Dušek uvedl, že rizikovost ohniska nákazy se vyhodnocuje z více parametrů, z nichž jeden je nárůst počtu zjištěných infikovaných, ale zdaleka se nejedná o jediný parametr. Jde např. o to, jak jsou případy rozprostřené na daném území. „Představme si extrémní případ, který teď zkusíme vymyslet, že máme nějakého velkého poskytovatele sociálních služeb, u kterého dojde k nákaze mnoha klientů a my tam v jednom dni zdiagnostikujeme 200–300 nových případů. Ale je to jedno konkrétní místo, které se dá dokonce i oplotit a nikde jinde to nenajdeme, tak přeci nebudeme říkat, že v tu chvíli hrozí nějaké plošné ohrožení,“ vysvětlil.
A právě toto je podle něj případ Karvinska. Situace sice prý není růžová a riziko existuje, ale další parametry jako eskalace trendu, výskyt v komunitním šíření a zejména výskyt v ohrožených skupinách a počet hospitalizací jsou stejně důležité a podle nich je riziko v oblasti středně vysoké. Ale jen na Karvinsku. „Zbytek republiky je bílý, zcela bez rizika,“ připomenul statistik.
Dodal, že mapku, která dle něho velice přesně popisuje, jaké je riziko, bude po zkušenostech se Slovinci zveřejňovat i v angličtině. „Zveřejňujeme ji denně, nic nezastíráme, není tam žádný týdenní propad čísel, a uvidíme,“ doplnil.
Fotogalerie: - Farma v Olešnici
„Na Karvinsku je ten příběh vlastně pozitivní, protože ta nákaza má jasný zdroj, jasné ohraničení, je to jasná profesní komunita, která je tím bohužel zasažená. A tím pádem to lokální opatření bude dostatečné,“ vysvětlil statistik a doplnil, že ti, kdo v místě žijí nebo tam cestují by opravdu měli dodržovat velmi dobře vymyšlená opatření, jinak by se situace mohla zhoršit.
Na adresu Slovinska a uzavírek měl ještě na srdci jeden vzkaz: „Můžu prosím ještě jednu věc? Velmi drze, dělám to poprvé do médií, omlouvám se všem, i posluchačům. Víte, já jsem poslouchal ten rozhovor předtím. Mně je z toho trochu smutno. Protože pokud se v mezinárodním provedení začne tvrdě prosazovat, že ve chvíli, kdy skočíte nad nějakou celkovou hladinu nad celou zemí a rovnou to bude mít nějaké důsledky pro cestovní ruch a možná i ekonomiku té země, tak to může vyvolat přesně opačné chování, než chceme. A to je, že ty země přestanou testovat anebo přestanou ta data publikovat. Kdyby jsme netestovali na Karvinsku, tak tam máme nulu,“ varoval před zjednudušeným pohledem šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Fotogalerie: - Plamen naděje!
Otázka, proč Karvinsko není uzavřené, když dříve do karantény muselo Litovelsko, zazněla ve zprávách na Primě a odpovídal na ni epidemiolog Rastislav Maďar. „Máme lépe zmapovanou situaci, nové testovací kapacity, dostatečné zásobení ochrannými pomůckami, postačující rezervu JIP, chytrou karanténu, mobilní týmy, propojené informační systémy a nastavené různé procesy a systémy, které v březnu prostě nebyly.“ Karanténa Karvinska je krajní možnost i podle Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví.
Jako mezikrok vidí bývalý hlavní epidemiolog Roman Prymula možnost omezení stýkání lidí ve volnočasových aktivitách. Ale podle něj nemusel být problém takový, kdyby se ohniska nákazy podchytila dříve. „To, že se o uzavření toho dolu mělo uvažovat dřív, je podle mě legitimní názor,“ pravil. Vztahy mezi Maďarem a Prymulou nejsou nejlepší, jak se ukázalo v rozhovoru pro DVTV. Maďar pro Deník N řekl, že Prymula „autonomně vystupoval v médiích“ a to, co řekl „ne vždy korelovalo s názory v jiné části ministerstva“, protože si chtěl udělat kampaň pro svou osobu. Bývalý hlavní epidemiolog „lehce pochyboval“ o slovech Rastislava Maďara. A doplnil, že z rozhodnutí nahradit jeho osobu Rastislavem Maďarem bylo cítit, že ministrovi Vojtěchovi vadila jeho popularita. „Proto tam dosadil pana Maďara a o odbornosti nechť si udělá každý obrázek sám,“ řekl ještě Prymula a odbornost svého nástupce nechtěl dále komentovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
