To zapadlo: Zaplatíte kvůli EU a Babišovi. Tolik, tvrdí Konvička

15.12.2019 18:24

Sociolog Petr Hampl prostřednictvím sociální sítě varuje, že byl v pátek schválen v Evropské unii program „Zelený nový úděl“, jenž podle něj povede k obrovským finančním dopadům na každého z nás. „Fakticky zmizel poslední argument pro členství v EU,“ píše Hampl a vztyčuje varovný prst, že to bude pro většinu obyvatel znamenat „takovou bídu, jakou jsme si ještě před pár lety vůbec nedokázali představit“. Na evropské podobě tohoto programu se v pátek shodli představitelé 26 zemí Evropské unie. Jeho cílem je, aby byla EU do poloviny tohoto století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo jen Polsko.

To zapadlo: Zaplatíte kvůli EU a Babišovi. Tolik, tvrdí Konvička
Foto: Repro Facebook
Popisek: Sociolog Petr Hampl

Anketa

Vítáte vítězství Borise Johnsona v britských volbách ?

86%
7%
hlasovalo: 18850 lidí
„Nadšení britskými volbami překrylo, že v pátek schválili vůdcové států EU tzv. Zelený nový úděl. Jak si všiml Martin Konvička, oficiálně očekávané dopady činí pět tisíc korun na osobu a měsíc. Průměrnou rodinu s jedním dítětem budou tedy změny stát 15 000 korun každý měsíc,“ píše na svém facebookovém profilu Hampl.

Podle něj tak „fakticky zmizel poslední argument pro členství v EU“. „A to sice ten, že odchod by mohl mít dopady na životní úroveň. Pokud bude ‚Zelený nový úděl‘ naplněn, bude členství v EU znamenat pro většinu obyvatel takovou bídu, jakou jsme si ještě pár lety vůbec nedokázali představit. Budeme v situaci, kdy odchod přinese zvýšení životní úrovně i v případě hospodářské blokády,“ varuje.

A táže se, co to pro nás přinese: „V tuto chvíli tomu ještě lidé nevěří. Ale za rok nebo za dva? Nebo je ‚Zelený nový úděl‘ jenom výkřik, za kterým nebudou následovat žádné skutečné kroky?“

Onen „Zelený nový úděl“ (Green New Deal), na nějž Hampl naráží, je ekonomický program, který se snaží řešit jak změnu klimatu, tak ekonomickou nerovnost ve společnosti. Inspirací mu měl být program New Deal amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Přestože tento program pochází z USA, přebrala jej i Evropská komise.

Na evropské podobě tohoto programu se pak v pátek shodli lídři 26 zemí Evropské unie. Znamená to tedy, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko.

Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.

Českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ uvádí věta, která přesvědčila českého premiéra Andreje Babiše k souhlasu.

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.

Lídři již o dohodu neúspěšně usilovali na červnovém summitu, kde se k závazku odmítly přihlásit Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko. Nový šéf unijních summitů po jednání vysvětloval, v čem je podle něj rozdíl mezi tehdejším nesouhlasem a nynější polskou výjimkou.

„Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Polsko jako pátá největší unijní ekonomika zakládá podstatnou část výroby své energie na uhlí a obává se, že zavírání uhelných elektráren tvrdě dopadne na životní úroveň obyvatel.

Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ve středu představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

„Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku,“ podotkla německá politička na adresu Polska, které má být zásadním příjemcem peněz ze zmíněného fondu.

Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky

Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...

„Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Při jeho splnění by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.

Dříve před těmito opatřeními varoval například ekonom Lukáš Kovanda. „Bude to znamenat až drastický zásah do našich každodenních životních návyků. Například co se týče vytápění bytů, naší vlastní spotřeby,“ prohlašoval. Naznačil též, kde se budeme muset například uskromnit: „V Británii už je třeba teď jasně dáno, že se lidé budou muset smířit se snížením teploty vytápění ve svém bytě. Aby se ušetřila energie.“

Ve vysílání Českého rozhlasu taktéž upozornil, že to povede k výraznému zdražení některých potravin: „Musíme si zvyknout na to, že zřejmě bude výrazně dražší jižní ovoce. Ananasy, banány nebudou zdaleka tak dostupné jako nyní. Jejich převážení zanechává obrovskou uhlíkovou stopu a je absolutně v nesouladu s tím, co teď zamýšlí Evropská komise.“ Balíček se též dotkne automobilového průmyslu, neboť by do roku 2050 měla být všechna současná auta nahrazena pouze elektromobily. „Pokud nebudou ty automobily dotovány, budou pro řadu lidí cenově absolutně nedostupné. A pokud dotovány budou, jsou to v konečném důsledku peníze daňového poplatníka, který kvůli vyšším daním nebude mít na něco jiného,“ podotkl též ekonom.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: rak
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Herečka Geislerová: Budeme zase demonstrovat před ČT!

11:25 Herečka Geislerová: Budeme zase demonstrovat před ČT!

Herečku Aňu Geislerovou rozlítil komentář Martina Fendrycha na serveru Aktuálně.cz věnující se České…