Vyjádřil obavy, že se nyní „množí příznaky ohrožování toho vůbec nejzákladnějšího, v čem spočíval ten étos listopadu 89, a sice svobody“.
Ohledně svobody slova prý „vedeme válku již dvacet let“. „Angažoval jsem se i v době slavné televizní krize v roce 2000. Paní Bobošíková mě tehdy fyzicky napadla. Na základě výzvy stávkového štábu jsme navštívili s dalším senátorem Rumlem a s tehdejší ministryní školství Petrou Buzkovou Českou televizi a přespali tam. Paní Bobošíková tam přišla a nařídila nám, abychom tu budovu opustili. Byli jsme tehdy oba senátoři a neposlechli ji, načež se mě pokusila z té budovy fyzicky odklidit,“ rozvedl Žantovský.
Na dotaz, jak tato událost dopadla, vyjevil: „Podívejte, paní Bobošíková má mohutnější tělesnou podstatu než já, ale já se zase nenechám tak snadno odněkud vyhodit, takže to dopadlo nerozhodně.“
Jana Bobošíková však na celou událost nahlíží diametrálně odlišně
Proti slovům Žantovského se brzo po zveřejnění rozhovoru Jana Bobošíková ohradila skrze facebookový profil jí založeného think-tanku Institut svobody a demokracie, na němž se objevila citace z její knihy „Nebudu mlčet“.
„Když jsem jednou zase přišla do velína s další várkou výpovědí, Michael Žantovský, jemuž Miloš Zeman dal trefnou přezdívku skútr, si přede mne výhružně stoupl, mával mi před očima senátorskou legitimací, začal skákat metr do vzduchu a křičet: ‚Já jsem senátor, mě budete poslouchat!‘ Řekla jsem mu, že senátor sice je, ale v téhle budově nerozhoduje a naopak vyhodit můžu já jeho, nikoli on mě. Mohl se zbláznit vzteky,“ vzpomíná Bobošíková, jež v době televizní krize vedla zpravodajství veřejnoprávní televize.
A další ze vzpomínek se týká působení kněze Tomáše Halíka: „Korunu všemu moji kolegové – kteří se nestyděli řvát, sprostě nadávat a plivat – nasadili, když si mezi sebe pozvali kněze – Tomáše Halíka – a zorganizovali katolickou mši. Jelikož nechtěli do velína nikoho pouštět (opravdu jsem nezavřela já je, ale naopak oni nechtěli nikoho pustit k sobě), měli trochu problém Tomáše Halíka k sobě dostat. Nikdy nezapomenu na Danielu Drtinovou, která vylítla ze dveří a hystericky ječela: ‚Pusťte kněze, pusťte kněze!‘ Jelikož mu nikdo ve vstupu nebránil, vešel Tomáš Halík dovnitř a za svitu kamer odsloužil katolickou mši. Babičky u televizních obrazovek slzely a možná si ani nevšimly, že málokterá z těch ‚zbožných‘ televizních oveček umí otčenáš a modlení jen neuměle předstírá.“
Přezdívka skútr
Přezdívka skútr, kterou Žantovského počastoval prezident Miloš Zeman během své premiérské funkce, ve své době vzbudila silné vášně.
Zeman tuto přezdívku k bývalému senátorovi pronesl, když se vedl spor o tom, zdali je Žantovský pro koupi amerických stíhaček. „Říká se mu Skútr a já jsem se pořád ptal, co to znamená. Není to karosovaný motocykl, je to zkratka, kterou ostře odsuzuji, a kterou ho oblažují jeho kolegové ze Senátu, a která zní Zkurvený trpaslík. Ale já v žádném případě nechci kritizovat pana Žantovského za jeho fyzický vzrůst, i když v jeho případě zhruba odpovídá jeho intelektuální potenci,“ padlo v roce 2002 od současné hlavy státu.
Volba nových členů Rady ČT a omezování svobody
V aktuálním rozhovoru se Žantovský vyjadřoval i k novým členům Rady České televize. „Politická nedůvěra z jistých kruhů, i politické útoky proti nezávislosti veřejnoprávních médií trvají a v poslední době sílí. Určitě je projevem i poslední volba členů Rady ČT,“ pravil. Dle něj poslední volba členů Rady ČT nesplnila „princip poměrného zastoupení, aby tam byli zastoupeni reprezentanti různých myšlenkových a politických proudů“.
Vyjádřil se též k omezování svobody, k němuž má docházet. „Nesu velice nelibě, když vidím snahy o umlčování svobody projevu a médií a nejrůznější regulace, které nám předepisují, co máme a co nemáme dělat,“ poukázal. Příkladem jmenoval některá z opatření, která měla zabránit šíření koronaviru. Nejvíce Žantovského popudil zákaz vycestovat.
Zákaz opuštění republiky byl dle něho zcela protiústavní „omezování svobod, které člověk s delší pamětí nese poměrně těžce“.
autor: rak