Anketa

Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?

Podporuji ji, má smysl

3%

Nesouhlasím, je zbytečná nebo škodlivá

94%

Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 9467 lidí

Prezident USA Donald Trump dává najevo, že by válka v Íránu mohla za pár týdnů skončit, ale nezdá se, že se Íránci chystají vzdát. Ačkoli se zdá být válka v Íránu z pohledu Evropy daleko, ekonomické dopady této války nepochybně pocítíme i v našem koutě světa. Hrozí další zdražení ropy, hrozí zdražení zemního plynu, ale i zdražení hnojiv a tím i zdražení potravin. Stejně tak se může stát, že řada leteckých společností raději nechá svá letadla stát na zemi. To vše by navíc mohlo vést k rychlejšímu růstu inflace.

Pokud se válka bude protahovat, bude to pro evropskou ekonomiku ranou „stejně velkou, jakou jsme nedávno zažili během pandemie covidu nebo na začátku války na Ukrajině,“ řekl v pondělí novinářům německý kancléř Friedrich Merz, kterého citoval server Politico.

„Žiji s realitou této války a jejích důsledků 24 hodin denně,“ řekl italský ministr obrany Guido Crosetto deníku La Repubblica. „Dozvídám se věci, které mi nedají spát.“

Konflikt by mohl trvat „léta,“ varovala minulý týden v rozhovoru pro Economist prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Dodala, že dlouhodobé dopady „pravděpodobně přesahují to, co si v tuto chvíli dokážeme představit“.

Donald Trump zemím, na které důsledky války proti Íránu dopadají, vzkázal na své sociální síti Truth Social, aby začaly bojovat samy za sebe. „Budete se muset začít učit bojovat sami za sebe,“ napsal.

Anketa

Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?

Je mi to líto

3%

Je dobře, že končí

89%

Moravec mě nezajímá

8%

hlasovalo: 19697 lidí

Server Politico upozornil, že když v 70. letech 20. století postihla svět ropná krize, stalo se tak v době, kdy se zastavil tok asi 7 procent ropy na světových trzích. Ale přes Hormuzský průliv teče 20 procent světové produkce ropy, dá se čekat, že problémy budou větší. Evropané sice nejsou tolik závislí na dodávkách ropy a zemního plynu jako Asie, jenže asijské státy mohou začít nabízet za dodávky těchto surovin obchodníkům mnohem vyšší cenu a ti pak své lodě raději přesměrují z Evropy do Asie. A Evropa bude mít zaděláno na problém.

Podle Charlese Costerousse, hlavního energetického analytika v námořní poradenské společnosti Kpler, bylo v posledních několika dnech 11 tankerů LNG plujících pod americkou a nigerijskou vlajkou přesměrováno z Evropy dále na východ. Během několika příštích dnů do Evropy dorazí poslední tanker s katarským LNG, řekl.

Stejný problém je s ropou. Té sice EU z Perského zálivu nenakupuje mnoho, ale kupuje odtud produkty vyrobené z ropy. Včetně leteckého paliva. Na zemi by tak nakonec mohlo zůstat stát nejedno letadlo.

Dopady války v Íránu pociťují i řidiči u čerpacích stanic. Podle serveru Politico vzrostly ceny pohonných hmot mezi 23. únorem a 23. březnem asi o 15 procent. A pokud bude válka v Íránu dál trvat, vlády jednotlivých zemí možná budou muset omezit spotřebu benzínu. „Někteří lidé varují, že nastoupí energetické lockdowny ve stylu, jaký známe z období covidu,“ napsal server Politico.

Problémy už teď hlásí evropský chemický průmysl. Ať už kvůli cenám energií, nebo kvůli cenám surovin, nebo kvůli zdražující se především letecké dopravě.

A nejde jen o chemický průmysl.

Adolfo Aiello, zástupce generálního ředitele Euroferu, lobbistické skupiny evropských výrobců oceli, uvedl, že je příliš brzy na předpovídání celkového dopadu války v Íránu. Řekl však, že „riziko je jasné“.

Porostou i ceny hnojiv.

„Současný vývoj pouze zvyšuje náklady na dusíkatá hnojiva, kde energie tvoří přibližně 60–80 % provozních nákladů,“ řekl Łukasz Pasterski, ředitel komunikace a public relations lobbistické skupiny Fertilizers Europe.

A zdá se, že lépe hned tak nebude, protože i kdyby mír nastal brzy, především energetická infrastruktura je v Perském zálivu poškozena a bude trvat, než se ji opět podaří dát do pořádku.