Pomáhají Karlovarsku, ale... Tohle komentovat nebudeme... A v „neběžné“ době radši ani tohle. Tak, ve zkratce a s mírnou nadsázkou, vypadá po čtvrtečním průšvihu v Chebu komunikace s Krajskou zdravotní. Tato akciová společnost sdružuje špitály v Mostě, Chomutově, Teplicích, Děčíně a Ústí nad Labem.
Ústecko sluníčkové: „Dycky“ bereme, zvládáme
V pátek média informovala bohatě o transportu chebských pacientů do okolních, i nesousedících, krajů (viz zde). Tam šlo nejdále o 170kilometrovou přepravu z Chebu do Prahy. Od veřejnosti víme, že převozy se dějí i na vzdálenost přes 250 kilometrů – jedna ze čtenářek z karlovarského regionu uváděla jako příklad převoz z Ostrova na Karlovarsku do Pelhřimova.
Západočeští lékaři ale už několik týdnů využívají i kapacity v sousedním Ústeckém kraji. V chebské nemocnici se lékař s rodinou pacienta bavil tento týden o tom, že „sehnali pro pacienta s covidem a zápalem plic místo v nemocnici v Mostě“. Za Krajskou zdravotní, pod kterou patří i mostecký špitál, to ParlamentnímListům.cz potvrdil přímo primář.
„Nemocnice Krajské zdravotní přebírají pacienty z Karlovarského kraje dle požadavků Národního dispečinku lůžkové péče,“ uvedl s tím, že v uplynulých týdnech, kdy se již vědělo o přetížení v Chebu, se jednalo o zhruba 20 pacientů v součtu všech nemocnic, které pod Krajskou zdravotní spadají.
„Do stejné situace, jako se dostala nemocnice v Chebu, se může během několika dnů nebo týdnů dostat i jakákoli jiná nemocnice," varoval přitom koncem týdne ministr Blatný. Obyvatelé severočeského regionu se prý ale nemusejí obávat, že Karlovarští a Chebští zabírají místa, která by jim mohla chybět – a s otázkou přeshraniční spolupráce se Saskem by to zjevně dopadlo podobně jako v Chebu. „Kapacita nemocnic v Krajské zdravotní je pro zajištění akutní lůžkové péče v tuto chvíli dostatečná,“ ubezpečil nás primář a pro jistotu dodal: „Nepředpokládáme její vyčerpání.“
Při jaké vzdálenosti transportu či stavu pacienta může být pro něj ohrožující již samotný převoz, nechtěl spekulovat. „Překlady pacientů jsou realizovány vždy na základě posouzení individuálního rizika, tak, aby tím nebylo dále ohroženo jejich zdraví nebo život,“ ujistil, že ani záměrem zdravotníka není zhoršit pacientův stav z důvodu přepravy.
Průměrná doba hospitalizace covidových pacientů na jednotce intenzivní péče ústecké Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) Fakulty zdravotnických studií UJEP a ústecké Masarykovy nemocnice je 13 dní. Úmrtnost pacientů s covidem-19, kteří byli na JIP KAPIM hospitalizovaní, je 27 procent. Podle primáře je to v rámci velmi vážné situace, která nyní v celé České republice panuje – a to i v porovnání s dalšími obdobnými pracovišti – takové skóre, které si zaslouží uznání a respekt. „K nám na kliniku se dostávají skutečně pacienti, které covid-19 postihl opravdu vážně,“ konstatuje primář kliniky Josef Škola.
Čekání jak „na Godota“… Doufáme
Pokud by Ústecký kraj a Karlovarský kraj ani v rámci vnitrostátních převozů situaci s koronavirem nezvládaly, pak teprve bude ministerstvo zdravotnictví ochotno případně jednat s německou stranou. Jak dlouho by taková „aktivace přeshraniční spolupráce“ trvala?
Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?Anketa
„V návaznosti na administrativu, spojenou s překladem, by aktivace přeshraniční spolupráce trvala v řádu hodin,“ upřesnil pro PL Vladislav Podracký z Karlovarské krajské nemocnice, pod níž spadá i chebské zařízení, které od čtvrtka čeká na slíbenou posilu v podobě 3 lékařů. Bližší informace o tom, kdy dorazí, zatím nemocnice nemá. „Doufáme, že v řádu dní...“ dodal Podracký.
Špitály chtějí dodržovat příkaz shora a žádné „partyzánské převozy“ nemá veřejnost čekat ani v nejzazším případě. „Nemocnice se řídí platnými právními předpisy. Tudíž pacienty do zahraniční svévolně nepřeváží,“ konstatoval v tomto směru jednoznačně Podracký, podle kterého se veřejnost nemusí obávat, že by pacient v těžkém stavu podlehl v důsledku (během) transportu do vzdáleného kraje. Takový případ se dle Podrackého dosud nestal. „Převáží se vždy jen ti pacienti, kteří jsou převozu schopni. Z čehož vyplývá i omezení pro převoz. Jsou pacienti, kteří zvládnou převoz do Ostravy, a jiní, u kterých to možné není,“ vyvrátil, že by například Moravskoslezský kraj byl pro převoz Chebských předem vyloučen.
Nezlobme se na místní za upřímnost…
Sami Severočeši se přitom vyjadřují v tom smyslu, že jim případný převoz do nedaleké nemocnice za hranicemi připadá nejen logický, ale mnozí by byli dokonce za německou péči radši.
Například důchodkyně Milena Remenárová se na Twitteru svěřila: „Tak třeba já osobně, kdybych coronou onemocněla, a bydlím na severu Čech dost blízko u německých hranic, byla bych raději v německé nemocnici.“ Lidé, žijící běžně na hranici s německými sousedy, o nich očividně nemají špatné mínění a nevykazují nacionalismus, jako mnozí politici z centra státu.
Podle primáře Školy lze od severočeských zdravotníků očekávat profesionální práci. „Snahou nás všech je, pokud je to jenom trochu v našich silách a možnostech, vracet i takto těžce nemocné pacienty zpět do života. Průměrná doba hospitalizace u nás na JIP je 13 dní, což je srovnatelné s jinými takto vážnými diagnózami. Pokud někdo tvrdí opak, tak znevažuje práci nás všech tady,“ přiblížil současnou realitu.
Jak před pár dny pro PL v rozhovoru uvedla severočeská lékařka a senátorka Alena Dernerová, která podporuje ředitele chebské nemocnice, problém není kapacita lůžek, ale pracovníci: „Zdravotnický systém je opravdu dlouhodobě personálně vyprazdňován.“ Věří, že v oblastech, které zná, „zdravotnický systém unese hodně – avšak budou lůžka i ventilátory, ale nebude personál“.
Lékaři nechtějí výroky z Chebu komentovat
Zdá se mimo jiné, že nemocniční zaměstnanci z příhraničních krajů raději nechtějí komentovat nic, co by mohlo souviset s výroky ministerstva, které se i jen letmo dotýkají země, s níž blízce sousedí.
Čelní představitelé zdravotnického kolosu v Ústeckém kraji se nechtěli nijak vyjadřovat k případnému řešení přeshraniční spolupráce s Německem (kdyby k těmto úvahám došlo - stejně jako v Karlovarském kraji). „Nevymámili“ jsme odpověď na dotaz, zda souhlasí s postojem ministra Blatného nepřejíždět hranice, ‚aby to nevypadalo, že se ČR neumí postarat o své občany‘, a raději převézt klidně na opačnou stranu republiky:
„K otázkám, které se týkají vládních postojů, bychom rádi uvedli: Postoj vládních činitelů nebudeme komentovat,“ odvrátila zcela tento druh dotazů tisková mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová (dříve mluvčí Thomayerovy nemocnice).
Přestože nešlo o žádnou kontroverzi, nechtělo se primáři Školovi zmiňovat ani to, zda například pacienti z Německa bývají též běžně hospitalizováni v našich nemocnicích. „Aktuálně se nenacházíme v ‚běžné‘ době, proto je tato otázka zavádějící,“ zněla reakce vedoucího lékaře.
Od září do konce ledna bylo na ústecké JIPce hospitalizováno celkem 208 nemocných, z nichž 173 potřebovalo umělou plicní ventilaci, a 56 pacientům pomohla samotná kyslíková terapie bez napojení na plicní ventilátor. Celkem 9 pacientů v nejtěžším stavu muselo být v tomto období napojeno na mimotělní krevní oběh a strávili na něm v průměru 13,6 dne.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Bartoš
