„Uzavírání zdravotnických a hygienických zařízení, likvidace lázeňské péče i rychlé záchranné služby,“ to a mnohem víc jsou podle politického geografa Michaela Romancova důsledky „katastrofální podfinancovanosti“ ruského zdravotnictví.

Podle Rossijské gazety připadá 40 % všech úmrtí na občany ve věku 25 až 64 let, přičemž celé čtyři pětiny z nich zemřou na neinfekční onemocnění. Největším zabijákem jsou kardiovaskulární choroby a rakovina, které společně s cukrovkou a onemocněními dýchacích cest mohou za 70 % úmrtí v zemi.

Podle ředitele Ústavu demografie Vysoké školy ekonomické Anatolije Višněvského je však současný problém zaviněn dlouhodobou zahálkou ve zdravotnickém sektoru. Ruské zdravotnictví totiž zamrzlo někdy v 60. letech a od té doby se v rámci zvládání nemocí moc daleko neposunulo, o čemž mimo jiné svědčí i průměrný ruský věk úmrtí na rakovinu, který se v posledních letech nezvýšil zdaleka tolik jako v západních zemích.