Klaus v poznámkách nejdříve popsal svou cestu z Akademie věd až do křesla premiéra a dodal, že zřejmě právě proto ho prezident Hillsdale College pozval, aby o Rusku hovořil. „Ale já se nesnažím předstírat, že bych byl nějakým expertem na Rusko,“ podotkl Klaus. Prý byl dlouhou dobu považován za odpůrce Ruska, lépe řečeno Sovětského svazu. „Po pádu komunismu jsem se snažil vyjednat normální, standardní, vzájemně výhodné vztahy mezi našimi zeměmi bez ohledu na to, že většina mého produktivního věku byla negativně ovlivněna sovětským imperialismem,“ řekl bývalý premiér a zdůraznil, že tato životní zkušenost ho nezaslepila. „Nedémonizuji Rusko ani jeho prezidenta. Respektuji a myslím, že bychom všichni měli respektovat, že Rusko má své autentické národní zájmy, které se bezpochyby liší od zájmů mých a mé země,“ prohlásil a dodal, že také není pochyb o tom, že ruský ekonomický a sociální systém je založený na jiných základech. „A to je také důvod, proč je ruský politický systém o dost méně demokratický a více autoritativní, než se nám zdá přijatelné,“ konstatoval Klaus s tím, že do ruského trhu podstatně více zasahuje stát a lidská svoboda je omezenější. Nicméně, dle Klause je důležité, že komunismus v Rusku skončil.

Rozdíl mezi námi a Ruskem dle něj není v metodě, ale v míře státních zásahů, a měli bychom si prý uvědomit, že i v našich zemích jsou státní intervence běžné. Dle Klause i přes všechna tato fakta je ruská společnost svobodnější, než kdy byla. „Nesouhlasím s argumenty, že ruský systém byl v 90. letech lepší než teď – neměli bychom zaměňovat svobodu s anarchií, chaosem a nedostatkem pořádku,“ tvrdí a dodává, že tento názor se neshoduje s americkými kremlology.

„Neměli bychom se na Rusko dívat s předsudky. Neměli bychom žít v minulosti, neměli bychom si plést současnou Ruskou federaci se Sovětským svazem předchozí éry ani její současné politické vůdce s Leonidem Brežněvem, jak to někteří lidé na Západě a ve středo a východoevropských, dříve komunistických, zemích dělají, aby získali levné politické body. Sleduji vývoj v Rusku v posledních dvou desetiletích s velkým zájmem a, doufám, s dostatečnou skromností a respektem. Proto nemám stejný povýšený postoj, jaký mají někteří ‚experti‘ na Rusko,“ říká bývalý prezident. Podle něj je vývoj v Rusku relativní úspěch, pokud se na něj podíváme z historické perspektivy.