„Jak praví klasik, zedník zajímá novináře, jen když spadne z lešení. Pro mainstreamová média se ruské volby stanou důležité, až když bude některých z opozičních politiků protestovat proti výsledkům," poznamenává Krejčí na úvod.
Po skončení voleb se ale v Rusku mnoho nezmění. Průzkumy předpovídají, že vládní strana Jednotné Rusko, která v předvolební kampani využívá především citátů prezidenta Vladimira Putina, zvítězí. Jen možná nezíská 49 procent hlasů jako v roce 2011, ale „jen" necelých 42 procent. Opoziční strany, kterým se dařilo ještě za exprezidenta Borise Jelcina, jsou právě kvůli spojení s prvním postsovětským prezidentem dnes nevolitelné. Jednotné Rusko se ještě v roce 2014 těšilo podpoře 60 procent Rusům, jenže to byla doba připojení Krymu k Rusku. Pak přišly západní sankce a klesající ceny ropy a Rusové začali pociťovat zhoršující se ekonomickou situaci.
„V této fázi je vlastenectví rozhodující. Opírá se o silné emocionální zázemí v podobě frustrace z rozpadu Sovětského svazu, ale také o nabírání sebevědomí v souvislosti s opětovným připojením Krymu a obnovením důvěryhodnosti armády, což ukazuje operace v Sýrii. Významnou roli bezesporu sehrávají sankce. Zvláště sankce týkající se obou olympiád vnímají Rusové jako urážku, snahu ponížit je – což ruskou zemi stmeluje. Zkušenosti s jelcinovským obdobím a sankce činí z většiny takzvaných demokratických opozičních stran či politiků dovolávajících se Západu téměř nevolitelné celky. Proto tolik přízně u některých západních státníků k nedemokratickým barevným revolucím," popisuje situaci v Rusku Krejčí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp