S inkluzí v českém školství je to prý poměrně složité. Někde se věc podařila, někde ne. „Ale většinou ne, protože školy nejsou připraveny a v podstatě mávnutím proutku bývalá paní ministryně (Kateřina Valachová z ČSSD) odstartovala něco, co nemělo tzv. background, jak se říká, jo. Na papíře byla spousta věcí, ale učitelé nebyli připravení, ředitelé nebyli připravení a peníze někde byly a někde nebyly, takže to bylo takový složitý,“ začal poměrně zostra pedagog.
Měli bychom se zamyslet nad tím, že nemá smysl dávat mentálně retardované děti do běžných kolektivů. Kromě toho máme hyperaktivní žáky, na které pokud není učitel připraven, tak mu v podstatě rozbourají hodinu a nenaučí nikoho nic. Asistenti na to prý nestačí. Je potřeba zapojit do práce speciální pedagogy.
Z toho důvodu by bylo lepší, kdyby se projekt inkluze otestoval na nějakém relativně malém vzorku škol, aby se ukázalo, jak to funguje. Tato myšlenka se však neujala a inkluze byla zavedena plošně. „Já asi myslím, že tohleto bylo ideologicky podbarveno, protože Evropská unie si žádá, abychom inkludovali, což ale není až tak moc pravda, protože tyhlety podmínky si Ministerstvo školství vytvořilo samo, protože do Evropské unie zaslalo akční plán, který ale mohlo napsat poněkud jinak a bylo by to prospěšnější,“ zdůraznil Pilař.
Děti s tělesným postižením jsou podle Pilaře relativně dobře schopny zapadnout do běžné třídy. Integrace těchto dětí do běžných tříd probíhala už od počátku 90. let 20. století, ale vše probíhalo postupně, a ne nějakým plošným příkazem státu a tlakem neziskových organizací.
„My se dostáváme do situace, kdy Ministerstvo školství, které je zodpovědné za úroveň pedagogické práce v republice, je tlačeno neziskovými organizacemi, takovými těmi politickými neziskovkami, jak já jim říkám,“ rozpovídal se Pilař. „A to jsou které,“ zeptal se hosta Martin Veselovský. „Třeba Člověk v tísni, Open Society Found, Amnesty International a další,“ prohlásil Pilař. „Ony prostě vidí tu ideologii a chtějí tu inkluzi implementovat šmahem a hned,“ zlobil se Pilař.
Pokud neziskové organizace říkají, že retardované děti obohatí třídu, tak je to sporné. Pokud ho žáci nepřijmou mezi sebe, tak vlastně inkluze nenaplňuje svůj účel. Lidé z neziskových organizací si ale trvají na tom, že je inkluze správná. „Třeba teď se tvoří nová vyhláška, která akceptuje spoustu připomínek pedagogů z praxe, a co mám informace z Ministerstva školství, tak opět neziskovky už psaly nějaký dopis do Bruselu, kde si stěžují, že se ten systém vrací jinam, než ony chtěly. A ministerstvo se bojí, že na ně bude někdo žalovat,“ pokračoval Pilař.
Neziskové organizace možná ani nechtějí vyvíjet takový tlak, ale Ministerstvo školství se prý neziskovek bojí, takže se jim snaží přizpůsobit a přehlíží klasické připomínky. „Ony se snaží tu problematiku ohnout, jak ony chtějí,“ konstatoval na adresu neziskových organizací host.
Neziskové organizace prý také na ministerstvu prosazovaly počítání romských žáků ve třídách a Pilařovi to prý připomnělo doby, kdy nacisté počítali židovské žáky. Podle hosta je přece jedno, jestli je žák Rom, Vietnamec nebo kdokoli jiný, prostě je to žák.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
