Už úvod jasně ukázal, že nepůjde o akademickou výměnu názorů, nýbrž o politicky nabitou akci, která chce zpochybnit základní kameny zelené politiky Evropské unie, zpochybnit oficiální vysvětlení klimatických změn a zároveň ukázat konkrétní škody, které podle vystupujících přináší Green Deal české krajině, českým domácnostem i českému průmyslu.

Tři bloky, jeden cíl: rozebrat Green Deal ze všech stran

Vondráček celý seminář rozvrhl do tří bloků. První se měl ptát, zda je vůbec správné spojovat sucho a změny klimatu právě s CO2. Druhý blok měl vrátit debatu „do reality“ a přinést zkušenosti lidí, kteří žijí v okolí národních parků a podle organizátorů nesou důsledky ideologicky vedené ochrany přírody. A třetí část měla bez příkras spočítat, kolik bude pokračování této politiky stát. Bylo pozoruhodné, že už v tomto úvodním rámci Vondráček přesně naznačil osu celého dne: nejprve rozbít vědecký a mediální narativ, potom ukázat konkrétní terénní škody a nakonec připojit ekonomický účet. To je politicky mimořádně účinná konstrukce.

Hned na začátku Vondráček připomněl, že seminář není izolovanou akcí několika „kacířů“, ale součástí širšího odporu vůči dalším bruselským plánům. Přivítal senátora Tomáše Jirzu jako „bojovníka za zdravý rozum“ a současně upozornil na to, že jak Poslanecká sněmovna, tak Senát podle něj vyslaly do Bruselu negativní stanovisko k dalšímu dekarbonizačnímu návrhu, který by měl připravit český rozpočet o část peněz z uhlíkových cel. Vondráček mluvil o „žluté kartě“ pro další bruselský experiment a dával tím jasně najevo, že seminář má být i signálem směrem k domácí i evropské politice: odpor proti Green Dealu se nemá odehrávat jen v hospodách a na sociálních sítích, ale přímo uvnitř parlamentních institucí.

Kalenda: Falešný narativ o CO2