Slavný ústavní právník nepotěší senátory, brojící proti prezidentovi. Své řekl i k akci soudce Baxy...

12. 2. 2019 16:49

ROZHOVOR Dlouholetý zkušený politik, právník Zdeněk Jičínský nepovažuje iniciativu části senátorů, kteří chtějí podat žalobu na prezidenta republiky, za důvodnou. I když si nemyslí, že by jednání ústavních činitelů mezi čtyřma očima mělo být veřejně propíráno, může kauza přispět k očištění veřejného mínění. „Pokud by tu byly obavy, že dochází k ovlivňování soudců, ukázalo se, že i kdyby určité věci mohly být za pokus o ovlivňování považovány, dotčení soudci ničemu nepodlehli, jejich rozhodování tím nebylo ovlivněno a rozhodovali podle zákona a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ uvedl bývalý disident a někdejší poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Slavný ústavní právník nepotěší senátory, brojící proti prezidentovi. Své řekl i k akci soudce Baxy...
Foto: ReproFoto: ČT
Popisek: Profesor Zdeněk Jičínský

Anketa

Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?

hlasovalo: 14847 lidí

Je dobře, že Univerzita Karlova podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby kvůli rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory? Podle rektora Tomáše Zimy si škola za provedeným řízením stojí, jmenování obou podle něj „výrazně doporučily“ vědecké rady při tajném hlasování.

To je záležitost, která se táhne už několik let. Návrh na jejich jmenování byl podán před několika lety, měl ještě dalšího kandidáta - historika mezinárodních vztahů Jana Eichlera. Tehdy všechny tři prezident odmítl jmenovat, věc se táhne jen u těch prvních dvou, protože Jan Eichler rezignoval na boj za své jmenování v rámci těchto procesů. Pokud jde o dva návrhy, aby pánové Ošťádal a Fajt byli jmenováni profesory, myslím, že je dobře, že se to dostane k příslušnému soudu, který celou věc posoudí. Pro běžného člověka, který není dostatečně informován, protože není účastníkem odborných řízení, které vedly k těmto návrhům, ať už šlo o právní argumenty univerzity, které jsou obsaženy v žalobě univerzity, tak o právní argumenty proti, které podává Kancelář prezidenta republiky. A příslušný soud to všechno posoudí a bude možno nalézt pravdu, zda prezidentovo odmítnutí je důvodné nebo ne. Je to věc složitá, já jsem se k tomu svého času také vyjadřoval.

Jaký je tedy váš názor, může prezident návrhy na jmenování profesorů odmítnout?

Obecně si spíš myslím, že v těchto případech prezident jmenovat má, ale nechci teď pronášet kategorický úsudek, protože neznám konkrétní námitky proti těm chybám v řízení, o kterých mluví právník Kanceláře prezidenta republiky. Myslím, že když už ti dva kandidáti čekali tak dlouho, že i veřejnost nějaký čas vydrží vyčkat na rozsudek soudu.

Ale kde je naděje, když prezident nerespektoval dosavadní rozsudky soudů, ať už v této věci, nebo v jiných věcech, že tentokrát ho respektovat bude, pokud i tentokrát dospěje ke stejnému stanovisku jako předchozí soud, že prezident má profesory jmenovat?

Myslím, že pokud by například Nejvyšší správní soud rozhodl, že prezident jmenovat kandidáty má, tak by to prezident respektoval. Jiné věci, které jsou předmětem různých právních sporů, mám na mysli například žalobu vnučky Ferdinanda Peroutky, osobně považuji za dost nešťastnou záležitost, protože sám mám také jistou zkušenost se studiem archivů a vím, že člověk si něco zapamatuje, ale abych na tom kategoricky trval, že to tak musí být, když to nemohu doložit, mi nepřipadá správné. Myslím, že autoritě prezidenta by nikterak neuškodilo, kdyby uznal, i když je přesvědčen, že to četl, ale nemůže to prokázat, a od svého tvrzení teď ustoupil. 

Vážnější problém nastal nedávno, když bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček hovořili o snahách prezidenta a jeho kancléře zasahovat do nezávislosti soudů. Dokonce se jednalo o nabídku výměnného obchodu. Jejich výroky se zabývali i poslanci a senátoři chtějí kvůli tomu podat dokonce žalobu na prezidenta. Považujete takové jednání za nepřijatelné nebo jsou obavy ze zásahů směrem k justici přehnané?

Předem řeknu, že návrh, který vzejde ze Senátu k této věci, považuji za neprůkazný a nemyslím si, že by mohl uspět. Takže nepovažuji iniciativu části senátorů, kteří chtějí podat žalobu na prezidenta republiky, za důvodnou. Jinak má ta věc několik aspektů. Já jsem se svého času vyjádřil, a na tom trvám, že jestliže dva ústavní činitelé spolu hovoří mezi čtyřma očima, tak obsah jejich rozhovoru nemá být sdělován veřejnosti, protože mezi čtyřma očima lidé mluví trochu jinak, než by mluvili, pokud by chtěli, aby to, co řeknou, vnímala veřejnost a aby to bylo bráno jako jejich stanovisko. A trvám na tom i po jednání podvýboru pro justici sněmovního ústavně právního výboru, který se touto otázkou v širším kontextu zabýval.

Ta věc, kterou sděloval soudce Baxa, se pak stala předmětem veřejného projednávání, ještě se k tomu připojili další lidé. Podvýbor pro justici k tomu přijal určité stanovisko, které je podle mne na místě, protože konstatoval, že k nějakému ovlivnění soudního rozhodování při jednáních vysokých úředníků a ústavních činitelů nedošlo, a tím by ta věc měla končit. To neznamená, že ty rozhovory byly bez vady. Nemyslím, že to je praxe, která by se měla opakovat. Všichni, kdo zastávají nějaké vysoké státní funkce, si musí být vědomi ústavní pozice soudců a nesmí se pokoušet na ně působit tak, aby živé věci mohly být jejich intervencí ovlivněny. To je samozřejmě nepřípustné. O  této věci se hovořilo ještě v Otázkách Václava Moravce v České televizi, byl tam citován článek z  deníku Právo, že policie neřeší údajný nátlak na justici od lidí z okolí prezidenta a že se policie zatím neobrátila na Josefa Baxu kvůli schůzkám s představiteli prezidentské kanceláře, i když Baxa je ochoten vypovídat.

Já si nemyslím, že to, co soudce Baxa říkal o obsahu rozhovoru s prezidentem republiky, by mělo být předmětem policejního vyšetřování. Považuji za absurdní, teď to trochu přeženu, aby nějaký policista vyšetřoval obsah rozhovoru prezidenta republiky s tehdejším předsedou Nejvyššího správního soudu a posuzoval, komu má víc věřit. Při jednání poslanců bylo konstatováno, že nejsou žádoucí nějaké separátní schůzky vysokých státních činitelů, ať už mají jakoukoli pozici, se soudci. Předpokládám, že výsledek jednání podvýboru pro justici ústavně právního výboru má v tomto směru význam, který bude působit jako něco, co takovým kontaktům zabrání, že ti, kteří by je chtěli podniknout, si uvědomí, že to není žádoucí, věcně i formálně z hlediska dodržování elementárních principů právní a politické kultury. Ale nemyslím, že to je věc, kterou by se měla zabývat policie. Politické projednávání na půdě Poslanecké sněmovny byla podle mne vhodná půda pro celkové posouzení problému a vyvození příslušných závěrů.

Vyjádřil jste přesvědčení, že současné projednávání možného zásahu do nezávislosti soudů na půdě Poslanecké sněmovny zabrání kontaktům politiků se soudci v budoucnu. Není tedy dobře, že se tahle věc dostala na veřejnost, že to proběhlo médii, že se těmi pokusy zabývali poslanci?

V politice většinou věci nejsou tak jednoduché, abychom mohli říci, že to je jen pozitivní nebo jen negativní. Uznávám, že to, že se věc stala předmětem jednání poslanců, má pozitivní význam a také jsem ho ocenil. Ale celkově si nemyslím, že má pravdu pan Baxa, když říká, že nemá obavu z toho, že by v kauze nátlaku na justici šlo o „tvrzení proti tvrzení“. Takové případy podle něj řeší soudy běžně. Prohlásil, že kdyby takové případy automaticky končily zproštěním, byl by to špatný signál pro veřejnost a soudy by byly předmětem oprávněné kritiky. To je samozřejmě v této podobě pravda, ale nemyslím, že rozhovor mezi čtyřma očima by mohl být předmětem takového soudního projednávání. Je to něco zcela jiného než případy soudních věcí, o kterých Josef Baxa mluví.

Proto říkám, to, že se věc dostala na veřejnost, že byl posuzován postup kancléře Mynáře, považuji za správné. Může to přispět k očištění veřejného mínění v tom smyslu, že pokud tu byly obavy, že dochází k ovlivňování soudců, ukázalo se, že i když by určité věci mohly být za pokus o ovlivňování považovány, dotčení soudci ničemu nepodlehli, jejich rozhodování tím nebylo ovlivněno a rozhodovali podle zákona a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. To považuji za důležité. A považuji to za pozitivní stránku negativních jevů, o kterých se hovořilo. 

Prezident Miloš Zeman nabídl prorektorovi Univerzity Karlovy Aleši Gerlochovi kandidaturu na ústavního soudce. Akademik, který také zastává post místopředsedy Legislativní rady vlády, se k návrhu podle svých slov kloní kladně. I když šéf Senátu Jaroslav Kubera prohlásil, že profesor Gerloch je v Senátu průchodný, postavily se proti jeho nominaci už senátní kluby TOP 09, KDU-ČSL, Starostové a klub Senátor 21, kteří mají celkově 39 členů. Vadí jim, že údajně profesor Gerloch obhajoval některé kontroverzní kroky prezidenta. Co si o tom myslíte? 

Když jsem slyšel, že by se měl profesor Gerloch stát novým členem Ústavního soudu po profesoru Musilovi, který ze zdravotních důvodů na svou funkci rezignuje, uvítal jsem to, protože profesor Gerloch je nepochybně dobrý ústavní právník. Je uznáván v právní veřejnosti a myslím, že má jako právní autorita dobrou pověst. Pokud se mu vytýká, že snad v některých věcech radil panu prezidentovi způsobem, který se někomu nelíbí, to nemohu vyloučit. Ale nic o tom nevím, takže se nemohu vyjadřovat, jestli profesor Gerloch radil správně nebo ne.

Také dobře vím, že  řada otázek, o kterých se prezident potřebuje poradit, je složitá a nemusí být jednoznačné, jaký má být správný závěr. To říkám obecně a byl bych nerad, kdyby v Senátu, kde je nepochybně řada senátorů, kteří nejsou příznivci současného prezidenta, protože v minulých prezidentských volbách stáli na straně jeho protikandidátů, někteří ze současných senátorů dokonce proti němu kandidovali, se stalo hlasování o profesoru Gerlochovi zástupnou příležitostí k útokům proti současnému prezidentu republiky. Nemyslím, že by v případě profesora Gerlocha byla věc tak politicky vyhraněna, že by vyžadovala záporné hlasování ze strany pravicových senátorů. Ale myslím, že za neochotou některých členů politických klubů vyslovit souhlas se jmenováním profesora Gerlocha stojí výhrady proti prezidentu republiky. Ale musím bohužel konstatovat, že prezident některými kroky a prohlášeními k tomu dává zbytečně příležitost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Takový binec! Skandál po pohřbu Karla Gotta? FOTO, za které možná vyrazí šéfa

9:02 Takový binec! Skandál po pohřbu Karla Gotta? FOTO, za které možná vyrazí šéfa

Bývalý poslanec za TOP 09 František Laudát se na svém facebookovém profilu zamyslel nad snímkem z po…