Morkus se v úvodu rozhovoru věnoval podílu dopravy na evropských emisích, který je podle něj méně významný, než se uvádí. „Ta čísla nejsou úplně přesně zdokumentovaná, objevují se čísla od 12 až k 25 % emisí z dopravy. Když půjdeme ještě hlouběji, a to k silniční dopravě a osobním automobilům, dojdeme k závěru, že na evropských emisích CO2 se evropské automobily podílejí asi pěti až deseti procenty,“ začal vysvětloval Morkus.
Věříte, že je prezident Zeman ve stavu, kdy není schopen ničeho?Anketa
Do řeči ale Morkusovi vzápětí vlétl redaktor Matoška, což se poté opakovalo v průběhu celého rozhovoru. „Ale podle nejnovějších údajů Evropské agentury pro životní prostředí byla v roce 2019 největším producentem emisí pozemní doprava, podílela se z 27 %,“ prohlásil Matoška.
„No jak říkám, ta čísla se liší. Hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého je energetika…,“ snažil se pokračovat Morkus, načež ho opět přerušil Matoška. „To už právě podle těchto oficiálních unijních dat neplatí,“ oponoval redaktor Českého rozhlasu.
„Tak tam jde o to, kdo ta čísla vydává a jak ta data sleduje, že ano. Ale stejně, platí prostě to, že osobní automobilová doprava běžných lidí činí jen asi těch 10 % evropských emisí. Nejdůležitějším zdrojem emisí je energetická oblast a tam by se měla zaměřovat hlavní pozornost, ne na běžné automobily se spalovacími motory,“ má jasno Morkus, že auta se spalovacími motory nejsou hlavním emisním problémem Evropy.
Redaktor ale stále na svého hosta naléhal a snažil se ho názorově zviklat. „Ale musíte přinejmenším uznat, že vaše hypotéza, že hlavní řešení emisí se skrývá v oblasti energetiky, je již chybná, když podle těch nových dat je zřejmé, že pozemní doprava je největším znečišťovatelem ovzduší,“ poučoval Matoška.
„Je žádoucí řešit emise, ale musí se to dít proporcionálně ve všech oblastech, a ne se soustředit pouze na jednu oblast,“ snažil se pokračovat Morkus.
„I když je nejsilnější?“ opět mu do řeči skočil redaktor.
„Ano, i když by teda byla nejsilnější,“ odbyl ho Morkus a konečně se dostal trochu ke slovu. „Elektromobilita je v současnosti nesmysl, protože v Česku je nyní až polovina elektřiny z uhlí, což není optimální situace. Zatímco v takovém Norsku, kde je prakticky úplně čistá energie, protože je z vodních elektráren, tak tam velmi brzy dochází k vyrovnání emisí mezi spalovacím motorem a elektromobilem, je to zhruba po 45 tisících kilometrů najetých elektromobilem. Dobrá situace je třeba také ve Francii, kde je většina energie z jaderných elektráren, ale u nás jsme na tom trochu hůře. U nás je elektromobil emisně lepší až po 120 tisících ujetých kilometrů. No a když si vezmeme třeba Polsko, kde je většina elektřiny z uhlí, tak tam vlastně se ten elektromobil vůbec emisně nevyplatí,“ srovnával Morkus, že elektromobilita má v každé zemi jinou výchozí pozici.
Morkus musel před redaktorem také několikrát obhajovat svůj vlastní výzkum, třeba v otázce energetického mixu, který se podle Matošky mění. „Ano, dochází k postupnému odstavování uhelných elektráren, ale my jsme vycházeli ze statistiky OTE, kde je vidět, že k nějakým velkým změnám v energetickém mixu nedochází. Situace se tedy sice bude postupně zlepšovat, ale nebude to tak radikálně rychlé, jak se mnohdy uvádí. Ony i ty sluneční nebo větrné zdroje nejsou tak bezemisní, jak se o nich uvažuje,“ vysvětloval Morkus.
„Ale tak jsou čistější než uhelné elektrárny,“ již očividně obhajoval zelenou politiku redaktor Matoška.
„To sice ano, ale když si vezmete, kde se ty sluneční panely vyrábějí, někde v Číně, kdy je na to potřeba velké množství energie, která tam ale pochází z většiny z uhelných elektráren, tak to zase tak čisté není. Navíc u těch elektromobilů je to tak, že když už jezdí, tak nic neemituje. Ale předtím se musel vyrobit, musela se vyrobit baterie a tak dále, a to je energeticky mnohem náročnější než u aut se spalovacím motorem,“ stál si za svým Morkus.
Problémem je podle něj také životnost baterie. „Ta se pohybuje podle dat výrobců někde kolem osmi let, kdy ta kapacita baterie spadne pod 70 %. Samozřejmě záleží na tom, jak se s tou baterií zachází, ale ta záruka je prostě uvedena takto,“ vysvětloval Morkus a opět musel čelit zpochybňování od redaktora Matošky.
„A nedá se předpokládat, že ta životnost baterií se bude s technologickým pokrokem prodlužovat?“ ptal se Matoška.
„Jistě se to dá předpokládat, ale ten pokrok není zatím nijak dramatický a větší inovace se v poslední době neobjevily. Baterie je navíc odpadem, který se jen velmi složitě a draze likviduje, a baterie tak jsou ekologickou zátěží,“ pokračoval Morkus.
„Problémem je v současnosti také počet dobíjecích stanic, ale i v případě, že těch stanic radikálně přibude, to dobíjení na delších dojezdových vzdálenostech je problematické. Takže elektromobily se hodí vlastně jen k nějakému městskému ježdění, dejme tomu do práce nebo na nákup, ale pro jiné účely to není optimální řešení,“ dodal Morkus.
Způsob vedení rozhovoru redaktorem Lukášem Matoškou se nelíbil většině sledujících, kteří se k tomu pod videem vyjádřili.
„Je škoda, že pan redaktor nenechal odborníka téměř nikdy domluvit a vysvětlit to. Působí to od pana redaktora zaujatě místo toho, aby byl rozhovor věcný. Host nedostal prostor vysvětlit komplikovanou problematiku a nabídnout odborný pohled na problematiku,“ napsal uživatel Víťa.
„Hošík redaktor je nakažen euroekocovidem. Jeho neustálé skákání do řeči a přesvědčování pana Morkuse pouze o své pravdě je evidentní a úplně trapné,“ přidal se Břetislav Pokorný.
„Moderátor by se měl kapku uklidnit, máme tu odborníka na danou problematiku, a přesto většinu času mluví jen moderátor (nemluvě o neustálém skákání do řeči),“ měl stejný názor také uživatel Daniel a mnoho dalších.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jma
