750 miliard eur, 20 bilionů korun, 4 % HDP Evropské unie. To je krátká bilance schváleného „Fondu obnovy EU“. Z toho 390 miliard eur budou dotace, 360 pak půjčky členským zemím. Největší díl půjde Itálii, 82 mld. přímých dotací a 127 mld. potenciálních půjček, dohromady 209 mld. eur, tedy 28 % z celého fondu. A 140 mld. eur pak má jít do Španělska. Česko pak má z koláče dostat 24 mld. eur. A právě o tom diskutoval bývalý europoslanec ANO Pavel Telička, europoslanec ODS Alexander Vondra a vicepremiér a dvojí ministr Karel Havlíček v Událostech, komentářích.
Vondra na jednání ocenil, že se EU byla schopná na rozpočtu dohodnout. „Kdyby toho schopná nebyla, tak je to strašná zpráva pro finanční trhy,“ okomentoval druhý scénář. Ale poznamenal, že se jedná v jednáních o historický rekord v délce a doplnil, že i bez Britů je zřejmě nalézat shodu stále těžší. A premiér Babiš podle něho jako vyjednávač zcela selhal.
Telička měl z dohody radost. „Evropská unie vyšla z této krize a ze summitu posílená, a to politicky, ale nejen politicky. Zároveň je připravená generovat robustní finance rychlé pomoci potřebným, ať už regionům, podnikům a nebo vůbec občanům. Zároveň jsou tam některé kondicionality, které budou tlačit na členské státy, aby reformovaly, restrukturalizovaly a přicházely s projekty, které jsou pro 21. století. Které jsou prostě podmínkou pro to, aby Evropská unie byla globálně konkurenceschopná,“ řekl. A fond podle něho může prospět nejen ufinancování dluhu, ale může i v ČR podpořit využívání „inovativních technologií“ a „posune ji na špici“.
Psali jsme:
Moderátorka Písařovicová pak řekla, že ministr Karel Havlíček musí logicky mít stejnou radost jako premiér, že se ani neodváží nemít radost. Havlíček se však zabýval čísly, prý dostane Česko o 100 miliard více, než předpokládali, že budou schopni vyjednat. A jako plus zmínil, že se údajně Andreji Babišovi podařilo kritéria změnit a odsunout je od nezaměstnanosti. „Co si myslím, že je možná nejzajímavější, je to, že se nám podařilo uhrát 42 miliard korun do kohezní politiky, což je tuším druhý nejlepší výsledek ze všech těch zemí, které tam byly,“ zmínil Havlíček a dále jmenoval, že se podařilo vyjednat spoluúčast na projektech 85 %.
Ale Telička to kritizoval, že se jedná o kupecké počty a navíc už některé tyto věci byly jasné a víceméně dohodnuté už před summitem. „Já mohu zcela zodpovědně říct a vzpomeňte si na mě za pár let, že i ty prostředky nenavýšené, že i ty prostředky s naší připraveností čerpat,“ mínil bývalý europoslanec.
Písařovicová se Vondry zeptala, za co by premiéra pochválil, ale ten mínil, že premiér se chválí dost sám, a to, s čím přijel, je čistá porážka. „Zaprvé lže, když uvádí národ v omyl tím, že se mu podařilo změnit to kritérium s nezaměstnaností. To prostě není pravda, 70 % prostředků z toho fondu bude muset být utraceno v letech 2021 až 2022 a tam to pro nás zůstává v tom extrémně nevýhodném modu. Takže 70 % prostředků bude rozdělováno pro nás velmi nevýhodně.“ Stinná stránka toho, že Babiš získal 1,5 mld eur do koheze, je dle Vondry v tom, že ztratil 2 miliardy ve fondu na spravedlivou transformaci, který má sloužit k oduhlíkovatění ekonomiky. A přitom zelené cíle v plánu zůstaly stejné. Tyto prostředky by dle europoslance směřovaly na nejvíce zasažený sever republiky a na Ostravsko.
Fotogalerie: - Zastavte nezákonné odebírání orgánů
„A za třetí, byl vyzván Parlamentem, aby se pokusil dodatečně, když už selhal v prosinci minulého roku, prosadit jádro buď jako čistý zdroj a nebo aspoň domluvit s Evropskou komisí, teď, když měl páku v ruce kvůli té jednomyslnosti, výjimku ze státní pomoci pro financování jaderných zdrojů. A tady kvůli tomu fatálnímu zpoždění, kdy to vláda probírala teprve v pondělí a teď to bude teprv odesílat do Komise, tuto šanci promarnil. Zatímco Němci si vymínili notifikaci dvou bilionů eur, které nalili do vlastní ekonomiky výměnou za to, že souhlasili s tím velkým dluhopisem. Který vlastně po desetiletí odmítali,“ vypočítával Vondra a na adresu Teličky prohodil, že to jsou kupecké počty, protože se jedná o rozpočet.
Havlíček však namítal, že 100 miliard navíc je jasný fakt a peníze ve fondu Spravedlivé transformace by stejně nebylo Česko schopné v krajích utratit. A tvrdil, že Vondra plete dohromady věci, které spolu nesouvisí.
A Telička nesouhlasil, že by šlo jen o rozpočet. „My se tady bavíme skutečně o podobě Evropské unie, o tom, kam bude směřovat, jak bude vypadat její ekonomika, jestli dokážeme transformovat do těch inovativních oblastí. Jak bude vypadat růst,“ tvrdil předseda hnutí Hlas a trval na tom, že tato transformace je možná.
Havlíček pak argumentoval, že kohezní fondy jsou důležité, protože z nich se platí silnice a železnice. A v této souvislosti zmínil i sever republiky a Ostravsko, které podle něho budou z koheze nejvíce těžit, protože dopravní dostupnost je velmi důležitá a nové dálnice povedou i do regionů. Dále hovořil o transformaci teplárenství. „Nezapomeňme na to, že máme 60 % tepláren, které jsou na fosilní paliva a budeme je muset transformovat na paliva založená na odpadech, na biomase, založená na plynu. To bude stát neskutečné, neskutečné peníze. Na toto všechno my můžeme krásně ty zdroje použít,“ zmínil.
Ale Vondra mu vyčetl, že Andrej Babiš nastoupil do politiky s tím, že bude stavět dálnice, a zatím se žádná nepostavila. A Rakousko, Polsko či Maďarsko prý postavily za stejné období desetkrát víc, takže je Česko v tomto srovnání tristní. Telička připomenul, že to ovšem není jen Babišovo dědictví, ale i vlád ODS.
„Víte, co mě zarazilo na příspěvcích obou kolegů? Já jsem neslyšel jednou jedinkrát slovo klima. Boj s klimatem. Přitom tam má jít 30 % veškerých finančních prostředků. Já jsem neslyšel slovo digitalizace. Která je jednou z absolutních priorit z těch dvou,“ pokračoval bývalý europoslanec a částečně souhlasil s Vondrou, že se jedná o vázané prostředky, které se musí použít v nejbližších letech. „Tradiční průmysl? Pojďme transformovat náš průmysl do 21. století. Neopomíjím ten tradiční průmysl, ale pojďme skutečně tam, kde z toho můžeme výrazně těžit,“ nabádal.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Písařovicová se pak ptala Havlíčka otázkou, kterou položil Jan Zahradil, jaká je cena a co musel Babiš v Bruselu „odkývat“. Ministr mínil, že cena „nemusí být extrémně vysoká“. A že u půjček jde o možnost si půjčit, nikoliv povinnost. „My budeme zvažovat, jestli se nám vyplatí nebo nevyplatí, protože Česká republika si díky výborné ekonomické kondici umí půjčovat velmi levně. Pokud by si Evropa půjčovala ještě levněji, tak můžeme. Ale nepřenášíme rizika, záruky, když někdo nesplatí úvěr, na naší zemi, ty jdou na evropský rozpočet,“ pravil.
Vondra nakonec o společném zadlužení poznamenal: „Jakmile jednou něco takového uděláte a začnete utrácet ty prostředky, a to nejen za nějakou bezprostřední sanaci vzniklou v důsledku covidu, ale na ty zelené věci, tak vám vzniká prostor, který se vyplní a pak už se z toho velice těžce couvá. Proto tam Evropská komise cpe ty nové daně a čekají nás tam velké problémy.“ Jako příklad dal návrh, aby se příjem z prodeje emisních povolenek stal příjmem evropského rozpočtu. „Tohle je pro průmyslové země, jako jsme my, další velká nevýhoda,“ konstatoval a doplnil, že si nevšiml, že by proti tomu Andrej Babiš, narozdíl od Poláků, protestoval. A doplnil, že Holanďané naštěstí zařízli znárodnění velkých firem.
Psali jsme:
autor: kas
