„Chtěli byste mít sex v uprchlickém táboře?“; „Modlím se k Alláhovi, ať mi dá blonďatou Němku“; „Všichni Arabové jsou vítáni, ale Židi jsou nácci“. Stačí jen výčet několika názvů kapitol, aby si člověk uvědomil, že knížka „Čau uprchlíci!“ nebude žádné politicky korektní povídání. Ostatně od spisovatele Tuvii Tenenboma by nikdo nic takového nečekal. Dělá si srandu, z čeho se mu zachce, ale v rámci kvalitní reportéřiny odpovídá i na vážné otázky spojené s uprchlíky a německou národní povahou. Tady je pár ochutnávek...

Máma a její děti

Máma. Tak nazývá Tenenbom německou kancléřku Angelu Merkelovou s jejím zvoláním „To zvládneme“ v roce 2015. Následně procestoval Německo a ptal se na uprchlíky. Když se například podíval do uprchlického tábora, který vznikl v berlínském Tempelhofu na území bývalého letiště, musel konstatovat: „Prý je tu sedm hangárů a každý z nich má spoustu ‚boxů‘, což je něco jako pokoj. Žádný box nemá dveře. Žijí tu tisíce lidí a hladina hluku během dne ani noci prakticky nepolevuje. Když spolu lidé mluví, musí na sebe křičet, aby se kvůli všudypřítomnému hluku vůbec slyšeli.“ Nikomu se tam moc nelíbí, což ho doprovází při návštěvách i v dalších uprchlických ubytovnách či táborech.