se sudetskými Němci, když i oni měli na svědomí hrůzy druhé světové války.
SPD jedná o podmínkách podpory vlády A. Babiše (ANO), a proto je nutné SPD maximálně znectít a znevěrohodnit, aby se Babiš sám bál se s SPD zaplést. Možná, že právě k tomu účelu slouží ony zmizelé extra miliony. Vysílací čas a presstituti nejsou zadarmo,“ rozvíjel dál téma Kobza, podle něhož je celou kauzu třeba vidět v širších souvislostech.
Lidé, kteří dnes útočí na SPD podle poslance často hanobí sovětské vojáky, kteří položili životy za naši svobodu. „Těchto mrtvých se naše masmédia nezastanou. Hanba jim!“ napsal rozhořčeně Kobza.
Ony širší souvislosti však také ukazují, že sudetští Němci, se kterými se Daniel Herman v minulosti sešel, byli za druhé světové války jen malými dětmi. Dospělí sudetští Němci, kteří se opravu podíleli na rozbití Československa už většinou nežijí.
Také Jana Levová zdůraznila, že nikdo v SPD nezpochybňuje hrůzy, kterými si museli projít vězni v táboře v Letech. Svou obhajobu předsedy SPD Okamury však pojala poměrně zeširoka a zahrnula do ní i muslimy.
„Nikdo v SPD nezpochybňuje hrůzy fašistického režimu německého vůdce Hitlera a muslimského nacistického vůdce al-Husseiního, kteří se snažili vyhladit Židy a Romy v Evropě a arabském světě. Nikdo nezpochybňuje existenci pracovních a koncentračních táborů a hrůz, které se tam děly. Naopak, naše hnutí SPD navrhuje trestat už samotnou podporu ideologie hlásající nenávist. Ale pojďme se podívat na problematiku tábora Lety,“ napsala.
Jana Levová se stejně jako její kolega Kobza ptá, proč se stejně hlasitě nemluví také o dalších táborech, kde za druhé světové války umírali lidé. Neměli bychom prý také zapomínat, že tábor vznikl ještě před druhou světovou válkou a byli tam posíláni odsouzení trestanci.
„Vězni v průběhu války pracovali mimo jiné v nedalekých lesích rodu Schwarzenbergů. Tuto informaci jsem čerpala z anglické Wikipedie, protože v české verzi není tento údaj uvedený. Tento pracovní tábor tvořily dřevěné domy a dřevěný plot. Ostrahu vykonávali čeští četníci. V průběhu roku 1940 bylo do tábora posláno 233 osob, z toho 197 z nich bylo odsouzených vězňů. V roce 1941 bylo v táboře umístěno 537 osob, z toho 498 z nich bylo také odsouzených vězňů a 45 bylo označeno za cikány. V roce 1942 do tábora dorazily internované osoby, povětšinou cikáni, dnes Romové. Celkem jich táborem prošlo 1309. V táboře po 3 měsících začal řádit tyfus a z toho důvodu byl po 6 měsících zavřen. Po válce byl souzen a osvobozen velitel tábora Janovský, jeden dozorce byl potrestán důtkou,“ doplnila Levová.
Když si podobné úvahy přečetl marketingový expert Jakub Horák, který dopomohl k volebnímu úspěchu Pirátů, neudržel se a na sociální síti Facebook si vypůjčil jeden komentář od pana Jiřího Štlera.
„Zase se rozjela debata na téma ‚pracovní tábor‘, takže znovu: Pracovní tábor to byl jen do r. 1942, ale v té době tu vůbec nebyl tábor pro Romy, těch tam byla jen menšina. Tento tábor byl r. 1942 zrušen a místo něj byl na stejném místě zřízen tzv. cikánský tábor čili Zigeunerlager (tj. nejmenoval se a ani nebyl pracovní, nápravný či nějaké jiné oblíbené slovo ve stylu ‚mrk mrk, my vime, že cikáni nepracují a musejí k tomu být přinuceni‘), v němž byly poměry naprosto úděsné – umřely tam stovky lidí včetně malých dětí a zbytek byl deportován a většinou zavražděn v Osvětimi,“ stojí v příspěvku.
Horák tím ale neskončil. Pár slov přidal i na adresu již zmíněného Miloslava Roznera. Pokud zpochybňuje některé z hrůz druhé světové války, tak by podle Horáka možná stálo za to zavřít zákonodárce do sklepa.
„Pojďme Mílu zavřít na pár tejdnů – nemyslím hned do lágru, ale úplně nevinně do sklepa, stejně potřebuje zhubnout. V ateliérech na Barrandově je takovej jeden vopuštěnej vobjekt a má to i výhodu, že když bude Míla křičet, tak to bude každýmu jedno, protože tam se pořád točej nějaký horory. Takový tři měsíce o chlebu a vodě každýho přivedou na myšlenky, co je a co není pseudo,“ napsal Horák.
V podobném duchu jako Kobza a Levová se vyjádřil i sám Okamura. „Hnutí SPD naprosto nezpochybňuje objektivní historická fakta o utrpení lidí, které prodělali v pracovním a sběrném táboře Lety v době druhé světové války. Plánovité vyvraždění Židů, Slovanů a tehdy takzvaného cikánského obyvatelstva bylo součástí zločinných plánů nacistů na takzvané konečné řešení rasové otázky. Jde o nezpochybnitelný fakt,“ řekl Okamura. Jeho slova přinesla ČTK.
Výhrady, které vůči němu a dalším politikům SPD zaznívají, označil za kampaň médií a politické konkurence. „Cílem je dostat SPD na politický okraj a zabránit přímé i nepřímé účasti SPD na sestavování vlády,“ uvedl. „Není náhodou, že tato kampaň nabrala na síle po zvolení Miloše Zemana znovu prezidentem České republiky. Kampaň má zabránit programové spolupráci SPD, prezidenta a hnutí ANO,“ řekl.
Tomio Okamura
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
