Dušek uvedl, že rizikovost ohniska nákazy se vyhodnocuje z více parametrů, z nichž jeden je nárůst počtu zjištěných infikovaných, ale zdaleka se nejedná o jediný parametr. Jde např. o to, jak jsou případy rozprostřené na daném území. „Představme si extrémní případ, který teď zkusíme vymyslet, že máme nějakého velkého poskytovatele sociálních služeb, u kterého dojde k nákaze mnoha klientů a my tam v jednom dni zdiagnostikujeme 200–300 nových případů.  Ale je to jedno konkrétní místo, které se dá dokonce i oplotit a nikde jinde to nenajdeme, tak přeci nebudeme říkat, že v tu chvíli hrozí nějaké plošné ohrožení,“ vysvětlil.

A právě toto je podle něj případ Karvinska. Situace sice prý není růžová a riziko existuje, ale další parametry jako eskalace trendu, výskyt v komunitním šíření a zejména výskyt v ohrožených skupinách a počet hospitalizací jsou stejně důležité a podle nich je riziko v oblasti středně vysoké. Ale jen na Karvinsku. „Zbytek republiky je bílý, zcela bez rizika,“ připomenul statistik.

Dodal, že mapku, která dle něho velice přesně popisuje, jaké je riziko, bude po zkušenostech se Slovinci zveřejňovat i v angličtině. „Zveřejňujeme ji denně, nic nezastíráme, není tam žádný týdenní propad čísel, a uvidíme,“ doplnil.