Petr Pelikán promluvil o Afghánistánu ještě třeskutěji, než dříve. Do roka budou západní politici přepisovat dějiny, že to byla úspěšná mise

25.10.2021 16:54

Orientalista Petr Pelikán, který je také poradcem premiéra Andreje Babiše pro migraci, hodnotí nedávno skončenou misi v Afghánistánu jako nepodařenou a od začátku falešnou. „Tehdejší afghánská vláda nestála za útoky z 11. září ve Spojených státech, myslím, že za tím stáli spíše lidé ze Saúdské Arábie,“ tvrdí Pelikán, podle nějž si ale Američané Afghánistán vybrali jako cíl čistě z politických důvodů. „Museli vyrobit důstojného nepřítele po 11. září,“ má jasno Pelikán.

Petr Pelikán promluvil o Afghánistánu ještě třeskutěji, než dříve. Do roka budou západní politici přepisovat dějiny, že to byla úspěšná mise
Foto: Hans Štembera
Popisek: Arabista Petr Pelikán

Pelikán v rozhovoru pro server Svobodné universum hodnotí misi v Afghánistánu jako chybnou od samého začátku. „Zpochybňuji deklarovaný důvod, to znamená, že tehdejší afghánská vláda stála za útoky z 11. září ve Spojených státech. Já si to nemyslím, myslím, že za tím stáli spíše lidé z oblasti Perského zálivu, hlavně Saúdské Arábie, z nichž jenom část tehdy pobývala v Afghánistánu. A afghánská vláda jako taková podle mého názoru tyto útoky nepodporovala a neměla je na svědomí, a tím pádem byl prvotní důvod, proč se šlo do Afghánistánu, špatný,“ říká Pelikán.

Bylo to podle něj spíše kvůli vnitropolitickým okolnostem ve Spojených státech, protože kdyby nepřišla rychlá reakce a označení nepřítele, tehdejší vláda by neustála další volby. „To se potom projevilo i na tom, že pro Afghánistán nebyly stanoveny žádné strategické cíle, čeho se tam má dosáhnout, takže jsme se tam těch dvacet let plácali, a když jsme odešli, tak se to, co jsme tam spíše mediálně než fakticky budovali, okamžitě zhroutilo,“ vidí příčiny nedávného krachu Pelikán.

Podle Pelikána je zřejmé, že Afghánistán byl jako centrála teroristů vymyšlený. „Vycházím z toho, že když se tyto útoky odehrály, tak byly velmi překvapivé a nikdo neměl informace o tom, že k nim dojde. Kdyby měl, tak je pravděpodobně zmařili, odvrátili. A následná reakce, a označení viníka, byla v řádu dnů, přičemž i mnohem menší incidenty a zločiny se vyšetřují daleko delší dobu. Ale tady bylo nutné jednat rychle právě proto, aby si šokované obyvatelstvo, šokovaní voliči nemysleli, že jejich vláda je neschopná,“ zpochybňuje Pelikán rychlost zásahu.

Afghánistán za to podle něj nemohl, ale byl vybrán i proto, že Američané potřebovali věřit, že za tak masivním teroristickým útokem stojí celý stát a obrovská teroristická základna, a ne v zásadě malá skupina islamistů, jakou byla tehdejší al-Káida. „Protiakce neměla být vojenská, ale spíše zpravodajská, policejní, nebo řekněme mezinárodněpolicejní. Nemyslím, že vojenská akce něčemu pomohla, spíše naopak. Domníval jsem se, že Američané udělí nějakou demonstrativní lekci a z Afghánistánu se stáhnou, a nemyslel jsem si, že to potrvá takhle dlouho. Teď je tato země rozdělenější, rozvrácenější, než kdyby společnost zůstala celá taková, jaká byla před intervencí,“ tvrdí Pelikán jako znalec místních poměrů.

Hlavní chybou afghánské mise podle něj byly chybějící předem stanovené cíle. „A bohužel neměla mise stanovené cíle ani po letech. Co jsem zaslechl z kuloárů bruselského NATO, tak si vždy při jednáních nevěděli rady s tím, čeho tam chceme dosáhnout, ale jakmile někdo začal říkat, jestli by nebylo dobré to ukončit, tak se všichni stavěli proti, protože si neuměli představit, že bychom odešli a vypadalo by to jako porážka,“ říká Pelikán.

Západní politici ale podle něj stejně velmi brzy dějiny přepíšou a budou tvrdit, že mise úspěšná byla. „Za rok už zase budou dějiny zpracovány takovým způsobem, že budeme vědět, že jsme tam dosáhli těch cílů, kterých jsme měli dosáhnout. Že tam možná došlo k nějakým chybám, ale že to v zásadě bylo všechno správně, že výcvikové tábory al-Káidy byly zlikvidovány. Ať už byly, nebo nebyly, tedy ať už existovaly, či neexistovaly. A že se díky tomu ušetřila spousta životů, které by jinak byly zmařeny při spoustě teroristických útoků v Evropě a ve Spojených státech,“ predikuje Pelikán, jak se bude o afghánské misi hovořit v budoucnu.

Pelikán také zpochybňuje údajné cvičení afghánské armády, která se přitom během prvních útoků Tálibánu rozutekla. „To ani žádný útok nebyl, žádný větší útok, oni se prostě vzdávali. Vojáci říkají, že je cvičili. Já nevím, co je tam cvičili, jestli vpravo v bok, nebo v používání sofistikovaných zbraňových systémů. To neříkají. To je další paradox toho, co se říká a co naráží na fakta, že od roku 2015, čili poměrně dlouhou dobu, už byla tato mise pouze výcviková. To znamená, že by naši vojáci měli být někde v učebnách, malovat tam na tabuli obrázky, a místo toho stále chodili patrolovat, pořád tam byly oběti. Američané tam pořád posílali bombardéry a drony. Žádná výcviková mise. Tak by vám vojáci, kteří toto dělali, měli říct, co tam vlastně afghánské vojáky učili, a proč nehlásili, když s nimi byli, že jsou úplně neschopní a že to pravděpodobně, jakmile jim odejdou mentoři, zabalí a vykašlou se na obranu vlasti,“ hledá příčiny krachu Pelikán.

Jako poradce pro migraci prý také nesouhlasil s tím, aby byli do Česka přivezeni spolupracovníci české armády z Afghánistánu. Jako poradce pro migraci můžu říct, že dovoz jednoho každého takového imigranta pro nás znamená náklady a potenciální problémy do budoucnosti kvůli jejich špatné asimilovatelnosti. Navíc nevím, kdo tito spolupracovníci jsou. To je narativ. Napřed se říkalo, že vezeme tlumočníky. Já jsem, popravdě řečeno, panu ministerskému předsedovi spíš ze srandy poslal jedno doporučení, ať přivezeme tlumočníky, kteří umějí česky, protože každý tlumočník, který bude umět česky, se dobře asimiluje, čímž by bylo letadlo prázdné. Kdo jsou vlastně tito spolupracovníci? Kdo je vybíral? Podle čeho se o nich rozhodovalo?“ ptá se Pelikán, podle nějž se toto musí ještě pečlivě vyšetřit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: jma

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Když Kalousek, tak i Rakušan. Gazdík vysvětlil národu, že by byl skvělý prezident

19:45 Když Kalousek, tak i Rakušan. Gazdík vysvětlil národu, že by byl skvělý prezident

Poslanec a jeden ze zakladatelů hnutí STAN Petr Gazdík se domnívá, že Vít Rakušan by měl kandidovat …