Vítáte vítězství Borise Johnsona v britských volbách ?Anketa
Podle něj tak „fakticky zmizel poslední argument pro členství v EU“. „A to sice ten, že odchod by mohl mít dopady na životní úroveň. Pokud bude ‚Zelený nový úděl‘ naplněn, bude členství v EU znamenat pro většinu obyvatel takovou bídu, jakou jsme si ještě pár lety vůbec nedokázali představit. Budeme v situaci, kdy odchod přinese zvýšení životní úrovně i v případě hospodářské blokády,“ varuje.
A táže se, co to pro nás přinese: „V tuto chvíli tomu ještě lidé nevěří. Ale za rok nebo za dva? Nebo je ‚Zelený nový úděl‘ jenom výkřik, za kterým nebudou následovat žádné skutečné kroky?“
Onen „Zelený nový úděl“ (Green New Deal), na nějž Hampl naráží, je ekonomický program, který se snaží řešit jak změnu klimatu, tak ekonomickou nerovnost ve společnosti. Inspirací mu měl být program New Deal amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Přestože tento program pochází z USA, přebrala jej i Evropská komise.
Na evropské podobě tohoto programu se pak v pátek shodli lídři 26 zemí Evropské unie. Znamená to tedy, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko.
Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.
Českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ uvádí věta, která přesvědčila českého premiéra Andreje Babiše k souhlasu.
Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.
Lídři již o dohodu neúspěšně usilovali na červnovém summitu, kde se k závazku odmítly přihlásit Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko. Nový šéf unijních summitů po jednání vysvětloval, v čem je podle něj rozdíl mezi tehdejším nesouhlasem a nynější polskou výjimkou.
„Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Polsko jako pátá největší unijní ekonomika zakládá podstatnou část výroby své energie na uhlí a obává se, že zavírání uhelných elektráren tvrdě dopadne na životní úroveň obyvatel.
Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ve středu představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
„Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku,“ podotkla německá politička na adresu Polska, které má být zásadním příjemcem peněz ze zmíněného fondu.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
„Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Při jeho splnění by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.
Dříve před těmito opatřeními varoval například ekonom Lukáš Kovanda. „Bude to znamenat až drastický zásah do našich každodenních životních návyků. Například co se týče vytápění bytů, naší vlastní spotřeby,“ prohlašoval. Naznačil též, kde se budeme muset například uskromnit: „V Británii už je třeba teď jasně dáno, že se lidé budou muset smířit se snížením teploty vytápění ve svém bytě. Aby se ušetřila energie.“
Ve vysílání Českého rozhlasu taktéž upozornil, že to povede k výraznému zdražení některých potravin: „Musíme si zvyknout na to, že zřejmě bude výrazně dražší jižní ovoce. Ananasy, banány nebudou zdaleka tak dostupné jako nyní. Jejich převážení zanechává obrovskou uhlíkovou stopu a je absolutně v nesouladu s tím, co teď zamýšlí Evropská komise.“ Balíček se též dotkne automobilového průmyslu, neboť by do roku 2050 měla být všechna současná auta nahrazena pouze elektromobily. „Pokud nebudou ty automobily dotovány, budou pro řadu lidí cenově absolutně nedostupné. A pokud dotovány budou, jsou to v konečném důsledku peníze daňového poplatníka, který kvůli vyšším daním nebude mít na něco jiného,“ podotkl též ekonom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
