Přednáška se zástupcem eurokomise: Zavřete oči a představte si Plzeň bez věcí placených z fondů EU. Nebylo by divadlo, úpravna vody, opravené školy, silnice, náměstí...

13.12.2018 17:48

REPORTÁŽ Bez peněz EU bychom to tu nepoznali. Zapomínáme Bruselu poděkovat a připomínat, že nám poskytuje finanční prostředky v podobě dotací. To zaznělo na odpoledním fóru o Evropské unii, které se uskutečnilo v Plzni na krajském úřadě za přítomnosti generálního ředitele Generálního ředitelství pro regionální a urbální politiku Evropské komise Marce Lemaitre. Akci moderoval a živě se zapojoval bývalý předseda české národní delegace v Evropském výboru regionů Petr Osvald a nechyběl ani hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

Přednáška se zástupcem eurokomise: Zavřete oči a představte si Plzeň bez věcí placených z fondů EU. Nebylo by divadlo, úpravna vody, opravené školy, silnice, náměstí...
Foto: Václav Fiala
Popisek: Beseda v Plzni

Za účasti několika desítek lidí, starostů, ale v hojné míře také úředníků úřadu se hovořilo o fondech, dotacích a budoucnosti EU. Padaly výrazy jako „chytrá města“ či zelenější Evropa. S tímto programem, nazvaným Café Evropa, pořadatelé objíždějí republiku již několik let.

„Tyto debaty jsou o to důležitější, že již v příštím roce, brzo v květnu, proběhnou volby do Evropského parlamentu. Myslím si, že je třeba ukázat, že záleží na tom, kdo nás bude zastupovat. Účast v minulých volbách patřila mezi nejnižší v Evropě – 18,2 procenta. Musíme si uvědomit, že to, co se v Evropě děje, je pro nás velice důležité, a musíme se zapojit,“ zahájil akci Petr Osvald.

Plzeň bez dotací – pustá a prázdná

Anketa

Je ostuda, že se Česko nepřipojilo k migračnímu paktu OSN?

2%
98%
hlasovalo: 16443 lidí
Evropské fondy nám podle něj velmi pomohly. „Zkuste si zavřít oči – pozor, ať neusnete,“ zavtipkoval Osvald, „… a zkuste si představit, jak by vypadala Plzeň nebo celý region bez věcí, které byly financované z evropských fondů. V Plzni bychom neměli úpravnu vody, která je prakticky téměř nejmodernější v Evropě. Neměli bychom takové věci, jako Techmánie, neměli bychom divadlo, neměli bychom spoustu vybavení na univerzitě, neměli bychom vědecko-technický park. Sami si nejsme příliš vědomí, co všechno bylo financováno z fondů EU. Teď nový autobusový terminál, nádraží, které se jako koridor opravuje díky fondům. V obcích by nebyla spousta opravených škol, silnic, prostranství, náměstí. Když bychom si odmysleli, jak by vypadala naše města a naše obce bez prostředků EU, bylo by zajímavé srovnání,“ horoval pro Brusel a Štrasburk.

Poté vypočítával: „Evropa se musí nyní soustředit na několik věcí – to je Chytrá Evropa, Zelenější Evropa. Na Chytrou Evropu by Evropská komise chtěla soustředit 35 procent všech prostředků a na Zelenější Evropu 45 procent prostředků. Vítáme jako město Plzeň, že šest procent prostředků bude zaměřeno na městské projekty. Zbývá 19 procent na všechno včetně dopravy. Znamená to, že si stát bude muset pomoci, budeme muset dofinancovávat i z jiných zdrojů,“ informoval přítomné Petr Osvald. „Trápí nás ale míra kofinancování. V novém programovém období jsme jako ČR na vyšší úrovni z hlediska HDP, a tím jsme zařazeni do kategorie přechodových regionů. A financování by mělo být maximálně 55 procent. Což může být pro řadu starostů velice problematické,“ posteskl si.

„Nejde ani o to, kolik dostane ČR. Základní je, aby tyto prostředky byly směřovány na to, co potřebujeme. Chtěli bychom, abychom si to mohli vybrat sami. Jestli má Evropa cíl zaměstnanost, tak pro některé oblasti to pro nás znamená výzkumná centra, v některých oblastech, třeba na venkově či Šumavě, například cestovní ruch,“ dodal ve své úvodní části Osvald. „Když si představíte chytrou obec, která bude bez školy nebo bez vody, tak chytrou obec těžko vytvoříte. Evropské fondy pro nás mají bez diskuse jasný přínos. Nám jde o to, aby byly zaměřeny tam, kde občané pocítí jejich dopad a účinnost. Tím, jak se blíží volby do Evropského parlamentu, je podstatné, aby jak dnes mluvíme o EU jako o evropské přidané hodnotě, aby naši občané opačně cítili, že Evropa má přidanou hodnotu pro jejich životy. A to obzvláště nyní,“ zdůraznil Osvald.

Unie…

Poté se už ujal slova hlavní host odpoledne, generální ředitel Generálního ředitelství Marc Lemaitre: „Před šesti měsíci učinila Evropská komise návrh na dalších sedm let. Je to bezprecedentní. Bohužel jsme do toho museli zahrnout odchod Velké Británie z EU, protože představuje 50 procent HDP, což je obrovský příspěvek. Čelíme migrační krizi, ze které se zotavujeme, ale musíme konsolidovat kolektivní postoje, abychom zajistili, že ji zvládneme. Svět nečeká na EU, rychle se rozvíjí v oblasti technologií a EU momentálně toto tempo nedokáže udržet,“ spustil vysoký úředník svým bruselským úředním jazykem.

„Priority bych rozdělil do čtyř kategorií. První je migrace – ochrana našich interních hranic. Zmírnit dopad migrace tím, že pomůžeme zemím, ze kterých migranti přicházejí, tedy především západní Afrika, východní Afrika, abychom nabídli více příležitostí pro mladé lidi. Navracení nelegálních migrantů tam, odkud přišli. Jedním z rozpočtů je posílení nástrojů pomoci pro jednotlivé členské státy. Druhou kategorií je bezpečnost a obrana. Co se týče obrany, nechci, abyste mne špatně pochopili. Neznamená to dělat evropskou armádu. Znamená to být kolektivně efektivnější. Dnes máme velmi frekventovaný obranný průmysl v Evropě, který nemůže konkurovat velké americké obranné síle. Vytváříme různé společné obranné projekty, abychom měli lepší nástroje a podpořili autonomii v obraně. Také jsme během ekonomické krize viděli, že Evropa není jednotná v oblasti ekonomických otázek. Potřebuje strukturální reformu, mnoho dalších reforem a také navrhujeme nástroj, který by podpořil členské státy finančně. Státy, které se chtějí zapojit do strukturálních změn. Také ty, které potřebují nástroj, který by jim pomohl vyrovnávat se v průběhu celého ekonomického cyklu, který by snížil dopady, abychom nemuseli snižovat veřejnou podporu,“ pokračoval Lemaitre.

Kupředu!

V Evropě podle generálního ředitele máme rozsáhlý výzkumný program, ale pořád je příliš malý na rozměr našeho kontinentu. „Také potřebujeme zrychlit a nezaostávat ve věci umělé inteligence. Takže potřebujeme vytvořit nový program, který by se jmenoval Digitální Evropa. Abychom mohli společně financovat určitý počet výkonných počítačů. Protože umělá inteligence je tady něco, co už nám klepe na dveře, potřebujeme vysokovýkonnostní počítače, které by byly součástí naší základní infrastruktury. Také potřebujeme více investovat do mladých lidí, například program Erasmus, společná zemědělská politika a vůbec politika soudržnosti. Tyto dvě strategie v současné době představují 70 procent evropského rozpočtu a v budoucnosti by to mělo být 60 procent rozpočtu, takže by nemělo jít o žádnou drastickou změnu,“ uklidňoval přítomné Lemaitre.

„V politice soudržnosti navrhujeme desetiprocentní škrty, konkrétně by to bylo o 24 procent celkově, ale je to 14 procent… Například v Litvě se posunuli z 59 procent evropského průměru k 76 procentům. Na druhém konci spektra je země nejvíce postižená krizí, Řecko, kde spadli o pět procent na 69 procent. Takže se dostali až za Litvu. Musíme se soustředit na inovaci, ale také na trvalou udržitelnost, ale zároveň bychom neměli zapomínat na dopravu,“ pokračoval host a mírně korigoval informace o procentech, která uváděl Osvald.

Jdeme správnou cestou aneb zrajeme

„V příštím období se bavíme o šesti miliardách fondu soudržnosti z rozpočtu 20 miliard. Ročně by to znamenalo na jednoho občana ČR více než 270 eur na hlavu, co se týče HDP, tak by to bylo více než jedno procento ročně. To je jen z kohezního fondu a nebavíme se o zemědělské politice. Pokud je zdravá rovnováha mezi solidaritou a vlastní zodpovědností členských států na druhé straně, a prostředky jsou soustředěny na správná témata a projekty, věříme, že by tyto peníze měly nadále zajišťovat přibližování se České republiky k evropskému průměru.“ Pak nás všechny pochválil: „Dnes vidíme, že evropský průměr je už pro vás na dosah. Dnes dosahujete průměru 88 procent. Na druhou stranu, abychom nebyli jen posedlí HDP, velmi dobře si vedete v nezaměstnanosti. Jste číslo jedna v zaměstnanosti. V Řecku ještě hovoříme o 20procentní nezaměstnanosti. Takže se mnohem více blížíte a tyto programy by vám měly ještě více pomoct. Samostatně financovat projekty je velmi zdravé, je to určitá doba dozrávání, kdy se stáváte dospělým členem EU s tím, jak se přibližujete průměru. Máte přebytek rozpočtu 1,6 procenta HDP, takže byste měli mít dostatek prostředků, abyste progresivně na sebe přebírali větší zodpovědnost, co se týče investic a rozvojového financování budoucnosti,“ konstatoval Lemaitre.

Osvald pak zavzpomínal na Řecko: „Když jsme byli v Soluni na začátku devadesátých let, tak nám ukazovali, jakým způsobem udělali územní plán, a říkali – to byste měli dělat také. My jsme se na ně ohromeni dívali a říkali, to my děláme více než sto let, co vy nyní nově vytváříte.“

Kraj jede

Slova se poté ujal hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD): „V Plzeňském kraji jsme nyní prezentovali dva významné projekty z financí EU. Jeden z nich je tunel, naštěstí ten skutečný,“ zalaškoval, „investice několik miliard korun z EU ve výši 65 procent. Druhý projekt souvisí také se železnicí – nové vlaky na trati Horažďovice–Plzeň. Devět souprav, tam byla dokonce spoluúčast EU 85 procent. Mohl bych pokračovat cyklostezkami. Opět 85 procent z EU. Když o těch projektech mluvíme, říkáme, jak jsme se o ty projekty zasloužili. Občas někdy postrádám dovětek – děkujeme EU. Kdyby nebyl fond EU, tak ty vlaky jsou dnes v průměru dvacet let staré… Starostové mají problém s náměstím, chodníky, komunikacemi, školami. Chápu jejich problém. To jsou věci, které zlepšují životní úroveň v této zemi. Se vší úctou, to není úkol pro tuto zemi“, pokračoval hejtman.

Zůstali jsme tak

„Promiňte mi malý historický exkurz,“ vrátil se do minulosti Bernard. „Podle mého názoru po zborcení komunistického bloku jsme byli vystaveni velké hospodářské krizi. Ze dne na den firmy ztratily svá obchodní teritoria, byly vystaveny otevřenému trhu, kde nebyly schopny konkurovat, protože ty výrobky byly až dvacet let za západním světem. Jednoznačně se prokázalo, že centrálně plánovaná ekonomika v komunistickém bloku nefunguje a není schopná fungovat v tržním prostředí. Následkem toho jsme ztratili spoustu firem, které zbankrotovaly, ztratili jsme ohromné množství HDP z roku na rok. Bohužel se nám stalo to, že postupně, přes přímé zahraniční investice a další formy spolupráce, jsme vybudovali spoustu fabrik extenzivním způsobem. Stalo se nám, že ty výrobky toho nejvyššího řádu, které byly v tom komunistickém světě asi na nejvyšším stupni a na kapitalistickém to byla taková průměrná úroveň. Třeba když porovnáte modely aut z té doby,“ vysvětloval hejtman Bernard.

„Stalo se nám, že ty výrobky vyšší úrovně jsme nahradili výrobky bohužel nižší úrovně. V mnoha případech jsme tady vybudovali klasické montovny. Ono nám to nahradilo výpadek tržeb a HDP, ale po 30 letech jsme se dostali tam, že se nemůžeme dostat k výrobkům finální produkce. To, co jde přímo k zákazníkovi. Co má vlastní značku, co má vyšší podíl práce bílých límečků. To nám zapříčiňuje, že stále po třiceti letech, 50 kilometrů od nás za hranicí, je ekonomika jedna z nejvýkonnějších na světě, má dvojnásobné HDP na hlavu. Pekař má výkony dvakrát vyšší než ten náš. To znamená daleko větší výběr daní, daleko větší průměrné mzdy. To je úkol pro tuto zemi,“ porovnával Svobodný stát Bavorsko a naši zemi Josef Bernard.

Hejtmanův vztyčený prst

„Žijeme v období, kdy se mnohé rozhoduje. Jsou tu americký blok, Čína, východní svět, Kazachstán, Rusko a území EU, které považuji za jedno z nejperspektivnějších zemí světa z hlediska budoucí prosperity. Musíme si dát pozor, abychom ten boj neprohráli. Tak jako ve dvacátých letech minulého století bylo úplně nutné elektrifikovat toto území, aby se dále mohlo rozvíjet, tak to dnes nastává v digitalizaci. Jestli skutečně uspějeme a budeme schopni zasíťovat optickými vlákny tuto zemi. Připravit ji na to, že malí a střední podnikatelé se budou moci na tuto infrastrukturu napojit. Jestli se naše podniky dostanou někam k průmyslu 4.0, tak jsou to vážné úkoly. Obávám se, že nejdeme tak úplně správným směrem. Je pravda, že jsme udělali obrovský kus cesty, z nějakých těch 50 procent kupní síly jsme se dostali někam k 86 procentům. Ale na druhou stranu – kdybychom měli dynamiku růstu jako Poláci, tak dnes dosahujeme HDP Německa či Švédska,“ pochválil nepřímo naše severní sousedy sociálnědemokratický hejtman Bernard.

„Proč jsme nepostupovali tak rychle? Byli jsme daleko méně zemědělští než Polsko, měli jsme daleko rozvinutější školství, zdravotnictví, neměli jsme žádné zahraniční zadlužení. Zdá se mi, že jsme možná příležitost, kterou jsme měli, trochu promarnili. A nyní po těch 30 letech je třeba udělat zásadní reset. Cesta je velmi těžká a v tom nám EU nepomůže. Pomůže v tom, že nám na to něco přidá. Když to použijeme neefektivně, tak růst nebudeme. A opravdu se navěky staneme montovnou a nechytíme vývoj, který jde tak zásadním způsobem nahoru, že když jej nyní nezachytíme, tak se nám to za deset let nepovede,“ apeloval a zároveň varoval na odpoledni věnovaném fondům Evropské unie hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drsné. Klaus starší nasypal „čučkařům“ z BIS další sůl do ran. A pak se vytočil, když mu připomněli Kliniku

16:56 Drsné. Klaus starší nasypal „čučkařům“ z BIS další sůl do ran. A pak se vytočil, když mu připomněli Kliniku

Druhý český prezident Václav Klaus znovu veřejně vystoupil. Během ledna již podruhé. Poté, co 1. led…