Pondělním článkem Petra Peška z Reflexu „Zapšklost a zaslepenost protizemanovského tábora nahrává zapšklému a zaslepenému Hradu“ začíná první přehled mediálních zajímavostí v novém roce. „Když jsem viděl titulek, tak jsem se zděsil. Napadlo mě, že buď se v Reflexu někdo zbláznil, přičemž já ho docela často chválím, protože se snaží být vyvážený a objektivnější než mnozí jiní, ale hlavně mě vyděsila druhá část titulku, protože tu bych čekal někde na Forum24 nebo na podobném dezinformačním a konspiračním webu, nikoli na Reflexu. Nicméně jsem se přinutil si to přečíst a zjistil jsem, že článek je napsaný velmi chytře a z drtivé většiny v nesouladu s titulkem. Titulek si můžu vysvětlit tak, že buď autor, nebo editor jím chtěli být méně konfrontační vůči pražské kavárně, nebo jak se teď ta žumpa nazývá,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Takové části společnosti se vždy říkalo galerka, nebo spíš čtvrtá cenová skupina. „To je trefný název, i když dnes už je to spíš osmá cenová skupina. Tak asi v Reflexu nechtěli vyvolat hysterickou reakci osmé cenové skupiny, a tak zvolili tento titulek. Nicméně článek skutečně není od věci, je inteligentně napsaný. Je zjevné, že autor není zamilován do Miloše Zemana a jeho spolupracovníků, ale snaží se k nim přistupovat velice nestranně a téměř objektivně. A to je velice důležité nevyhraňovat emoce, nešponovat nálady pro nebo proti jednomu či druhému. Chce to skutečně rozum do hrsti a vidět to dobré i to špatné v nějakém souladu a v nějaké souvislosti, protože i ty špatné věci, které se dějí, a to na všech stranách, mají nějaké důvody. Jsou často reakcí na špatnosti jiných autorů. To všechno je potřeba brát vždy v úvahu a zdá se mi, že autor je toho mocen,“ uznává mediální analytik.
Jako za komunistů v 50. letech. Kdo nejde s námi, jde proti nám
Od autora se mu velmi líbilo, že oceňuje, byť podle něj diskutabilní, ochotu prezidenta Miloše Zemana jít proti větru a upozorňovat na úskalí všeobecně a nekriticky přijímaných pravd. „Tohle uvedl v souvislostí se Zemanovým komentářem ohledně té zelené hysterie, takového toho eko bláznění, které máme dnes a denně na talíři. Také bych pana Peška pochválil za jeho upozornění na to, že jak se Zemanovi a spol. vyčítá, že rozděluje společnost, tak přesně totéž, ne-li hůř, dělá strana druhá. Za příklad použil citát z nějakého komentáře, který jsem já nečetl, ale Petr Pešek se nad ním po právu pohoršuje, protože se v něm objevilo, že – cituji – ‚jediné, co měl Miloš Zeman říci, bylo oznámit abdikaci‘. To je opravdu urážlivé a jenom pitomé, že to není vůbec hodno žádného zastavení. Údajně to vyšlo na nějakém seriózním webu, tak to tedy fakt nevím,“ poznamenává Petr Žantovský (Jde o text Martina Fendrycha na Aktuálně.cz, nazvaný „Zemanovo jediné smysluplné poselství by znělo: Abdikuji. Vše ostatní je marnost“- pozn. PL.cz)
Na článku se mu také zamlouvá, že autor logicky a správně vyhodnocuje hysterické a směšné akce na sociálních sítích typu zahlcování twitterového účtu Jiřího Ovčáčka nějakými recepty nebo jinými hloupostmi. „Dobrá, je to lidový humor, vždy jsme si dokázali dělat legraci i z lidí, kteří nám mohli za minulých režimů přivodit velké existenční nepříjemnosti. Ale dělat si dnes legraci ze Zemana a jeho kamarily je laciné, protože to nevyžaduje žádnou statečnost, je to jenom taková osobní exhibice. Správně tam píše, když se jim pan Ovčáček nebo někdo jiný nelíbí, tak ať ho ignorují, nechvástají se tím a nedokazují tím správnost svých světonázorů. A dále uvádí větu, kterou tady říkám velmi často, že oni to staví tak: jsi s námi, nebo proti nám? To znamená, sleduješ Ovčáčka a jsi tedy proti nám? Jinak řečeno, kdo nejde s námi, jde proti nám. Je to jako za komunistů v 50. letech. Funguje to, funguje,“ srovnává mediální odborník.
Zemanova protinovinářská zaujatost má svůj oprávněný důvod
Je přesvědčen o tom, když se vše sečte a podtrhne, tak z toho vychází, že výzvy k vykopání příkopů a k nepřátelství jsou slyšet hlavně z té druhé strany. „Jestliže pan prezident tu a tam utrousí něco na adresu novinářů, tak kdo chce, tak ví, že tahle jeho protinovinářská zaujatost, která je někdy možná až zbytečně vypjatá, má svůj logický a oprávněný důvod v tom, že svého času nějaký článek dohnal jeho syna z prvního manželství téměř k sebevraždě. A Zeman tyhle věci neodpouští. Má sloní paměť a vadí mu novináři, kteří jsou schopni tohle lidem dělat a dohánět věci do krajnosti. To není novinářství, to spočívá v něčem jiném. Ne v tom, aby se neustále vytvářely negativní emoce a vykopávaly válečné sekyry. Já bych tenhle text označil za nejvyváženější článek na téma Zeman a spol. z těch, co jsem za poslední dobu četl. A to je docela vzácnost,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Druhé zastavení se týká tématu, které za to zdánlivě ani nestojí. „Ale přece jen mi to nedalo. ČTK vydala na svatého Štěpána zprávu, že kanadská státní televize CBC – podtrhuji státní – vystřihla z amerického zábavného filmu Sám doma 2 několikavteřinovou scénku. V ní se Macaulay Culkin jako malý Kevin potká s Donaldem Trumpem, který prezidentem dávno ještě nebyl, na chodbě hotelu, který Trumpovi patřil. Trump je známý tím, že když se něco točilo v jeho nemovitostech, tak se do toho vždy nechal obsadit, byť do banálně malinkaté scénky. Prostě je to exhibicionista a patří to k jeho životnímu programu. A kanadská státní televize vystřihla tuhle úplně beznadějně duchaprázdnou a nedůležitou scénku, kterou si užili jenom ti, kteří tehdy věděli, kdo je Trump. A to při natáčení Sám doma 2 v roce 1992 věděli Američané a Kanaďané, kteří ho znali jako boháče, co vlastní síť hotelů, kasin, a z jeho reality show,“ upozorňuje mediální analytik.
Lajdácká práce ČTK, nepídila se po základní informaci
Šlo jen o legraci Trumpa ze sebe sama, scénka neměla vůbec žádný politický dosah, přesto ji vystřihli. „To je naprosto nehorázné, zbytečné a pitomé. Kdyby v ní byl nějaký nepřijatelný obsah, nějaká obscenita, nabádání k rasovému násilí nebo něco, co je v nesouladu s trestním zákonem ve všech slušných zemích, tak to lze pochopit, ale tam nic takového není. Tam se velký Trump s naondulovanou vlnou potká s malým Culkinem, který se ho zeptá na cestu, a Trump mu odpoví, že ‚rovně chodbou a vlevo‘. A to je všechno. Proč to tedy udělali? Když je to státní televize, tak tím samozřejmě vyjadřují státní politiku Kanady. Tu vede ultralevicový premiér Trudeau mladší, proti němuž je i poměrně těžko pochopitelný francouzský prezident Macron v podstatě silným konzervativcem. Tahle příhoda vyjadřuje cosi o Kanadě, co se tam dnes děje i co se tam může stát,“ míní Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Česká tisková kancelář ve zprávě cituje mluvčího televize CBC, který uvedl, že k vystřižení došlo ještě v době, kdy Trump ani nekandidoval na prezidenta. „No kdo mu to bude věřit, nebo kdo to bude prověřovat. Vždyť je to úplně jedno. Podstatné je, že vůbec něco střihli a zasáhli do něčích autorských práv. Mě by zajímalo – a v textu ČTK jsem to nenašel, což je velká chyba, že se ČTK po této věci neptala – jak je toto možné a jestli to bylo se souhlasem producenta a autorů filmu a všech těch, kteří na něm mají svá autorská práva. V článku ČTK jsem to nenašel. Myslím si, že to by agentura – koneckonců jediná česká veřejnoprávní agentura – zkoumat měla. Tohle je evidentně přejaté z Reuters nebo z něčeho takového a mechanicky přeložené z angličtiny do češtiny. Je to lajdácká práce, protože tam chybí tato základní informace. A samozřejmě je to cenzura jako noha. Nevím, jak to bude vypadat, pokud se bude takto pokračovat i v jiných zemích, třeba i u nás,“ obává se mediální odborník.
V polské škole si připomněli válku hrou na gestapáky a vězně
Cenzury se týká i novoroční zpráva ČTK „Hra na gestapo. Polsko pobouřila divadelní scénka na základní škole“, která se týká našeho severního souseda. „V polském městě Zamość během druhé světové války, v letech 1942-43, nuceně vysídlili asi 110 tisíc Poláků včetně 30 tisíc dětí. Zatímco tu oblast měli osídlovat etničtí Němci z jiných evropských zemí, Poláci byli rozvezeni do táborů, děti byly odděleny od rodičů, docházelo k rasové selekci. To všechno známe, někteří snad alespoň ze Schindlerova seznamu, když jinak nejsou schopni otevřít knihu o historii. Jak tak pozoruji dnešní mediální výstupy na téma druhá světová válka a role jednotlivých mocností, tak mám pocit, že mnozí do školy asi nechodili. Tak ať se podívají alespoň na Schindlerův seznam, jehož děj se koneckonců odehrává také v Polsku,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zmíněnou selekcí vznikl fenomén, kterému se v Polsku říká „Děti ze Zamośća“ a jedna ze škol ve městě Zamość v duchu Komenského zinscenovala něco ve smyslu „Schola ludus“, školu hrou, jakousi nápodobu historické události. „Jedna skupina dětí představovala gestapáky, druhá vězně, dýmovnice navozovala atmosféru plynových komor. Muselo to být velmi sugestivní. Možná to na děti zapůsobilo výchovněji než mnoho a mnoho přednášek teoretiků, protože si to prožily na vlastní kůži. Vzpomínám ze svých školních let na učitelku dějepisu, která tohle dělala úplně pravidelně. Pravda, nebylo to v souvislosti s gestapem a s válkou, protože nás učila starověk a středověk, ale i tak to bylo velmi zajímavé. Od té doby si pamatuji střety plebejů a patricijů ve starém Římě a různé jiné události, které jsme si odehrávali. Třída se rozdělila na skupiny nějakých historických postav a hrála jakoby divadlo,“ líčí mediální analytik.
Arogance lidí, kteří se snaží vysvětlit, že válku zavinil někdo jiný
Taková zkušenost je pro děti mnohem působivější a přináší jim mnohem silnější zážitek než jenom poslouchat výklad nebo koukat do učebnice. „Toto tedy předvedli v Polsku a mně se to jeví jako, byť trošku drastická, tak velmi užitečná vzdělávací aktivita. Nicméně se proti tomu ozvala nějaká nevládní organizace, kterou nám ČTK ani nejmenuje. Zajímalo by mě, proč nesmíme od ČTK vědět název té nevládní organizace, která údajně monitoruje projevy rasismu a xenofobie. Tato nejmenovaná nevládní organizace podala trestní oznámení, protože nějaká paní, která byla na představení přítomna, se veřejně vyjádřila, že nacisté zavraždili její rodiče v Osvětimi. Dětem také řekla, že Polsko si zaslouží od Německa válečné reparace a – cituji – ‚dámám, které dnes u řečnického pultíku v parlamentu říkají, že to je jinak, se za německé okupace holily hlavy‘. Myslím, že ten obraz je absolutně přesný,“ podotýká Petr Žantovský.
Kdo viděl film Schindlerův seznam, tak dobře ví, o čem mluví. „Je to naprostá arogance nejen té nevládní organizace, o níž nesmíme vědět, jak se jmenuje, ale arogance všech těch lidí, co nám přepisují dějiny, co se nám snaží vysvětlit, že válku zavinil někdo jiný než nacisti, že se na nacistické straně děly stejné věci jako na stranách jiných. Etická stránka války je dnes a denně zpochybňována. Vidíme to nejenom na nějakém hloupém starostovi odněkud z pražské okrajové části a jeho pomníku nacistům z ruských vojenských jednotek. To jsou pouze takové lakmusové papírky. Je tu zjevný zájem přepsat dějiny. A nemusím moc dlouho bádat, kdo tak ten zájem může mít. Mohou ho mít jenom ti, kteří ústy Güntera Verheugena v roce 2000 poskakovali po českém Parlamentu a nutili pomocí českých intelektuálů typu Cyrila Svobody, Petra Pitharta, Tomáše Halíka a dalších, aby náš Parlament zrušil působnost Benešových dekretů,“ připomíná mediální odborník.
Máme se stát zemí, která už nebude mít šanci mluvit sama za sebe
Šlo o to, že tehdejší komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen veřejně mluvil o tom, že chce přibližně 320 miliard, což v realitě přelomu tisíciletí byla zhruba jedna polovina celého státního rozpočtu. „A s tímto požadavkem Verheugen drze nakráčel. V té době také na Malé Straně kousek od Parlamentu otevřela svoji expozituru sudetoněmecká organizace, která má v popisu práce, že chce anulovat Benešovy dekrety a chce se dostat k majetkům a k vlivu. Podle mé teorie, podložené docela velkým množstvím důkazů, jde o to oříznout z Česka, co nejvíc to půjde. Možná ne systémem Sudety, systémem Mnichovská dohoda, ale majetkově se dostat do tak velké části země, aby ztratila šanci mluvit sama za sebe a vzdorovat geopolitickému tlaku zvenčí. Jestliže před lety mluvil někdo o čtvrté říši v souvislosti s Evropskou unií v nějaké nadsázce, tak se to začíná docela ošklivým způsobem naplňovat,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
