Prý „komunisti“. Ale kteří to byli, provokuje Zdeněk Zbořil

06.07.2020 22:20

„Informační chaos je pozoruhodný, ale neznamená to, že by problémy ve světě neexistovaly, řekl bych, že těch konfliktů přibývá v jisté korelaci víc než ohnisek koronaviru,“ říká v rozhovoru pro Prvnízprávy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Prý „komunisti“. Ale kteří to byli, provokuje Zdeněk Zbořil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Jedno téma máme koronavirus, a další odstraňování reziduí z doby amerického otrokářství se stalo inkvizičním faktorem a už si toho museli všímat nejen prezident Trump, který to zásadně odmítá, ale i ti lidé, kterých se to dotýká,“ komentuje Zbořil nejpropíranější témata poslední doby.

„Internetové zpravodajství ukazuje, jak černí bijí bílé, to je téměř hrůzostrašné a já nemám čas zkoumat, jestli je to pravda, nebo falzifikát. Heslo, že ‚černí mají také právo na život‘, se najednou otáčí úplně na druhou stranu a už se lidé začínají, a dokonce i ve Spojených státech, organizovat, protože vědí, že policie jim nepomůže a Národní garda je pasivní, a protože ve Spojených státech má každý doma čtyři kvéry, tak ví bůh, k čemu to povede,“ pokračuje politilog.

Co je pro nás zajímavé, je podle Zbořila, že se to vášnivé zaujetí pro nějaké politické téma přenáší i do jiných zemí světa.

Přesunuli se i k dalšímu tématu jako Írán nebo Čína: „Před dvěma třemi měsíci jsme si mysleli, že vypukne válka v Íránu, americké válečné lodi vartovaly okolo Hormuzu a najednou Írán zmizel z politické mapy, takže kdyby se nenašel novinář, který neměl  o čem psát a nezmínil se o Íránu, tak bychom ani nevěděli, že Írán existuje, a to samé se dá říct o Korejském poloostrově, o Číně, kde jsme zapomněli, že se tam potlačují lidská práva. Ale i ta lidskoprávní tematika je najednou na okraji veřejného zájmu,“ všímá si Zbořil.

Možná že veřejný zájem upadá a bude třeba vymýšlet něco nového, koneckonců jsme to prý zažili i v rámci vzpomínání na Miladu Horákovou, ve kterém se mluvilo o tom, co všechno způsobili komunisti, ale bez jakéhokoliv uvedení nějakého konkrétního jména. „Tak snad jednou nedojde k tomu, že budeme vzpomínat na to, že Němci popravili generála Eliáše, předsedu vlády, anebo zda to nebyli náhodou jenom někteří Němci,“ říká politolog.

„Stejně tak křesťané nám neupálili Mistra Jana Husa, ale byli to konkrétní lidé, konkrétní představitelé katolické církve, a to ani nemluvím o tom, že se dříve celý evropský antisemitismus opíral o to, že Židé nám ukřižovali Ježíše,“ připomíná.

„Takže ten chaos informační je pozoruhodný, ale neznamená to, že by problémy ve světě neexistovaly, řekl bych, že na základě mých amatérských pozorování těch konfliktů přibývá v jisté korelaci víc než ohnisek koronaviru,“ uzavírá svůj komentář.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tlak veřejnosti a médií na obchodní řetězce polevil. A už se to děje zase

20:50 Tlak veřejnosti a médií na obchodní řetězce polevil. A už se to děje zase

Dubnovou inflaci nasměrovalo vzhůru především nečekané zdražení potravin. „Pokud zákazník stále – a …