Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?Anketa
Hovoří o tom, jak občané nechodí k volbám, nechodí na demonstrace a nebojují za svá práva. „Sto čtyřicet milionů lidí se nachází v somnambulním stavu hraničícím se ztrátou pudu sebezáchovy,“ zmiňuje v eseji.
„Nenávidí moc, ale patologicky se bojí její změny. Vnímají nespravedlnost a nejistotu, ale nesnášejí bojovníky za občanská práva. Nenávidí byrokraty a vládu, ale podporují totální zasahování státu do všech oblastí života. Bojí se policie, ale chtějí větší policejní kontrolu v zemi. Cítí se podvedeni, ale věří televizi. Jako mantru opakují: Jen aby nebyla válka, ale z války se radují. Jsou to oběti s pocitem všeobecné nadřazenosti, které nejenže nemohou, ale ani nechtějí nic ovlivnit,“ zmiňuje.
Hovoří o tom, jak žila s manželem ve středním Rusku, kde obyvatelé vsi byli hluční, konfliktní lidé. „Po večerech bylo na ulici slyšet křik: Někomu ukradli slepici, jinému otrávili psa, dalšímu odloudili ženu, kohosi zbili — a ten, vyzbrojen sekerou, běžel potrestat viníky,“ uvedla.
„Hlavní město se však od této vesnice příliš neliší. Když vláda začala rušit nemocnice a léčebné projekty včetně národního onkologického programu, byli pobouřeni všichni, jak pacienti, tak lékaři. Koneckonců se to týkalo všech. Moskvané se navíc potýkali s problémy při získávání léků a kvót na operace a ‚bezplatné‘ zdravotnictví začalo být pro mnohé nedostupné, protože státní nemocnice se začaly měnit v placené kliniky,“ vyprávěla příběh spisovatelka, jak potkávala sousedku, jež láteřila na vládu i zdravotní reformy, ale připojovat se k lékařům demonstrujícím proti zavírání nemocnic, vrtěla hlavou, že se stejně nic nezmění.
Fotogalerie: - Útočiště v Michalovcích
„Když se lidí ptám, zda je z nějaké situace východisko, dostávám stále stejnou odpověď, pouze různými slovy: Je jen jedno východisko – emigrovat. A i když je to pro většinu lidí pouhá floskule, velmi mnozí Rusko opravdu opouštějí. Odcházejí především opozičníci, kteří se účastnili protestů v posledních letech, a to jak známí političtí aktivisté, tak i řadoví účastníci. Neodcházejí ani tak proto, že by se báli represí a pronásledování. Odcházejí kvůli těžkému, nesnesitelnému pocitu beznaděje, který zachvátil celý národ,“ zmínila žurnalistka.
„Prakticky všechna naše média jsou buď přímo vlastněna úřady, nebo jsou pokoutně skupována či prostě zastrašována; dělí se na ty vysloveně provládní a na ty, jež předstírají nezávislost, takže je správnější je nazývat hromadné dezinformační prostředky. Sledování zpráv lze přirovnat k úrazu mozku a neustálé vysedávání před televizí se rovná dobrovolné lobotomii. Vyfabulované reportáže, rozporuplná prohlášení politiků, kult osobnosti prezidenta, dezinformační kampaně, slova popírající činy, groteskní novely zákonů a zběsilé zákonodárné iniciativy poslanců — to vše uvrhuje lidi do trvalého stresu, který se stává způsobem života,“ dodává.
V důsledku neustálého poslouchání nesmyslných a vnitřně rozporuplných zpráv, nemožnosti rozpoznat skutečné záměry státní moci, ustavičného čekání, kdy zase státní moc schválí nějaký nový zběsilý zákon, setření rozdílů mezi černou a bílou a mezi pravdou a lží, lidé podle jejích slov propadají depresi a stávají se lhostejnými ke svému osudu.
„Tomu, kdo se stydí za přítomnost a bojí se budoucnosti, nezbývá než se pyšnit minulostí. Nemají-li lidé důvod milovat vlastní zemi, aspoň nenávidí ty ostatní. Nedokážou-li změnit vlastní život, aspoň ničí životy druhých,“ uvedla.
„Agrese je základem stvrzování totožnosti: Nepřátelství vůči cizím je projevem náklonnosti k ‚našim‘. Proto nás štvou jako psy na slaměné panáky: jednou proti Evropanům, podruhé proti Ukrajincům, potřetí proti Američanům. Koneckonců, čím více je vnějších ‚nepřátel‘, tím pevněji se zbědovaný lid stmeluje kolem oligarchické elity a ze všech svých neštěstí viní Ameriku či domácí ‚pátou kolonu‘,“ zmiňuje také novinářka a hovoří o tom, že Rusko nachází ventil v televizoru, vodce, drogách a válce.
„Během let Putinovy ‚stability‘ do země přiteklo 3,5 bilionu petrodolarů, ale nikdo netuší, na jakých účtech leží. Putin všechny ošidil. Ponížený národ, okradený vlastní ‚elitou‘, našel psychologickou náhražku v imperiální ideologii a militaristické rétorice. A jak se také jinak nezbláznit bezmocí?“ ptá se mimo jiné spisovatelka.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
