Sametovou revoluci považují Češi i Slováci za největší milník

11.06.2018 14:35

Takzvanou sametovou revoluci v roce 1989, která vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, považují Češi i Slováci za nejvýznamnější historickou událost své země. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Sociologického ústavu Slovenské akademie věd, jehož výsledky dnes zástupci obou institucí zveřejnili na tiskové konferenci.

Sametovou revoluci považují Češi i Slováci za největší milník
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

Za klíčový milník v historii označilo sametovou revoluci 62 procent Čechů a 49 procent Slováků. V „českém“ žebříčku na dalších místech skončily vznik a období první Československé republiky (1918-1938), takzvané pražské jaro a také okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Právě sametovou revoluci a ČSR Češi hodnotí nejkladněji.

Slováci mezi nejvýznamnější historické události kromě sametové revoluce zařadili rozdělení Československa a vznik samostatného Slovenska na začátku roku 1993 a vstup země do EU v roce 2004.

„V České republice je významná sametová revoluce a období první Československé republiky. Na Slovensku jsou také hodnoceny pozitivně, ale s nižším podílem,“ řekla k výsledkům sondáže socioložka CVVM Paulína Tabery.

Podle slovenské socioložky Zory Bútorové Češi mezi klíčové historické události zařadili i negativní období, jako například druhou světovou válku a holokaust. Slováci se při odpovědích zaměřili spíše na pozitivní milníky v historii země. Dodala, že Slováci mají ve srovnání s Čechy méně vyhraněné názory na historické události či osobnosti.

Z osobností 20. a 21. století Češi pozitivně hodnotí hlavně prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, dále Jana Palacha, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po zmiňované vojenské invazi do Československa, a také někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Naopak, nejhoršího hodnocení se dostalo představitelům komunistického režimu: Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Vasilovi Biľakovi.

Slováci nejkladněji hodnotili spoluzakladatele ČSR Milana Rastislava Štefánika, dále představitele tzv. pražského jara 1968 Alexandera Dubčeka a rovněž Masaryka. Podobně jako v Česku i na Slovensku na opačném konci žebříčku skončili Biľak, Gottwald, ale také prezident válečného slovenského státu Jozef Tiso či bývalý premiér Vladimír Mečiar.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbaví se v Praze Koněva? Maršál město osvobodil, starosta za TOP 09 ho teď chce smazat z názvu ulice

15:51 Zbaví se v Praze Koněva? Maršál město osvobodil, starosta za TOP 09 ho teď chce smazat z názvu ulice

Starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09) spolu s kolegy z vedení městské části uvažují o přejmenování K…