Přidat ČT? „Fl*snutí.“ „Sv*nstvo.“ Mezi politiky se strhla mela

Vláda zvažuje zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média – Českou televizi a Český rozhlas. Ty se nezvyšovaly od roku 2008. Měsíční poplatek nyní činí 135 korun za televizi a 45 korun za rozhlas. „V programovém prohlášení vlády se zavazujeme k tomu, že se zaměříme na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, a tento závazek chceme naplnit. Čeká nás ale debata o tom, jakým způsobem k tomu dojít, bez toho nelze odpovědně říci, jak se bude výše poplatku vyvíjet,“ sdělil iDNES.cz premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Budeme o tom jednat v rámci pětikoalice. Předpokládám, že pan ministr kultury Baxa předloží data a návrh, jak valorizovat koncesionářské poplatky,“ uvedl tamtéž ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Anketa

Jste pro zvýšení poplatků za ČT?

Ano

97%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 31193 lidí

Pro úpravu současného financování se ve svém pořadu Čau lidi vyslovil i expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale jinak, než uvažuje současná vláda. „Na Slovensku veřejnoprávní média financuje státní rozpočet. U nás by to bylo také dobré.“ Poplatky ale navyšovat nechce. „My vůbec nevíme, kam jdou peníze České televize. Nikdo to neví. Nejvyšší kontrolní úřad to nekontroluje,“ doplnil pro iDNES.cz. Za příklad dává kromě Slovenska i Velkou Británii, kde premiér Boris Johnson plánuje zmrazit výši koncesionářských poplatků na dva roky.

Nenavyšovat při dnešní drahotě

ParlamentnímListům.cz se k tématu případného zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média vyjádřila řada politiků. „Vláda by měla nejdřív přijít s celkovou představou nové konstrukce rozpočtu a nového daňového mixu. Měla by sdělit, jaká bude její národohospodářská strategie pro překonávání ekonomických důsledků covidové krize. Pak by se teprve mohla obracet na obyvatelstvo se změnami podobného typu, jako je financování veřejnoprávních médií. Odmítám tuto salámovou metodu,“ sdělil bývalý ministr zahraničí i kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Jeho kolega z ČSSD, Libor Rouček, bývalý europoslanec a místopředseda EP, mluvčí vlády i ČSSD a ještě předtím redaktor Hlasu Ameriky, napsal: „Veřejnoprávní média patří ke kulturnímu a civilizačnímu demokratickému dědictví vyspělé Evropy. Chceme-li kvalitní, na moci ekonomických zájmů a oligarchů nezávislé zpravodajství, vlastní televizní a filmovou tvorbu, reklamami každých osm až deset minut nepřerušované filmy, i rozsah a šíři vysílání ČT (a ČRo), poplatky je nutné po čtrnácti letech o patnáct korun zvýšit. Navrhl bych však zastropovat, případně úplně zrušit poplatky pro nízkopříjmové důchodce. Současně se zvýšením poplatků by měla být zavedena i kontrola hospodaření veřejnoprávních médií prostřednictvím NKÚ.“

„Neměl bych problém s navýšením koncesionářských poplatků, ovšem poslední dobou na mě působí Česká televize neobjektivně. To znamená nenavyšovat při dnešní drahotě,“ domníval se Jan Birke (ČSSD), v letech 2013 až 2021 poslanec, od roku 2010 starosta Náchoda. Doplnila ho bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), kde byla i ve stálé komisi pro sdělovací prostředky. „Pokud chceme udržet rozsah a kvalitu médií veřejné služby, musíme se o tom aspoň začít bavit. Dovedu si představit, že by ale v této chvíli byla zohledněna jejich výše pro nízkopříjmové skupiny jako domácnosti seniorů a osob se zdravotním postižením v souladu se strategií zajištění rovných šancí a přístupu k informacím pro tyto skupiny,“ uvedla. „Nevím, s čím přijde vláda. Vzhledem k obrovské inflaci a skutečnosti, že poplatky se dlouho neměnily, akceptoval bych mírné navýšení v řádu deseti korun,“ prozradil senátor za Nový Jičín Petr Orel (Strana zelených).

Drtivá většina populace by za ČT a ČRo nezaplatila ani korunu

„Jsem zásadně proti koncesionářským poplatkům obecně. Bohužel mě naše veřejnoprávní média nepřesvědčila o své nezávislosti, tudíž jakýkoliv poplatek pozbývá smyslu,“ sdělil Marek Novák (ANO), poslanec za Zlínský kraj. „Myslím, že bychom měli mít možnost sami rozhodovat, kolik a za co zaplatíme. Jsem přesvědčený o tom, že drtivá většina populace by za ČT a ČRo nezaplatila ani korunu. Bylo by to na dlouhou debatu se snadnou argumentací,“ je přesvědčen Stanislav Berkovec, poslanec hnutí ANO, člen volebního výboru Sněmovny, který dříve působil v rádiích i v televizích. „Jsem konzistentní, říkal jsem to v minulém volebním období i teď. Se zvýšením nesouhlasím. Vždycky je na prvním místě hledat a udělat úspory uvnitř a teprve pak případně zvýšit poplatky daňovým poplatníkům. Říkal jsem to, když jsme byli ve vládě, i teď, když jsme v opozici,“ řekl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher, místopředseda hospodářského výboru Sněmovny.

„Asi se těmto úvahám nelze divit a rozumím i tomu, že zvýšení koncesionářských poplatků přinese emoce. Není však moc institucí, které by zvyšovaly ceny až po čtrnácti letech. Na druhou stranu rozumím tomu, že vznikne velká diskuse o kvalitě veřejnoprávního média, což je oprávněné. Myslím ale, že se tomu zvýšení po čtrnácti letech většina lidí, kteří žijí reálný život, asi moc divit nebude,“ konstatoval poslanec za Liberecký kraj a starosta Kravař na Českolipsku Vít Vomáčka (ODS). Poslancem ODS, a dokonce i předsedou jejího poslaneckého klubu (2006–2011) byl Petr Tluchoř, který jeden čas stál v čele volebního výboru Sněmovny. „Návrh zákona jsem neviděl. Ve valorizaci výše poplatků bych problém neviděl. Spíše považuji samotný princip koncesionářských poplatků v dnešní době za přežitý. Zároveň mě trápí nekvalita a jednostrannost zejména ve zpravodajství ČT. Ale vůbec největší obavu mám z toho, jaké miny vpašovali do návrhu aktivisté z Rekonstrukce státu a další. Zejména v oblasti nominací a volby členů mediálních rad,“ obával se. Jeho předchůdcem v čele poslaneckého klubu ODS byl Vlastimil Tlustý, též exministr financí. „Z ekonomických důvodů je to nesmysl. Když se všichni mají uskromnit, tak se mají uskromnit i veřejná média, a zatěžovat již tak dost zatížené občany je nejen nemravné, ale i nerozumné. Zbývají tedy důvody politické v duchu hesla – já na bráchu, brácha na mne,“ napsal.

Koncesionářské poplatky je potřeba zrušit

V ODS od jejího vzniku byl i Petr Štěpánek, který také působil v letech 1994 až 2006 jako člen a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. „Požadovat zvýšení televizních a rozhlasových poplatků za situace, kdy veřejnoprávní média dlouhodobě neplní povinnosti, které jim ukládá zákon, je politický zločin. Namísto toho, aby média veřejné služby byla vyvážená, pluralitní a všestranná, preferují pouze jeden ideový a politický směr. Namísto objektivního zpravodajství a publicistiky vysílají Česká televize i Český rozhlas jednostrannou propagandu. Podstatná část veřejnosti tak povinně platí něco, s čím nejen že nesouhlasí, ale co jí doslova škodí,“ domníval se současný člen Trikolóry. „Televizní a rozhlasové poplatky nejsou nic jiného než další daň. Daň neefektivní, daň iracionální a daň asociální. Daň neefektivní proto, že část poplatku vůbec do televize, respektive do rozhlasu nedoputuje. Daň iracionální proto, že ve dvacátých letech 21. století, tedy v technologicky i společensky zcela změněné situaci, se praktikuje nástroj z první poloviny 20. století. A asociální proto, že v poměru ke svému platu nejvíce platí ti nejchudší. Suma sumárum: tzv. koncesionářské poplatky je potřeba zrušit!“ doplnil.

„Je to nesmysl. Rozpočty ČT a ČRo by měly být samostatnou kapitolou státního rozpočtu a měly by obě instituce podléhat kontrole hospodaření ze strany NKÚ. Tak tomu v současné době není. Pokud ČT a ČRo nemají dostatek finančních prostředků na digitalizaci a svou novou programovou tvorbu, přičemž stále odmítají zveřejnit platy svých redaktorů a také začerňují své smlouvy, nelze provádět kontrolu jejich hospodaření nezávislým kontrolním subjektem. Jejich problémy řešit zvýšením koncesionářských poplatků není z těchto důvodů opodstatněné,“ vysvětlil poslanec SPD za Liberecký kraj Radovan Vích, předseda kontrolního výboru Sněmovny.

„Napřed fakta. Český rozhlas hospodaří dlouhodobě s mírným přebytkem. ČT hospodařila s mírným přebytkem pouze do roku 2011 (tehdy to bylo cca 400 mil. Kč) a od roku 2012, tedy od nástupu pana Dvořáka do funkce generálního ředitele, ČT hospodaří trvale ztrátově (v roce 2012 byla ztráta cca 250 mil. Kč). Inflace v roce 2012 byla cca tři procenta, a ztráta ČT nebyla tedy způsobena inflací, nýbrž špatným hospodařením – čili vinou špatného řízení. Od roku 2012 do současnosti tímto způsobem zmizely z peněžních rezerv ČT zhruba tři miliardy. Investice do majetku ČT byly v tomto období nižší než odpisy – také vinou špatného řízení. Dále: v roce 2017 byla ČT udělena výjimka z placení DPH, čímž ČT vzrostl příjem cca o 500 mil. ročně, avšak v tomto roce i letech následujících ztrátové hospodaření pokračovalo a pokračovalo i v době, kdy byl prodáván majetek ČT,“ sdělil poslanec SPD za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna. „Shrnutí: od nástupu současného generálního ředitele je ČT projídána (asi by byl vhodnější expresivnější výraz) a navíc je zřejmé, že na Kavčích horách jsou schopní projíst jakoukoliv částku. Už jen proto já osobně pro zvýšení poplatků nebudu hlasovat ani omylem. To, že o zvýšení poplatků vláda uvažuje v době, kdy živnostníci a malé firmy bojují o přežití, kdy je tady několik set tisíc lidí, co si za chvíli nebudou moci doma zatopit a rozsvítit, kdy raketově stoupají ceny potravin – zkrátka tedy se zdražuje úplně všechno, se pak už nedá nazvat jinak než flusnutí do obličeje všem, kdo se z valné části právě vinou vlády musejí uskrovňovat. Ale to je asi ta změna, co nám slibovali,“ doplnil.

To ji chce vláda odměnit za to svinstvo, které sehrála při odstraňování vlády Babiše?

„Ekonomická stabilita ČT je důležitá, ale je třeba ji probrat v souvislostech. Existuje i možnost pomoci jí finančně přes rozpočtové určení daní (uzákonit procenta z inkasa nějaké daně). A současně předejít tomu, aby ČT degradovala na vládní TV,“ uvedl bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš. „To je drzost. Zač by ČT, která by spíše měla platit nám, měla dostávat vyšší koncesionářské poplatky? To ji chce vláda odměnit za to svinstvo, které sehrála při odstraňování vlády Babiše? Nebo za to, že nám neustále předkládá neobjektivní zpravodajství, ale to, co někdo chce, abychom si mysleli a jednali podle toho? Ne, v žádném případě nesouhlasím se zvýšením poplatků, ostatně asi jako většina občanů této země,“ domníval se senátor za Ústecko Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz).

„Samozřejmě že veřejnoprávní mediální prostředky jsou nezbytné, ovšem v případě, pokud jsou vyvážené a dávají všem politickým směrům stejný prostor. V této situaci, kdy jak Česká televize, tak i Český rozhlas jsou většinou na jedné straně barikády, tak si myslím, že to dobré není. V rozhlase je to hlavně ČRo Plus, které je ve svých debatách naprosto jednostranné a nedává příležitost jakýmkoliv jiným názorům, než jsou vítány. Něco jiného je ČRo Dvojka, která je vynikajícím způsobem profilovaná. I Vltava. V České televizi je to podobné. ČT3 je v pořádku, tam není politika, ale třeba ty polední pořady s panem Moravcem jsou většinou velice jednostranné a navíc velice staromódní. Tam je potřeba udělat inovace. Není možné, aby si – televize a rádio – braly peníze za nic,“ upozornil hudebník a předseda Strany zdravého rozumu Petr Hannig.