Pohlreich v rozhovoru uvedl, že v roce 1989 na jaře se rozhodl opustit Československo. „Chtěl jsem se mít líp a byl jsem jeden z mála v té době, který viděli ten západní svět. Byl jsem dvakrát v Holandsku a třikrát v Itálii nebo čtyřikrát s tím sportem, takže jsem věděl, že to, co nám říkají tady, tak není úplně přesné,“ vysvětlil a dodal, že přes úplatky si vyřídil papíry a jel. Žádná perzekuce rodiny už nebyla, což moderátor vysvětlil konstatováním, že byl rok 1989, i když to, co se stane v listopadu, nikdo netušil. „To si myslím, že netušil vůbec nikdo. Ti, kteří říkají, že tušili, tak si nemyslím, že moc tušili. Nebo já jsem netušil určitě,“ mínil restauratér.

Doplnil, že jako žadatel o politický azyl nemohl pracovat. „Když nemůžeš dělat, což zažíváme teď shodou okolností, ale ne v takovémhle rozsahu, tak úplně zblbneš,“ komentoval svůj pobyt v Nizozemí a pokračoval: „Oni se o tebe postarají jakoby dobře, celý ten systém je napasovaný na migraci odněkud z Afriky, takže oni mají pocit, že když ti dají najíst a napít a střechu nad hlavou, tak je o tebe postaráno. Ale moje ambice byla úplně jiná.“ Na migranty z východní Evropy prý v Nizozemí místní koukali skrz prsty, protože jim oproti těm z Afriky nic nehrozilo a byli de facto ekonomičtí migranti, kteří v zemi neměli co pohledávat.